Průmysl znečišťuje životní prostředí v Moravskoslezském kraji méně, než se předpokládalo. Podle studie ministerstva životního prostředí mají průmyslové podniky na naměřených imisních koncentracích benzo(a)pyrenu podíl jen 1,4 procenta, u prachových částic PM10 jsou to tři procenta a u prachových částic menších 2,5 mikrometrů (PM 2,5) dvě procenta. Řekla v pondělí mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Eva Veličková. Podle Aleše Boháče, starosty ostravského obvodu Radvanice a Bartovice, který patří k místům s nejznečištěnějším ovzduším v zemi, průmyslové podniky na své okolí budou mít dopad vždy.

Největší podíl na znečištění prachem (39, respektive 47 procent) mají podle studie sekundární částice, tedy prach vznikající v atmosféře z plynných látek. Jejich původci jsou vzdálenější, hlavně zahraniční zdroje. Následují se 23 procenty zahraniční zdroje z Polska, které mají u benzo(a)pyrenu podíl dokonce 55 procent, a lokální topeniště, které mají u prachu podíl 17 a 22 procent a u benzo(a)pyrenu 42 procent. Menší podíl na znečištění má ještě doprava.

"Data dodaná a zpracovaná odborníky z Českého hydrometeorologického ústavu potvrzují, že díky proběhlé ekologizaci je vliv velkých průmyslových podniků zanedbatelný, a to nejen v kontextu celého kraje, ale i v jejich nejbližším okolí," uvedla Veličková.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka studie potvrzuje, že výsledky masivních investic do ekologizace průmyslu musí být vidět. "Výsledky studie napovídají, že i přes realizaci dalších projektů na snižování emisí, které mají hutní podniky v Moravskoslezském kraji připraveny, nebude jejich efekt na imisní situaci ani v místě, kde působí, už příliš znatelný," soudí Hanák.

Významné zlepšení kvality ovzduší podle něj nelze očekávat, pokud se nebude stejně důsledně jako u průmyslových firem přistupovat i k ostatním zdrojům včetně Polska. Například v Radvanicích a Bartovicích mají podle studie průmyslové podniky na znečištění benzo(a)pyrenem podíl jen čtyři procenta a na prachu 13 a 11 procent.

Radvanický starosta poznamenal, že studie je postavená na průměru a na větrech, ale ne na rozboru daných látek. V obvodu, který sousedí s hutí Liberty Ostrava, jsou dvě měřicí stanice a jedna z nich podle něj někdy naměří dvojnásobek hodnot oproti té druhé. "Souhlasím s tím, že znečištění z Polska má na nás velký dopad. Ale nefouká pořád vítr z Polska a je nelogické, aby jedna měřicí stanice v Radvanicích měla jiný dopad z Polska než druhá stanice v tomto obvodě. Společnosti, které jsou velkým zdrojem znečištění, vždycky musí mít v lokalitě dopad," řekl Boháč.

Uvedl, že huť Liberty Ostrava (dříve ArcelorMittal) je největším plátcem za znečištění tuhými znečišťujícími látkami v Česku. Obvod nyní s hutí řeší skládku uhlí, ze které se podle obyvatel nadmíru práší. Kraj chce zpřísnit podmínky jejího provozu. Obvod na týden postavil k firmě měřicí vůz, který skládku monitoroval. "Chtěli jsme vědět, jaké dopady skládka má. Výsledky ještě nemám. Ale společnost na to zareagovala tak, že tam zastavila manipulace, třikrát denně to zkrápěli, což je více než někdy za měsíc," řekl Boháč. Obvod chce u skládky umístit kamery a monitorovat ji trvale.

Mluvčí huti Barbora Černá Dvořáková uvedla, že investice do snížení vlivu na životní prostředí za posledních 15 let v podniku činily osm miliard korun, z čehož dvě miliardy tvořily evropské dotace. "V posledních 15 letech jsme výstavbou filtračních zařízení snížili emise prachu z výroby oceli na méně než čtvrtinu, na cca 400 tun za rok 2018. Je to o dvě třetiny méně, než je požadavek platné legislativy," dodala Černá. Podnik podle ní splňuje všechny stanovené limity.

Související