Ministerstvo životního prostředí zkritizovalo rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), který povolil rozhazování jedu na hubení hlodavců Stutox II kvůli přemnoženým hrabošům. Aplikace jedu podle ministerstva ohrožuje zvěř a ptáky, a je tak v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny, označilo ji rovněž za extrémně rizikovou pro životní prostředí. Ministerstvo ve čtvrtek v tiskové zprávě uvedlo, že vybídlo Českou inspekci životního prostředí, která bude případné porušení zákona šetřit. Ministerstvo zemědělství na situaci bude reagovat v pátek, kdy svolá jednání s odborníky. 

Zemědělci podle ÚKZÚZ mohou rozhazovat jed do začátku prosince na zemědělské půdě, v sadech, na vinicích, pastvinách, pod jehličnany nebo u okrasných rostlin.

"Plošnou aplikaci tohoto toxického jedu na zemědělskou půdu považujeme za extrémně rizikovou pro životní prostředí. V důsledku aplikace rodenticidu (přípravku na hubení hlodavců) může vedle otrav ptáků docházet k přímým otravám řady dalších živočichů zemědělské krajiny, jako jsou zajíci polní, srnčí zvěř, bažanti nebo koroptve. Po pozření takto otrávených hrabošů pak může docházet i k sekundárním otravám, a to zejména u dravců, sov, ale také čápů, volavek a řady dalších, kteří jsou přirozenými predátory hlodavců," uvedl ředitel odboru druhové ochrany ministerstva Jan Šíma.

Riziko je podle úřadu o to závažnější, že se nyní ptáci shromažďují před tahem do jižních krajin na místa, kde je jejich potrava, což jsou často právě hlodavci. "Pokud tímto neuváženým krokem snížíme populaci přirozených predátorů hlodavců, v následujících letech se bude situace opakovat, nebo bude dokonce ještě horší. Už dnes jsou stavy některých dravců a ptáků v zemědělské krajině kritické a ministerstvo životního prostředí zvýšení jejich počtu podporuje různými dotacemi a záchrannými programy. Plošná aplikace jedů na polích je krok o 50 let zpět," dodala mluvčí úřadu Petra Roubíčková.

MŽP podle ní navíc ministerstvo zemědělství na problém upozornilo. "Na odpověď však ministerstvo zemědělství nijak nečekalo a ÚKZÚZ bez konzultace s ministerstvem životního prostředí povolení vydal," uvedla mluvčí. MŽP rovněž připomnělo, že stále platí povinnost omezit nadměrný úhyn živočichů, stejně jako ochrana ptáků a dalších druhů zvířat.

Inspekce může při porušení zákona dávat fyzickým osobám sankce do 100 tisíc korun, u právnických do dvou milionů korun. Jed je zakázané dávat do chráněných území, jako jsou národní parky nebo přírodní rezervace.

Plošnou aplikaci jedu kritizovala také Česká společnost ornitologická. "Je to velmi nebezpečné pro všechny živočichy. Zejména je pro nás nepochopitelné povolení v remízcích a polních příkopech, které jsou často jediným útočištěm polních ptáků," uvedl za společnost Václav Zámečník.

Na přemnožení hrabošů si stěžovali zemědělci. V silách zemědělců podle mluvčího Zemědělského svazu ČR Vladimíra Píchy nebylo odsypávat jed pouze do nor, používané přípravky podle něj navíc mají krátkou dobu rozpadu. "Alternativou k použití rodenticidů by mohlo být intenzivní zpracování půdy a odkrytí hnízd hraboše. Každý pohyb s půdou ji ale dále připraví o důležitou vláhu, což v současné situaci s nedostatkem srážek může být kontraproduktivní," uvedl Pícha v červenci.

Budeme jednat s odborníky, zní z ministerstva zemědělství

Ministerstvo zemědělství svolalo kvůli likvidaci přemnožených hrabošů na pátek jednání s odborníky. Chce zhodnotit, zda zachovat možnost plošné aplikace jedu proti nim. Žádný zemědělec podle úřadu zatím plošné použití jedu nevyužil. Musel by ho nahlásit tři dny před aplikací, což se nestalo. 

"Inicioval jsem okamžitě jednání odborníků, kteří posoudí, jak nejlépe dál postupovat při eliminaci přemnoženého hraboše. V některých lokalitách ve Zlínském, Jihomoravském a Olomouckém kraji je situace neúnosná. Přemnožení hraboše je spojeno se zdravotními riziky pro lidské zdraví, vznikají velké hospodářské škody. Samozřejmě také chceme maximálně ochránit naši přírodu a krajinu," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Podle úřadu nejsou proti přemnoženým škůdcům účinné klasické agrotechnické metody, jako je orba. "Hraboši se začali přemísťovat z rozoraných pozemků na sousední pozemky a na místa s vegetací," upozornil úřad. Podle Tomana nestačí pouze sypat jed do nor. "Škody, které by zemědělcům vznikly, by dosáhly stovek milionů. V takovém případě bychom se pokusili najít prostředky na kompenzace, ale v tuhle chvíli je v rozpočtu nemáme," dodal.

Úřad také připomněl, že zemědělci, pokud chtějí použít přípravek v blízkosti obydlí, musí informovat obecní úřady a pole označit varovnou cedulí. "Povinné je například denně odklízet mrtvé hlodavce a zajistit jejich likvidaci v souladu s platnou veterinární legislativou," upozornilo ministerstvo.

Ohrožení jsou kočky i psy

Výbor České společnost pro ekologii je znepokojený povolením plošné aplikace jedu proti hrabošům. Může ohrozit nejen sovy, ale také volavky nebo zákonem chráněné krkavce. Protože úřad povolil aplikaci jedu i přímo na zem, jsou podle něj ohrožené sežráním jedových granulí kromě divokých zvířat také domácí kočky nebo psi. Ve čtvrtek o tom informoval předseda výboru z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy David Storch. Výbor požaduje pozastavení platnosti povolení aplikace jedu a jednání odborníků. Ministerstvo zemědělství již avizovalo, že svolává takové jednání na pátek.

"Pozřením otrávené kořisti může dojít k druhotné otravě a úhynu. Jelikož úřad povolil i aplikaci jedu na povrchu země, může dojít dokonce k otravě přímo pozřením jedu; v přímém ohrožení jsou tak kromě divokých zvířat i domácí psi a kočky. Zkušenosti z minulosti ukazují, že tyto následky jsou očekávatelné s vysokou pravděpodobností - jen na Olomoucku v roce 2005 kvůli plošné aplikaci jedů uhynuly stovky zajíců a srnců, v roce 2010 pak téměř 1500 racků chechtavých," uvedl Storch.

Ekologům se nelíbí, že pokud zahynou přirození nepřátelé hrabošů, budou se populace hlodavců obnovovat rychleji než jejich predátoři. "Hraboši se mohou namnožit exponenciálně i během jediné sezony, což dokládá právě současná gradace jejich početnosti - samice vrhne několikrát za rok až deset mláďat, ta se navíc po necelých dvou týdnech mohou sama zapojit do rozmnožování. Jejich predátoři tuto schopnost nemají - ptáci mají například jen výjimečně více než jednu snůšku za rok, pohlavní dospělosti navíc nedosahují dříve než v roce následujícím a často i později," uvedl.

Pokud se sníží populace hrabošů pomocí jedu, dojde podle něj k omezení samoregulačních mechanismů i mezi hraboši, u kterých se při velkých populačních hustotách snižuje plodnost. "Výsledný efekt tedy může být právě opačný, než bylo zamýšleno," dodal.