Silvia Čebeková pracuje v české pobočce americké společnosti ExxonMobil už třetím rokem na pozici takzvané family advisor, tedy rodinné poradkyně. Elegantní hnědovláska původem ze slovenských hor má na starosti více než 850 rodičů ve firmě, z toho 200 maminek a devět tatínků, kteří jsou aktuálně na mateřské či rodičovské dovolené.

Tato těžební společnost byla v Česku první, která si nechala od ministerstva školství akreditovat firemní mateřskou školu. A co se týče péče o rodinu, od české pobočky čerpá inspiraci i její matka v USA.

Co family advisor konkrétně dělá?

Máme téměř dvě stě maminek na mateřské a rodičovské dovolené a tihle rodiče tvoří hlavní náplň mojí agendy. Kromě toho existují další velké skupiny a to jsou rodiče, kteří se už vrátili do práce, anebo jimi teprve budou.

Mojí prací je hlavně komunikovat s nimi, organizuji také spoustu workshopů, setkání, firemních prezentací, zvu experty z různých organizací, například z neziskovek a podobně. Hledám, kdo má s čím jakou zkušenost, a předávám to dále. Pomáhám například takzvaným sendvičovým rodinám, patchworkovým rodinám a tak dále.

Co jsou patchworkové rodiny?

To jsou rozvedené páry, které už mají své potomky a dají se dohromady s partnery, kteří jsou také po rozvodu a rovněž vychovávají děti z prvního manželství. Dost často ale není jednoduché je navzájem napojit a sladit jejich zvyky. Na speciálním setkání se sejdou rodiče, kteří mají podobné problémy, a nejenže si poslechnou nějakého odborníka na to téma, ale společně sdílejí své zkušenosti. Uvědomí si, že jsou vlastně ve stejné životní situaci a mohou si navzájem pomáhat v jejím řešení. Další početnou skupinou v naší firmě jsou cizinci. Velmi těžko se orientují v našich systémech, například zdravotním, sociálním nebo vzdělávacím. Už jen aby pochopili, jak fungují české úřady, předtím než odejdou na mateřskou, je další podstatná část mé práce. Sedím s nimi a probíráme, co je čeká, co která etapa znamená, jaké mají možnosti, kdy se mohou vrátit do práce a co v tom systému funguje lépe a co hůře. Samozřejmě nechodím s nimi a jejich papíry po konkrétních úřadech, ale dávám jim rady a orientaci v celém systému.

Jaký zajímavý případ jste v poslední době řešila?

Například rodinu, kde otec je z Ázerbájdžánu a maminka z Itálie, tedy jeden z Evropské unie a druhý mimo ni. Najednou jsou tady v Česku a musí všechno sladit. Nebo tu máme zaměstnankyni Brazilku, která čeká dvojčata a je z toho poněkud vyplašená. Radím jim, který úřad mají kontaktovat, kdy navštívit cizineckou policii a podobně.

Říkala jste, že pořádáte worskhopy. Jaké například?

Teď jsme měli téma odcházení v rodině. Přišli k nám odborníci z neziskové organizace Vigvam, nastínili problematiku i to, co znamená smrt v rodině pro dítě a pro celou rodinu. Promítli jsme si i několik videí. Většinou to na workshopech probíhá tak, že se navodí nějaká modelová situace a necháme na našich zaměstnancích, do jaké míry jsou schopni se tématu otevřít. Některá jdou samozřejmě lépe, jiná jsou složitější. Ale byla jsem velmi překvapená, že na téma odcházení se přihlásilo 50 lidí, a přestože je velmi intimní, hodně se otevřeli.

Mnoho seminářů je ale i o dětech, například jak přežít pubertu, jak vybrat dobrou školu, o digitálních technologiích a dětech, o konfliktech v rodině a podobně.

Jaký je o workshopy mezi zaměstnanci zájem?

Obrovský. Pořádáme jich hodně a na různá témata, jako například zdraví a další. Ovšem jakmile vyhlásíme workshop zabývající se dětmi a rodinou, je hned plný a musíme vést pořadníky a semináře opakovat. Každý rok se našich zaměstnanců ptáme, o jaké semináře by měli zájem, a zaměření volíme na základě jejich poptávky.

Může si s vámi zaměstnanec domluvit i osobní schůzku, když cítí potřebu?

Ano, ale neznamená to, že nabídnu nějaké řešení. Většinou doporučím spíše organizaci, jež by mohla pomoci, nebo náš firemní program psychologické podpory, který nabízíme pro rodiče zdarma. Máme nasmlouvané externí psychology. Mohou to být lehčí životní situace, ale i ty těžší, jako například zmíněné odcházení v rodině nebo rozvod. Netvářím se jako expert na všechny oblasti, ale vím, na koho se obrátit. Dokonce mám i okruh rodičů, kteří souhlasí s tím, že se se svým příběhem podělí. Když někdo přijde, řeknu mu: podobný problém má i tento člověk a je ochoten se o tom s vámi pobavit.

Jaká byla nejsložitější situace, kterou jste tu řešila?

Jedna se stala poměrně nedávno: maminka samoživitelka má postižené dítě a vůbec netušila, že jí náš sociální a zdravotní systém může poskytnout mnohem více, než si bere. Může také mnohem více využívat flexibilitu, kterou jí jako firma nabízíme. Jak si šla ve svých naučených polohách, byla překvapená, že to může mít i mnohem snazší. Byl to delší, náročnější rozhovor, ale měla jsem z něj velmi dobrý pocit.

Co je nejčastější problém, který ve firmě lidi trápí?

Je to asi sladění soukromého a pracovního života. Často není lehké to vybalancovat a všechny problémy, s nimiž se setkávám, se týkají otázky, jak to sladit, aby oba tyhle životy dobře fungovaly vedle sebe.

Ve firmě se zaměřujete i na zaměstnance, kteří se starají o staré nebo nemocné členy rodiny. Co konkrétně jim nabízíte?

To je podobné, jako když se staráte o dítě. Prostě musíte o někoho pečovat a na to potřebujete čas. Snažíme se těmto lidem nabídnout co největší flexibilitu, ať už je to přizpůsobení pracovního času, zkrácení pracovního úvazku nebo částečná práce z domova či tzv. sabbatical leave, tedy dlouhodobá neplacená dovolená.

Stává se často, že by za vámi přišel zaměstnanec s prosbou, že potřebuje pečovat o někoho z rodiny?

Není to úplně nejčastější případ, ale stává se to celkem často.

Máte velmi vysokou návratnost z mateřské dovolené, navrací se vám 95 procent matek. Jak to děláte?

Je to díky komunikaci a kontaktu s našimi zaměstnanci. To, že někdo odchází na tříletou mateřskou a rodičovskou dovolenou, je pro většinu lidí ze zahraničí něco naprosto neuvěřitelného. Tři roky doma s jedním dítětem je opravdu extrém. Nám to nijak nevadí, ale chceme naše zaměstnance udržet v kontaktu s firmou a umožnit jim dřívější návrat do práce. K tomu jim pomůže i finanční příspěvek. Za každý měsíc, kdy se vrátí dříve než za ty tři roky, dostávají 2500 korun a tuto částku chceme teď ještě navýšit. Nedostávají to měsíčně, ale naráz jako balík peněz, z něhož si mohou zaplatit péči o dítě.

Nikoho k tomu nenutíme, tu možnost jen nabízíme. Pokud chce někdo celou dobu zůstat s dítětem doma, samozřejmě zůstane. Ale protože polovina našich zaměstnanců jsou cizinci, je pro ně normální vrátit se do práce dříve než za tři roky. A i Češi mají tendenci vrátit se zhruba po dvou letech.

Proč jste se rozhodli připlácet zaměstnancům za dřívější návrat?

Dlouhou dobu jsme měli firemní školku, ale cítili jsme potřebu od našich zaměstnanců mít v té školce ještě větší flexibilitu. Takže aby nemuseli využívat všichni jednu školku, přispíváme jim na takovou, kterou si sami vyberou.

"Jakmile vyhlásíme workshop zabývající se dětmi a rodinou, je hned plný a musíme vést pořadníky a semináře opakovat," říká Čebeková.
Foto: HN – Lukáš Oujeský

Jak komunikujete s maminkami na mateřské?

Posílali jsme newslettery, ale od toho jsme upustili a nejvíce preferovaná je jednoduše e-mailová komunikace. Dělali jsme si průzkum a maminky velmi oceňují, když dostanou ucelenou informaci písemně, e-mailem. Velmi často s nimi také komunikujeme po telefonu nebo je zveme na rozličné akce ve firmě. Každého čtvrt roku například zveme rodiče, aby se přišli podívat do firmy na setkání. Je to zajímavé, protože my si tu s nimi povídáme, zatímco chůvy vedle v místnosti mají v péči jejich děti. Všichni se pak smějeme, když slyšíme vřavu odvedle. O tahle setkání je velký zájem, protože rodiče se dozvědí, co nového se děje ve firmě a celkově v našem byznysu. Přijdou se na ně podívat jejich bývalí nadřízení, stejně jako budoucí možní nadřízení, a povídají si o návratu do práce. Přicházejí také lidé z HR a vysvětlují novinky ve firmě i možnosti flexibility. Stejně tak se některý z kolegů rodičů podělí o svůj příběh návratu. A mohou to být třeba i neúspěchy, co nefungovalo a jak se to dá zvládnout lépe, například jak zkoordinovat práci a vodění dítěte do školky. Je to skoro dvouhodinové setkání, kde se snažíme maminky a tatínky navrátit k nám. Jednou jsme si pozvali i tatínka, který sdílel svůj příběh, jak se vrátil z otcovské dovolené. Jeho podcast šel rovněž do dalších našich poboček. Rozvíjíme ale také on-line komunikaci s maminkami přes sociální sítě a podobně.

Stejně tak sdílíme důležité informace pro maminky na extranetu.

Nabízíte něco rodinám s dětmi také v létě?

Organizujeme například firemní příměstské tábory v červenci a srpnu. Jakmile jsme je vyhlásili, za dvě hodiny byly vyprodané. Byl o ně obrovský zájem.

Poskytujete něco i pro rodiče v očekávání, pro těhotné ženy?

Máme ve firmě Ergo program, který je přístupný všem zaměstnancům. Je to ucelený systém fyzioterapeutické péče. Jedna z fyzioterapeutek se specializuje na těhotné ženy a v momentě, kdy nám zaměstnankyně oznámí, že je v očekávání, kromě balíčku informací dostane také možnost návštěvy ergospecialistky, která jí doporučí speciální cvičení.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin.