Průmyslová výroba v Česku v červenci meziročně rostla o 5,6 procenta po červnovém poklesu o šest procent. Letošní červenec měl ale o dva pracovní dny více než loňský. Po očištění tak byla průmyslová produkce meziročně vyšší pouze o 0,1 procenta. K růstu nejvíce přispěla výroba aut a elektrických zařízení. Oznámil to v pátek Český statistický úřad (ČSÚ).

"Produkce ve zpracovatelském průmyslu mírně rostla, nedařilo se tradičně těžbě. Z důvodů odstávek bylo vyrobeno méně elektřiny," uvedl ředitel odboru statistiky průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Podle analytiků růst podpořilo zejména ačasování celozávodních dovolených, které výrazně zvýšilo produkci automobilového průmyslu. Automobilky tradiční letní odstávky provedly až v srpnu. Další vývoj je podle nich kvůli situaci ve světě značně nejistý

"Vedle toho, že letošní červenec měl o dva pracovní dny navíc proti loňskému, skok v meziročním růstu podpořilo i odlišné načasování dovolených v některých velkých podnicích. Posun celozávodních dovolených ovlivnil tradičně zejména výrobu aut, která se po červnovém výpadku vrátila k růstu, a to hned více než dvacetiprocentnímu," uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

"Letní měsíce jsou v každém případě velmi zkreslené," řekl analytik Komerční banky Michal Brožka. Vývoj předstihových indikátorů a další pokles výroby v Německu pro český průmysl podle něj ukazuje na slabost do dalších měsíců. V průměru za celý rok letos průmysl pravděpodobně vykáže jen slabý nárůst kolem jednoho procenta, což je ale s ohledem na pokles výroby v Německu a všeobecné problémy automobilového sektoru úspěch, podotkl.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v pátek v reakci na výsledky uvedl, že ambicí ČR je zredukovat "fatální závislost" na sousedních zemích. Česká ekonomika má podle něj stále solidní růstovou tendenci a dobrou základnu, i když bude evropská ekonomika stagnovat. "Je to i důsledkem toho, že se začínají projevovat dobré aktivity v oblasti vědy, výzkumu a inovací," uvedl Havlíček.

Analytik Generali Investments Radomír Jáč míní, že navzdory všem nejistotám a přechodným faktorům, s nimiž se průmysl v červenci potýkal, nejsou čísla o průmyslové výrobě překvapivá. Vnější prostředí podle něj není příznivé. Obchodní války a politické nejistoty v čele s nedořešeným brexitem se negativně projevují na průmyslové aktivitě v eurozóně a především pak v Německu. Dodatečnou zátěží pro výkon tuzemského průmyslu jsou také odstávky kapacit ve výrobě elektřiny, podotkl.

"Český průmysl neklesá, ale potvrzuje naše předpoklady, že růst průmyslové produkce bude zpomalovat. V dohledné budoucnosti nečekáme významnou změnu," komentoval čísla ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek. Dosavadní výsledky podle něj ukazují na to, že odhadovaného dvouprocentního tempa růstu za celý rok průmysl pravděpodobně nedosáhne, ochlazení bude větší. "Stále ale budeme v kladných hodnotách," odhadl.

Výroba aut proti loňskému červenci rostla o 13,6 procenta, produkce elektrických zařízení byla vyšší o 5,6 procenta a v případě farmaceutických výrobků byl růst dokonce 22,1 procenta.

Nižší byla naopak výroba elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, a to o 12 procent. Pětiprocentní meziroční pokles zaznamenala produkce nekovových minerálních výrobků a hůře než loni si vedlo i hutní zpracování kovů a slévárenství.

"Letní měsíce jsou v každém případě velmi zkreslené. Vývoj předstihových indikátorů a další pokles výroby v Německu pro český průmysl ukazuje na slabost do dalších měsíců," uvedl analytik Komerční banky Michal Brožka. V průměru za celý rok podle něj průmysl zřejmě vykáže jen slabý nárůst kolem jednoho procenta, což je ale s ohledem na pokles výroby v Německu a všeobecné problémy automobilového sektoru úspěch.

Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách v červenci meziročně vzrostly o devět procent. Hodnota nových zakázek byla vyšší o 10,2 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 9,2 procenta a tuzemské zakázky o 12,4 procenta.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se meziročně snížil o 0,9 procenta. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců vzrostla o 6,9 procenta.

Zahraniční obchod vykázal přebytek

Bilance zahraničního obchodu skončila letos v červenci přebytkem 0,1 miliardy korun, přičemž loni ve stejném období vykázala schodek 8,2 miliardy korun. Letos bilanci příznivě ovlivnil obchod s auty, ropou a zemním plynem a kovodělnými výrobky. Naopak nepříznivý vliv měl obchod s počítači a stroji. Vyplývá to z předběžných výsledků, které zveřejnil ČSÚ.

"Rozhodujícím faktorem byl vyšší přebytek bilance motorových vozidel, a to především díky nárůstu vývozu o 13,7 miliardy korun. Nepříznivý vliv naopak měla bilance na straně počítačů a elektronických a optických přístrojů," uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.

Ekonom UniCredit Bank Jiří Pout upozornil, že červnová bilance zahraničního obchodu se sice v meziročním srovnání zlepšila, ale z nemalé části je to díky dvěma pracovním dnům navíc a meziročnímu poklesu cen ropy. "Dobrá zpráva je, že export automobilů se vrátil k meziročnímu solidnímu růstu a kompenzoval tak svůj červnový pokles," uvedl.

Tuzemskému zahraničnímu obchodu se tak podle analytičky Raiffeisenbank Elišky Jelínkové v první polovině roku dařilo nad očekávání dobře, tuzemští exportéři by se ale podle ní neměli radovat předčasně. "Již nyní můžeme pozorovat ochlazení globálního obchodu a to se i na tuzemském vývozu dříve nebo později podepíše. Zároveň nesmíme zapomínat na tikající bombu v podobě cel na dovoz evropských automobilů do USA," uvedla.

Přebytek bilance motorových vozidel byl v červenci meziročně vyšší o osm miliard korun. U ropy a zemního plynu klesl deficit o 2,2 miliardy korun a obchod s kovodělnými výrobky zlepšil přebytek o 1,1 miliardy korun.

Naopak bilance počítačů, elektronických a optických přístrojů se zhoršila o 3,2 miliardy korun, u strojů a zařízení o 1,4 miliardy Kč a elektrických zařízení o jednu miliardu korun.

V červenci vývoz meziročně stoupl o 8,4 procenta na 289,6 miliardy korun a dovoz o 5,1 procenta na 289,5 miliardy korun.

Obchod se státy Evropské unie vykázal v červenci přebytek 50,5 miliardy korun, a byl tak meziročně o 9,2 miliardy korun vyšší. Schodek obchodu se státy mimo EU se prohloubil o 0,4 miliardy korun na 48,7 miliardy korun.

Za sedm měsíců letošního roku je bilance obchodu s cizinou v přebytku 108,6 miliardy korun, což je meziročně o 26 miliard více. Od začátku roku stoupl meziročně vývoz o 4,1 procenta a dovoz o 3,0 procenta.

Stavebnictví zrychlilo růst

ČSÚ v pátek také oznámil, že stavebnictví v červenci zrychlilo meziroční růst na 6,5 procenta z červnových 1,2 procenta. Pozemní stavitelství, kam spadá stavba bytů, kanceláří nebo skladů, zrychlilo růst z červnových 1,5 procenta na pět procent. Inženýrské stavitelství, které tvoří z velké části dopravní infrastruktura, v červenci vzrostlo o 10,4 procenta, v červnu o 0,7 procenta.

"Stavební produkce v červenci pokračovala v růstu zejména díky inženýrským stavbám. Dařilo se také zahájeným bytům v bytových domech, ale extrémní růst je zčásti ovlivněn nízkou srovnávací základnou," uvedla říká Petra Cuřínová z ČSÚ.

Letošní červenec měl o dva pracovní dny více než loňský. Po očištění tak byla stavební produkce meziročně vyšší jen o 3,7 procenta.

Od začátku roku do konce července podle ČSÚ stavebnictví v souhrnu vzrostlo o 3,4 procenta. Táhne ho inženýrské stavitelství, které za pololetí stouplo meziročně o 6,6 procenta, zatímco pozemní stavitelství vzrostlo o 2,4 procenta.

Vyšší růst českého stavebnictví je podle analytiků brzděn nedostatkem vhodné pracovní síly. Za červencovým meziročním růstem stála především výstavba a rekonstrukce dopravní infrastruktury.

"Stavebnictví má šanci udržet si solidní tempo i v dalších měsících díky solidní zásobě soukromých i veřejných zakázek. Překážkou pro další růst může být nedostatek kvalifikovaných i nekvalifikovaných zaměstnanců, zásoby materiálu a kvalitně připravených projektů," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Analytik Czech Fund Lukáš Kovanda zmínil, že v červenci se dařilo zejména inženýrskému stavitelství, které vzrostlo o více než desetinu. Tvoří ho hlavně výstavba dopravní infrastruktury. "Nezklamalo ani pozemní stavitelství, které vzrostlo o pět procent. Počet dokončených bytů do konce července byl nejvyšší od krizového roku 2009. Stavebnictví z makroekonomického pohledu do určité míry kompenzuje slábnoucí průmysl. Stavební produkce by mohla růst i výrazněji, neboť poptávka je silná. Nabídková strana je však omezená nedostatkem kapacit typu vhodné pracovní síly," doplnil Kovanda.

Poptávku podle něj zvyšuje i čerpání evropských dotací, které s blížícím se koncem programového období 2014 až 2020 zesiluje. Za celý rok očekává růst stavebnictví o 4,5 procenta. Loni vzrostlo o 9,2 procenta, nejvíce od roku 2003.

V červenci se začalo stavět o 24,3 procenta více bytů než před rokem, v červnu zahájená bytová výstavba stoupla o 8,3 procenta. Letos v červenci se začalo stavět 3088 bytů. V rodinných domech počet zahájených staveb meziročně klesl o 0,2 procenta, v bytových domech vzrostl více než trojnásobně. Podle ČSÚ to bylo zčásti ovlivněno nízkou srovnávací základnou z minulého roku.