Česko nevydá ruského bankéře Alexandera Bugajevského do jeho vlasti. Rozhodla o tom ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Uvedl to ve středu mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Ruská strana podle médií tvrdí, že Bugajevskij připravil tamní banku v přepočtu o víc než miliardu korun. Muž, který byl v 90. letech v éře prezidenta Borise Jelcina vicepremiérem a viceprezidentem centrální banky a pak se zařadil mezi ruské miliardáře, kauzu označil za politickou a požádal v Česku o azyl.

"Ve věci Bugajevskij paní ministryně dne 11. června 2019 rozhodla o nepovolení vydání jmenovaného k trestnímu stíhání do Ruska, o čemž byla následně vyrozuměna ruská strana. Věc je tak skončena," sdělil mluvčí.

Finančníka Bugajevského zadržela česká policie v lednu 2018 na základě mezinárodního zatykače. Pražský městský soud pak rozhodl, že mužovo vydání do Ruska je podle českého právního řádu přípustné, což loni opakovaně potvrdil i vrchní soud.

Konečné rozhodnutí ohledně povolení vydání bylo na českém ministru spravedlnosti. Letos v březnu úřad uvedl, že rozhodnout zatím není možné kvůli tomu, že ministerstvo vnitra posuzuje, zda Bugajevskému udělí mezinárodní ochranu.

Server Aktuálně.cz dříve napsal, že Rusko viní bývalého předsedu představenstva zkrachovalé banky ze zpronevěry spáchané v roce 2016. Před svým zatčením pobýval Bugajevskij v Německu, Švédsku nebo Pobaltí. Proti vydání do vlasti argumentoval tím, že by mu Rusko nezaručilo právo na spravedlivý proces.

Padesátiletý Bugajevskij patřil podle dostupných informací svého času k významným ruským politickým veličinám, v Jelcinově éře byl v letech 1996-97 místopředsedou vlády. V roce 1998 byl jmenován viceprezidentem centrální banky, z funkce odešel o tři roky později již za vlády Vladimira Putina. Přešel do soukromého sektoru, do roku 2007 byl spoluvlastníkem a předsedou správní rady největší ruské soukromé banky Alfa-Bank.

V roce 2008 se ruský finančník podílel na založení banky Intěrkommerc, která o osm let později přišla o bankovní licenci a zkrachovala. Bugajevskij je od roku 2016 v Rusku trestně stíhán za údajné podvody, list Kommersant tehdy napsal, že bezprostředně před bankrotem banky Intěrkommerc vyvedl z jejích účtů téměř čtyři miliardy rublů (1,1 miliardy korun v tehdejším kurzu) na základě fiktivních kupních smluv. Později byl ještě obviněn z krádeže cenných papírů v hodnotě téměř osm miliard rublů. Hrozí mu až desetiletý trest vězení.

Časopis Forbes zařadil loni Bugajevského s odhadovaným majetkem 1,4 miliardy rublů na 53. místo mezi ruskými oligarchy. V Rusku mu podle Kommersantu soud zabavil byty, pozemky a 100 milionů rublů na bankovních účtech.

Související
Související