Veterináři potvrdili, že za uhynutím zajíců v Žatčanech na Brněnsku mohl být jed. V tělech nalezli zbytky fosfanu, což může svědčit o požití jedu na hlodavce, sdělil ve čtvrtek za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého je možné, že někdo přípravek Stutox, o jehož aplikaci se v posledních dnech jedná, použil nelegálně. Podle Zemědělského svazu ČR by neměla být do prošetření úhynu obnovena výjimka pro plošnou aplikaci jedu, o kterou svaz dříve usiloval.

Myslivci na Brněnsku v uplynulých dnech našli desítky mrtvých zajíců.

"SVS obdržela ze Státního veterinárního ústavu výsledky vyšetření dvou uhynulých zajíců nalezených v katastrálním území obce Žatčany v Jihomoravském kraji. V obou vzorcích byla prokázána přítomnost rezidua fosfidu - fosfanu, což může svědčit o tom, že příčinou úhynu zvířete bylo požití jedu na hlodavce," uvedl Majer.

Veterináři svá zjištění předávají Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (ÚKZÚZ), který by měl případ došetřit. "Dle našich informací zaslala k vyšetření své vlastní vzorky uhynulé zvěře některá místní myslivecká sdružení. SVS na rozdíl od zadavatele vyšetření v těchto případech nepřísluší výsledky nikterak komentovat," dodal Majer. Českomoravská myslivecká jednota zatím výsledky rozborů nekomentovala.

Podle Bílého prověří lokality inspektoři ÚKZÚZ. "S ohledem na to, že k uhynutí zajíce je nutné požití minimálně 30 granulí přípravku Stutox II, je pravděpodobné, že přípravek byl použit nelegálně a v rozporu s návodem na použití. I při cílené povrchové aplikaci je dávka zhruba šest granulí na jeden metr čtvereční. V případě, že se prokáže nelegální aplikace, jsme připraveni neprodleně podat trestní oznámení," řekl mluvčí ministerstva.

Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že se potvrdily jeho obavy. "Případy velkého množství uhynulých zajíců potvrzují, jak je povrchové použití Stutoxu II pro přírodu problematické. Je to jen další důkaz, proč by nemělo být takové použití vůbec hromadně povolováno," uvedla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Zemědělský svaz v tiskové zprávě uvedl, že si přeje co nejrychlejší prošetření případu. "Je třeba určit, zda aplikace byla legální, zda byly doloženy všechny technologické postupy a nakládání s tímto přípravkem, ale i možnost cizího zavinění," uvedla organizace.

Zemědělci se zatím budou snažit snížit počty přemnožených hrabošů mechanicky.

Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy je úhyn zajíců na Moravě po možném požití přípravku proti hrabošům Stutox II nepochopitelný. Zajíc by podle něj musel sežrat 40 až 60 granulí jedu, který má ale již v malém množství vyvolávat nechutenství. Pýcha nechápe, jak je možné, že se agresivnější přípravek v Česku dříve běžně používal a k masivnějším úhynům nedocházelo. 

Pýcha uvedl, že o Stutoxu jednal jak s Ústředním kontrolním zkušebním ústavem zemědělským, tak i s výrobcem jedu. "Jak jsme byli informováni - u páté, šesté, sedmé granule začne přípravek ve vnitřnostech fungovat, vyvolává pocit zvracení a samozřejmě nepříjemné pocity a nechutenství," uvedl předseda. Je pak podle něj možné, že nebyl jed správně aplikovaný, ale že byl na hromádce. I tak by ale jed musel zajíc sežrat velmi rychle. "Je to záhada, že se objeví jeden podnik, který to aplikuje, a hned jsou mrtví zajíci," dodal.

Jiná chemická alternativa likvidace hrabošů v podstatě podle Pýchy není možná, u Stutoxu nezůstávají škodlivé látky v půdě nebo ve vodách. "Je jediný, který je možný aplikovat v rámci Česka, pokud se nechceme vracet k přípravkům jako strychnin, který se používal za minulého režimu," dodal. Aplikovat prostředek pouze do nor není podle něj v silách zemědělských pracovníků.

Myslivci našli v uplynulých dnech přes 60 uhynulých zajíců také na polích na jihovýchodě Brna a v katastru Šlapanic.

K rozházení jedu na polích u Brna se přiznal zemědělský podnik Bonagro. Podle jeho ředitele Romana Zvěřiny nebylo nutné minulý týden žádat kvůli plošné aplikaci jedu o výjimku, ohlašovací povinnost podle něj firma splnila. Zvěřina uvedl, že podnik rozhodil jed na polích, kde se aktuálně sejí ozimy nebo se osetí připravuje, protože kalamitní výskyt hrabošů znamená téměř jisté zničení těchto porostů.

Podle předsedy Okresního mysliveckého spolku Brno-město Zdeňka Živěly dali veterináři myslivcům zatím telefonickou informaci, že zajíci uhynuli po jedu na hraboše. Zvěřina se k úhynům nechtěl do oficiálního potvrzení vyjadřovat. "Zatím se ke mně dostávají rozporuplné informace," řekl.

"Dělali jsme předtím některé agrotechnické postupy, které však k omezení hraboše nevedly. Jed je bohužel poslední možnost, která nám zbývala, i když z toho nejsme šťastní," řekl Zvěřina. Živěla řekl, že podle výpočtů se aplikace jedu uskutečnila 5. nebo 6. srpna. "Podali oznámení oficiální cestou 9. srpna," uvedl Živěla.

Postup myslivců, kteří své zjištění umístili rovnou do médií, považuje za nešťastný. "Dosud jsme spolu vycházeli dobře, spolupracovali jsme. Nyní, kdy kolem hrabošů panuje hysterie, mi jejich jednání nepřijde šťastné," řekl Zvěřina.

Zvěřina je zvědav, jak laboratorní vyšetření uhynulých zajíců dopadne. "Mám informace různé, že uhynuli i neuhynuli na jed, tak nevím. Použili jsme pět až sedm kilo na hektar, limit byl deset kilo. Aby se zajíc otrávil, potřeboval by sežrat 50 až 70 granulí. I myslivci vědí, že zajíci teď po sklizni strádají a šíří se mezi nimi choroby, jako je například tularémie," přemítal Zvěřina.

Zbytky účinné látky přípravku Stutox II prokázaly testy vzorků uhynulého zajíce a dvou bažantů z Tuřan. Ve čtvrtek to sdělila Andrea Güttlerová z Českomoravské myslivecké jednoty.

Výsledky ze Státního veterinárního ústavu Olomouc obdržel myslivecký spolek Tuřany ve čtvrtek. Tamní myslivci nahlásili úmrtí 37 zajíců a tří bažantů, z odebraných vzorků byla přítomnost zbytků fosfidu zinku prokázána u zajíce a dvou bažantů. Myslivecký spolek Šlapanice eviduje 25 mrtvých zajíců a Žatčany 15 zajíců. "Z těchto dvou MS jsme zatím neobdrželi rozbory, které by potvrdily přítomnost jedu," uvedla Güttlerová.

ÚKZÚZ minulý týden povolil rozhazování jedu na hubení hlodavců Stutox II kvůli přemnoženým hrabošům. Po vlně kritiky ministerstvo zemědělství platnost povolení pozastavilo. Podle ministerstva zatím lze aplikovat přípravek jen do nor hlodavců. Ministerstvo životního prostředí a ekologické organizace upozorňovaly na to, že plošná aplikace jedu může ohrozit ptáky, divokou zvěř nebo psy a kočky. Zemědělci namítají, že jen plošná aplikace jedu může zamezit kalamitě, kterou přemnožení hraboši způsobují.

K okamžitému řešení přemnoženého hraboše vyzvala ve čtvrtek vládu a postižené kraje Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Kalamita představuje podle ní významnou ekonomickou újmu na zemědělských plodinách. Obává se také, že masivní přesun hraboše do blízkosti obcí s sebou ponese významně zvýšené zdravotní riziko pro občany, protože hraboši jsou nositelem řady onemocnění. Rizika pro člověka ale už dříve vyloučila hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová.