Lidé v Česku si ve středu připomínali okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a oběti zásahů proti demonstracím v srpnu 1969.

Spolek Milion chvilek pro demokracii přichystal pochod Prahou, při kterém účastníci vzpomínali na srpnové události roku 1969, kdy se na první výročí okupace Československa konaly občanské protesty. Rozehnaly je československé bezpečnostní složky. Zákrok si vyžádal pět mrtvých a mnoho zraněných.

Oběti srpnových demonstrací si shromáždění občané připomněli nejprve na Václavském náměstí. Upomínku, po které následoval pochod na Hradčanské náměstí v čele s pěticí figurantů symbolizujících oběti, se účastnilo podle společného odhadu policie a pořadatelů čtyři až pět tisíc lidí. Na noc z 21. na 22. srpna roku 1969 mezi dalšími vzpomínala tehdejší lékařka Nemocnice Na Františku Jana Kulhánková, musela tehdy vystavit dokumenty dvěma mladým mužům zastřeleným milicionáři. Oficiálně tyto činy nebyly nikdy vyšetřeny.

Krvavé potlačení protestních akcí pořádaných na den přesně rok po zahájení okupace tehdejšího Československa sovětskými vojsky znamenalo podle dalšího z řečníků zlomení páteře národa, následovalo 20 let takzvané normalizace. "Doba otevřela dveře lidem, jako je Andrej Babiš," spojil další z řečníků nedávnou historii s kritikou premiéra Andreje Babiše, který čelí podezření ze spolupráce s StB. Někdejší redaktorka Kamila Moučková pak připomněla, že prezident Miloš Zeman ve středu v Lánech přijal předsedu KSČM Vojtěcha Filipa. "Komunisté po třiceti letech radí vládě, jsou všude, je to nebezpečné. Nenechme si to líbit," uvedla.

Spolek Milion chvilek chtěl akcí zároveň poukázat na současné politické problémy. "Nelze o tom mlčet a dělat, že se nic neděje," uvedl mluvčí iniciativy Mikuláš Minář s odkazem na kauzu údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše či chování prezidenta Miloše Zemana.

Po zastávce na Václavském náměstí se pochod vydal do ulice Politických vězňů. Před sídlo KSČM položili účastníci rakev se jmény obětí protestů roku 1969. Na zem namalovali siluety mrtvých. V ulici pak po chvíli ticha zanechali také křídou namalované obrysy svých nohou, aby bylo vidět, kolik demonstrantů přišlo. Předseda KSČM Vojtěch Filip na to reagoval slovy o neustálém přepisování faktů, současná KSČM vznikla až v roce 1990, odstřihl stranu od historie.

Protestující, kterých před budovou prošlo v půl hodinu trvajícím proudu mezi čtyřmi a pěti tisíci, volali na místě piety "Zrádci". Na zemi vedle obrysů nohou nechávali i nápisy, například připomínku tehdejší Státní bezpečnosti - "estébáci".

"Komunistická strana Čech a Moravy vznikla na ustavujícím sjezdu v roce 1990 a registrována byla v listopadu 1990. Má za sebou třicetiletou historii, ve které prokázala, že má nejen respekt k ústavě, ale také své pevné místo na politické scéně," odpověděl Filip pro ČTK i v reakci na kritiku jeho schůzky se Zemanem. O protestu nebyl Filip podle svých slov předem informován. Poznamenal, že pokud má někdo nějaký názor, měl by ho vyjadřovat kulturním způsobem.

Vrata budovy, ve které KSČM sídlí, byla zavřena a už předem je hlídala policie. Novinářům policisté řekli, že pokud demonstranti použijí omyvatelné barvy, nebudou zasahovat. K akci spolek Milion chvilek využil křídu. 

Pochodu se účastnili také demonstranti s transparenty kritizujícími premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, prezidenta Miloše Zemana a komunisty, kteří podporují menšinový Babišův kabinet. Pochod se na chvíli zastavil také na Staroměstském náměstí, kde chvíli počkal na dav stále proudící z ulice Politických vězňů. Před devátou hodinou pak dorazil k Hradu.

Podle pořadatelů se pochodu účastnilo deset tisíc lidí. Na Václavském náměstí jich na zahajovacím shromáždění bylo k pěti tisícům, cestou se přidávali další. Podle policie byl pochod klidný, ale přinesl komplikace v dopravě.

Na Hradčanském náměstí v proslovu Minář připomněl spor o výměnu ministra kultury, kterou blokoval prezident Miloš Zeman. "Přinesli jsme vědomí historických souvislostí, smutek, vzdor, vděčnost, naději a odhodlání. A taky Ústavu České republiky," uvedl Minář a citoval ve spojitosti s aktuálním sporem článek o tom, že prezident má jmenovat člena vlády.

Prezident, který až ve středu po třech měsících pře avizoval schůzku a předběžný souhlas s nominandem ČSSD Lubomírem Zaorálkem, podle Mináře hrubě porušuje ústavu, nerespektuje výsledky voleb a rozděluje společnost. Stejně jako před sídlem KSČM pak demonstranti obkreslovali mezi Hradem a sochou prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka svoje stopy, aby byl vidět jejich počet. Minář je vyzval, aby tak učinili "čelem k Masarykovi a zády k Zemanovi".

Milion chvilek pro demokracii letos uspořádal sérii demonstrací za nezávislost justice a proti Babišovi. Poslední akce se stala největší demonstrací po listopadu 1989. Další velkou demonstraci na pražské Letné spolek plánuje na 16. listopadu, tedy den před připomínkou Dne boje za svobodu a demokracii. Pořadatelé akcí například vyčítají prezidentu Zemanovi, že záměrně rozděluje společnost, prosazuje zájmy Ruska a Číny nebo porušuje ústavu. Kritizují také podporu vlády od komunistů nebo střet zájmů, ve kterém je podle nich premiér Babiš.

Vzpomínkové akce

Na Václavském náměstí odpoledne pořádala vzpomínkovou akci také iniciativa Bez komunistů.cz. Dolní část náměstí v Praze byla zasvěcena 21. srpnu 1968 i 1969. Dobové fotografie nebo tank připomínaly nejen začátek okupace a rok nato demonstrace proti ní, ale zejména oběti, které si tyto události vyžádaly. Podle nových historických údajů při nich v roce 1968 zemřelo v Československu 137 lidí, řekl předseda iniciativy Petr Marek. Při demonstracích o rok později zahynulo pět mladých lidí, které zabili příslušníci Veřejné bezpečnosti a lidových milic. Jména většiny padlých zazněla po poledni z pódia.

Podle Marka měla akce působit jako varování a důležitý vzkaz, že svobodu je třeba opečovávat i v dobách zdánlivě klidných. "Nedošlo k vyrovnání se s minulostí; hlavně potrestání největších zločinů. Když není nastolena spravedlnost, společnost se vyvíjí s pokřivenou páteří," uvedl.

Jako symbol komunismu stála na Václavském náměstí rudá klec, na níž byla na transparentu vypsána jména obětí okupace v srpnu 1968. Lidé se tu také mohli seznámit s projektem Po stopách totalitní minulosti. Iniciativa Bez komunistů.cz ho připravila především pro děti, které vodí po místech bezprostředně spojených s komunistickým režimem. Děti své dojmy následně výtvarně, literárně či ve formě videí zpracovávají. V září bude projekt vyhlášen jako soutěž, iniciativa požádá o spolupráci školy.

Na pietní akci před budovou Českého rozhlasu označil předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) okupaci za nejvýznamnější a nejsmutnější výročí novodobých dějin Česka. Podle Kubery se po zakotvení Česka ve strukturách Severoatlantické aliance zdálo, že bezpečnost Evropy je provždy vyřešena. Ukazuje se však, že tomu tak není. "Východní hranice kontinentu opět čelí rozpínavosti Ruska, jih čelí přívalu uprchlíků a západ oslabování jednoty evropských států," řekl. Mnozí politici podle něj vyznávají silová řešení, demokracie a respekt pro ně nejsou nejdůležitějšími hodnotami. Vystoupili také například šéf sněmovny Radek Vondráček (ANO), po jehož proslovu na rozdíl od loňska letos následoval potlesk, generální ředitel rozhlasu René Zavoral nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (piráti).

Na rozdíl od loňského roku na pietě před budovou rozhlasu nevystoupil premiér Babiš, který na témže místě hovořil loni za hlasitého pískotu. Na srpnové události ve středu zareagoval na Twitteru: "Události 21. srpna 1968 nebyly žádná nešťastná hra osudu. Byla to invaze cizí mocnosti. Konkrétní zločin konkrétních lidí na pozvání konkrétních zrádců. Způsobila úprk velké části našich nejlepších lidí do ciziny, ztratili jsme celou část jedné talentované generace," napsal. "Vážím si těch, kteří se okupaci i následné normalizaci postavili. Musíme o té době mluvit, připomínat si ji a vážit si demokracie a svobody, kterou máme dnes," dodal.

 

 

Prezident Zeman u příležitosti připomínky počátku sovětské okupace v roce 1968 poslal květiny na hrob Františka Kriegla, který jako jediný z československé delegace odmítl podepsat tzv. moskevský protokol.

Události roku 1968 a 1969 si lidé připomínali i na řadě dalších míst. Ve velkých městech Česka se akcí účastnily stovky lidí. V Brně se mohli vydat i po naučné stezce mezi místy, kde při protestech proti okupaci zemřeli před 50 lety dva lidé, osmnáctiletá Danuše Muzikářová a o deset let starší Stanislav Valehrach. Na akci v centru Olomouce přišla také sestra protikomunistických odbojářů Zdena Mašínová, podle které je důležité, aby se na události ze srpna 1968 nezapomnělo.

Vpád vojsk Varšavské smlouvy do někdejšího společného státu Čechů a Slováků si připomněli i na Slovensku. Prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že život ve svobodném a demokratickém státě není samozřejmostí, ale vzácnou hodnotou, která byla vykoupena nemalými oběťmi. Podle slovenského premiéra Petera Pellegriniho je zmíněné výročí připomínkou hrdinství i selhání. Předseda slovenského parlamentu Andrej Danko vpád vojsk odsoudil.

Masové protesty v roce 1969 začaly už 19. srpna, lidé při nich vyjadřovali nespokojenost s politikou nového komunistického vedení. Vyvrcholily 21. srpna. O den později přijalo předsednictvo Federálního shromáždění takzvaný pendrekový zákon, který legalizoval krvavé zásahy proti demonstrantům.

Související