Motoristé by měli od roku 2021 používat elektronické dálniční známky místo dosavadních papírových nálepek. Změnu zákona, která to umožní, ve středu schválil i Senát. Limit pro maximální cenu známky poslanci ani senátoři nezvýšili. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Pro návrh hlasovalo 43 ze 68 přítomných senátorů, šest z nich ale bylo proti.

V novém systému bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Platby, které budou vázány na registrační značku vozidla, zaznamená informační systém Státního fondu dopravní infrastruktury. Budou se kontrolovat prostřednictvím kamer, k prověrkám by mohly sloužit i nynější mýtné brány. Systém by mohl do budoucna umožnit rovněž takzvané krajské dálniční známky.

Zpravodaj senátor František Bradáč (KDU-ČSL) popsal, že poplatek už se nebude hradit za jeden kalendářní rok, ale na 365 po sobě jdoucích dní. Pokud někdo prodá svůj vůz, prodá s ním i zaplacený poplatek. Pokud ale dostane od úřadu novou registrační značku na svůj vůz, třeba kvůli její ztrátě, úřad tuto změnu zanese do systému a zaplacený poplatek se bude vztahovat i na novou značku.

Senátor Michael Canov (STAN) však navrhoval novelu zamítnout. Reagoval tím na možný problém, na který předtím upozornili jiní senátoři, například Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Podle ní v důsledku nové právní úpravy hrozí, že někdo poplatek za dálnici nezaplatí, poté dálnici opustí, a když ho přímo na ní policie nedopadne, už mu pak následně žádná sankce hrozit nebude. Předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil i senátorka Seitlová se ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) ptali, zda tomu tak může být.

Senátor Bradáč citoval z odpovědi ministerstva dopravy, které popsalo, že kontrola placení poplatku se bude odehrávat v provozu za pomoci videokamer. Pokud policista nebo celní správa auto zastaví, zkontroluje, zda v něm případně necestuje zdravotně postižená osoba. Pak by auto platit nemuselo. Pokud se ale taková kontrola neuskuteční, nebude řidič později žádným způsobem zatěžován.

Ministr Kremlík odmítl, že pokud by někdo za použití dálnice nezaplatil, byl by beztrestný. Podle něj není pravda, že by policie nemohla po opuštění dálnice vozidlo zkontrolovat. Zdůraznil, že zákon ukládá za dálnici zaplatit. Na placení poplatku bude dohlížet policie a celníci. Podle jeho slov to není tak, že by někdo beztrestně jezdil bez zaplacení a nikdo to po něm nevynucoval.

Novela na návrh poslance ANO a někdejšího náměstka ministra dopravy Milana Ferance obsahuje ustanovení, které se týká sazeb mýtného. Mýtné, které platí vozidla nad 3,5 tuny, má zohledňovat také emise a hluk vozidel. Sazby mýtného by tak měly zohledňovat emisní třídu vozidla a denní dobu, kdy auto jede po zpoplatněném úseku.

Novela na návrh vlády osvobozuje od poplatků auta na elektřinu, vodík a případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za nižší sazby by měla jezdit auta na zemní plyn a biometan (CNG). Vláda nechtěla zvýhodnit auta na propan-butan (LPG) s tím, že jejich podpora není nutná, protože jich již nyní jezdí mnoho.

Ministerstvo dopravy si od elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně. Zároveň by se měly snížit provozní náklady až o 120 milionů korun za rok.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun ročně platí motoristé od roku 2012. Stát loni za prodej kuponů získal více než pět miliard korun, zhruba stejně jako předloni.

Související