Prezident Miloš Zeman v úterý odpoledne jmenoval na Pražském hradě bývalého ministra zahraničí a někdejšího předsedu Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD) ministrem kultury. Skončil tak spor o výměnu šéfa ministerstva, který trval tři a půl měsíce. Sociální demokracie kvůli němu hrozila odchodem z vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) ještě dnes nového ministra uvede v Nosticově paláci do funkce.

Spor o ministra kultury začal v květnu, kdy demisi podal tehdejší šéf úřadu Antonín Staněk (ČSSD). Zeman ji ale odmítl přijmout a s jeho odvoláním otálel i poté, co mu žádost o změnu ve vládě zaslal Babiš. Staňka nakonec odvolal ke konci července, na jeho místo ale odmítl jmenovat nominanta sociální demokracie Michala Šmardu. Poté, co se proti návrhu ČSSD postavil i premiér, se Šmarda kandidatury vzdal. Sociální demokraté následně za svého zástupce na kultuře určili Zaorálka.

Související

Čerstvě jmenovaný ministr kultury chce na úřadu nejdříve řešit platy v kulturní sféře a některé konkrétní urgentní záležitosti včetně situace v Národní galerii Praha (NGP) a Muzeu umění Olomouc (MUO). Novinářům to řekl poté, co ho do funkce jmenoval prezident Miloš Zeman a na ministerstvo uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Předseda vlády apeloval na to, aby se Zaorálek soustředil na obnovu kulturních památek.

Zaorálek řekl, že kultura je něco, čím by se mělo Česko prezentovat v zahraničí. Krásy Prahy mu prý pomáhaly při jednáních se zahraničními státníky, když v předchozí koaliční vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL plnil roli ministra zahraničních věcí. "Vždy jsem měl pocit, že s tím dostatečně nepracujeme. Máme-li kulturu prezentovat, musíme ji tady mít v podobě schopné prezentovat," uvedl. Přál by si vypracovat moderní vizi role kultury v současné společnosti.

Zeman se s někdejším ministrem zahraničí setkal už v pondělí. Zaorálek očekává, že se v případě řešení některých otázek na ministerstvu kultury mohou s hlavou státu dostat do sporu. Zaměřit se například chce na obsazení některých kulturních institucí, jejichž vedení jeho předchůdce Staněk koncem svého funkčního období změnil. Zváží například nové výběrové řízení na ředitele Národní galerie v Praze.

Jednat chce dál i o rozpočtu. Po odvolání Staňka na konci července jednal s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) o penězích náměstek René Schreier, který dohodl navýšení příjmů proti původnímu návrhu o 440 milionů korun. Letos výdaje resortu činí asi 14,78 miliardy korun, v příštím roce by to po započtení slíbené sumy mělo být zhruba 14,8 miliardy. "Byl bych rád, abychom mohli otázku platů ještě zvednout a najít způsob, jak podmínky zlepšit," konstatoval Zaorálek.

Babiš řekl, že primární je obnova kulturních památek, za důležité označil i platy. "Je potřeba objektivně přiznat, že platy v kultuře je potřeba navyšovat, pan ministr to určitě s paní Schillerovou bude řešit," uvedl. Schreierovi poděkoval za to, že resort 26 a půl dne řídil, a dodal, že Zaorálkovi drží palce.

Zaorálek už po oznámení kandidatury minulý týden ve čtvrtek novinářům řekl, že nominaci bere i jako možnost, jak ve vládě hájit obecnou agendu ČSSD. Pro exministra zahraničí a volebního lídra ČSSD posledních sněmovních voleb bude důležitá ochrana veřejného sektoru ve chvíli, kdy se zdá, že o všem rozhodují peníze. Ke své kandidatuře uvedl, že mu situace vzniklá otálením Zemana se jmenováním ministra kultury přišla nesnesitelná. Dříve odmítal do menšinové vlády Andreje Babiše (ANO) vstoupit.

Zaorálek v minulosti patřil k lidem blízkým Zemanovi, později ale jejich vztahy ochladly. Zaorálkovo jméno bylo v roce 2003 zmiňováno mezi těmi, kteří nepodpořili Zemanovo zvolení hlavou státu. Prezidenta Zaorálek několikrát kritizoval v době, kdy byl ministrem zahraničí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Související