V červenci objem hypoték poprvé v letošním roce o kapku překonal loňský sedmý měsíc. Tvrdit, že jde o změnu trendu, by ovšem bylo předčasné − zhruba ke stejnému objemu je nutné přiřadit počet uzavřených smluv a ten je stále o šest procent nižší než loni v létě. Od začátku roku bankám celkem ubylo 22,5 procenta klientů a poskytly o 17,5 procenta méně hypoték, co se týká objemu, než loni. Statistiky potvrzují, že loňský odhad o poklesu trhu v průměru o patnáct procent byl velmi optimistický. Je fakt, že po nejhorších prvních dvou měsících letošního roku, kdy banky zažily pády kolem třiceti a více procent, se situace zlepšila. Letošní podzim ale bude muset soupeřit s tím loňským, kdy se klienti i banky snažili co nejvíc, aby uzavřeli smlouvy ještě před začátkem tuhé regulace ČNB. Letos ale nemají klienti před čím utíkat.

Přesto se podle čísel centrální banky objevil jeden zajímavý trend. Od října loňského roku (s výjimkou ledna 2019) je více lidí, kteří se snaží pevně si dané úroky z hypotéky zajistit na déle než pět let, tedy déle než na původně nejběžnější fixaci mezi třemi a pěti lety. K podobné situaci došlo na konci roku 2016, kdy průměrný úrok z hypotéky klesl pod dvě procenta. Tehdy se delší fixace lidem líbila jen dva měsíce. Teď se zdá, že si klienti opravdu přejí klid co nejdéle. A banky jim nižším než průměrným úročením vycházejí vstříc. Zaprvé získají dlouhodobé klienty a za druhé − aspoň podle prognóz věštících zpomalení ekonomiky a pokles úroků − i nižší cena, kterou jim nabízejí, je pro finanční ústavy lepší než to, co budou muset nabízet v dalších měsících.

Podle makléřů jsou dlouhé smlouvy pro banky rizikové, protože klient může odejít před koncem fixace díky nové regulaci jednodušeji a levněji. Při pohledu na to, jak zákazníci mění, či spíše nemění mobilní operátory (podle průzkumu Nielsen Admosphere se to týká v průměru 11 až 13 procent klientů), se ale banky velkých útěků bát nemusí. Na rozdíl od úroků a legislativy jsou klienti "stabilitou" bank. Často bez ohledu na cenu.