Světová zdravotnická organizace (WHO) zrušila České republice, Británii, Řecku a Albánii status zemí, v nichž byly vymýceny spalničky. Organizace to ve čtvrtek uvedla ve své zprávě o spalničkách a zarděnkách v Evropě. Ve 48 z 53 evropských zemí bylo během prvního pololetí tohoto roku zaznamenáno 89 994 případů spalniček, což je více než dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím loni, kdy bylo potvrzeno 44 175 případů. Status zemí bez spalniček má tak podle WHO nově v evropském regionu 35 z 53 zemí. WHO v této souvislosti vyzvala k posílení očkování.

Podle údajů českého ministerstva zdravotnictví onemocnělo spalničkami od začátku letošního roku do minulého pátku 585 lidí. Loni jich bylo za celý rok 203. Nejhorší situace byla letos v březnu, kdy ve dvou týdnech zaznamenali lékaři bezmála šest desítek nových případů spalniček. Od poloviny května nových nemocných výrazně ubylo. Dle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je příčinou růstu počtu onemocnění klesající proočkovanost populace, i když je očkování v tuzemsku povinné.

Během letošního prvního pololetí už bylo v Evropě zaznamenáno více případů spalniček než za celý loňský rok (84 462). Na základě loňských statistik WHO nově už neřadí Českou republiku, Británii, Řecko a Albánii mezi země, v nichž jsou spalničky považovány za vymýcené.

Vojtěchův náměstek a současně předseda České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Roman Prymula řekl, že příčinou současné epidemie je vyvanutí imunity z vakcíny v dospělosti spolu s nízkou proočkovaností a nákazami ze zahraničí. Zavedení přeočkování dospělých ale podle něj zatím není na stole, protože protilátky by zvýšilo jen dočasně.

Podle Prymuly je proočkovanost v Česku v současné době pod 90 procenty populace, v Praze ještě nižší. "Mezi nemocnými dětmi byla naprostá většina těch neočkovaných," uvedl. Proočkovanost, při níž nemoc v populaci necirkuluje a chránění jsou i ti, kdo se ze zdravotních důvodů nechat očkovat nemohou, je podle odborníků 95 procent.

Ministr Vojtěch míní, že je třeba apelovat na lidi, aby nechali očkovat zejména malé děti. Pokud očkování bez vážného důvodu odmítají, jsou na místě i sankce, řekl. Pokuta za odmítání očkování je až 10.000 korun, krajské hygienické stanice podle Vojtěcha už některé sankce rodičům udělily.

"A určitě v tom budou pokračovat, pokud někdo bude odmítat očkovat a nebude k tomu důvod. Mohou být i zdravotní důvody, pokud lékař rozhodne, že není vhodné proočkování nebo že se musí očkování odložit. Ale pokud se očkovat může a nenechá se, pak samozřejmě musíme sankcionovat rodiče, to je jednoznačné a krajské hygienické stanice v tomto směru pracují a budou pracovat," prohlásil ministr.

Ve světě bylo od ledna potvrzeno téměř 365 tisíc případů, což je podle WHO nejvíce od roku 2006 a téměř trojnásobek oproti stejnému období loňského roku. Nejpostiženějšími zeměmi jsou Kongo (155 460 případů), Madagaskar (127 454) a Ukrajina (54 246). V roce 2017 spalničky podle odhadů způsobily 109 tisíc úmrtí, většinou šlo o děti mladší pěti let.

Nárůst počtu případů spalniček byl zaznamenán v téměř každém regionu po celém světě. Nemoci, které může děti zabít nebo jim způsobit vážné postižení, se přitom dá předcházet očkováním, uvedla ve svém prohlášení Světová zdravotnická organizace. Podle Kate O'Brienové z WHO stojí za nárůstem špatné zdravotnictví v některých zemích, ale rovněž i šíření dezinformací o očkování. "Šíření dezinformací považujeme za stále větší hrozbu," uvedla O'Brienová. "Vyzýváme proto provozovatele sociálních sítí, komunity, vůdce i další lidi, kteří se veřejně vyjadřují, aby se ujistili o tom, že sdělují přesné a vědecky důvěryhodné informace," dodala.

V Británii loni zaznamenali 953 případů, v první polovině letošního roku jich pak bylo 489. V Řecku loni hlásili 2193 a za letošní půlrok 28 případů a v Albánii to bylo loni 1466 případů a za letošních šest měsíců 475 případů. "Každá z těchto zemí je příkladem oblasti s extrémně vysokým pokrytím populace očkováním. Nejsou to tedy případy zemí se špatným zdravotnickým systémem," uvedla Kate O'Brienová. "Jde tedy o varování pro celý svět: dosáhnout vysokého celonárodního pokrytí nestačí, je třeba toho dosáhnout v každé komunitě, v každé rodině pro každé dítě," dodala.

Asi 60 procent pacientů v Evropě v první polovině letošního roku bylo mladších devatenácti let. 78 procent všech případů z prvních šesti měsíců roku 2019 pocházelo ze čtyř zemí: Ukrajiny, Kazachstánu, Gruzie a Ruska. Jak WHO rovněž oznámila, status zemí bez spalniček nově získalo Rakousko a Švýcarsko. V roce 2018 se tak v evropském regionu nacházelo 35 zemí z celkového počtu 53, ve kterých byly spalničky vymýceny. Mezi těmito zeměmi je například Maďarsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Dánsko či Irsko. Naopak status země, kde se spalničky stále nepodařilo vymýtit, mají stále Belgie, Francie, Německo, Itálie či Rumunsko.

Spalničky se šíří kapénkami a jsou vysoce nakažlivé. Prvními příznaky jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek, někdy bílé tečky v ústech. Později se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.

Související