Sochu sovětského maršála Ivana Koněva v pražské Bubenči nahradí nový památník osvobození metropole za druhé světové války. Rozhodli o tom ve čtvrtek zastupitelé Prahy 6, radnice má vypsat soutěž na jeho podobu. Kolem sochy v posledních týdnech vznikl spor přesahující hranice republiky, kritiku vedení Prahy 6 ve čtvrtek zopakoval ruský ministr kultury Vladimir Medinskij, senátor Sergej Cekov navrhl uvalení hospodářských sankcí na Česko. Ruské velvyslanectví označilo rozhodnutí Prahy 6 za nehorázné. Před jednáním se u dejvické radnice konalo setkání příznivců zachování pomníku, kteří požadovali odvolání starosty Ondřeje Koláře (TOP 09).

Zastupitelé pověřili radu městské části, aby našla pro Koněvovu sochu důstojné uplatnění "nejlépe v některé z paměťových institucí", zároveň má zajistit nezbytné kroky k jejímu přemístění. Návrh zastupitelům předložila koalice TOP 09, KDU-ČSL, ODS a STAN.

Referendum o osudu pomníku, které by bylo v případě schválení vypsáno s nejbližšími parlamentními volbami, považovali za nejlepší řešení opoziční piráti. Zástupci koalice TOP 09, STAN a ODS nicméně chtěli rozhodnout hned. Pro návrh hlasovalo 33 zastupitelů ze 45. Jeden člověk byl proti, šest zastupitelů se zdrželo a zbylých pět nehlasovalo. Schválený návrh počítá s vypsáním soutěží na podobu nového památníku a také na úpravy celého náměstí. Nový pomník by podle vedení radnice mohl spolufinancovat pražský magistrát.

Výtvarná soutěž, kterou městská část vyhlásí, by mohla mít mezinárodní rozměr, řekl místostarosta Jan Lacina (STAN). Na financování nového památníku by se mělo z větší části podílet podle místostarosty hlavní město. Peníze by mohly být z fondu na umění ve veřejném prostoru, kde je aktuálně 135 milionů korun.

To, kam by se měla Koněvova socha přesunout, bude městská část teprve řešit. Záměr sochu přestěhovat opakuje starosta Kolář několik týdnů. Zástupci Prahy 6 dříve zmiňovali zahradu ruského velvyslanectví, nyní nadnesli možnost sochu umístit do Muzea paměti 20. století, které plánuje magistrát. Má se zaměřit na historii nesvobodných režimů na českém území. Zelení navrhli vojenský hřbitov na Olšanech. Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek uvedl, že ho zaujal nápad europoslance Jana Zahradila (ODS) přesunout Koněvovu sochu na pozemky ministerstva obrany v Praze. O přesunutí sochy do zahraničí radnice podle Laciny neuvažuje, nejvýše formou zápůjčky, doplnil.

"Prosím všechny, aby se snažili situaci zklidnit, a ne ji dále eskalovat. Sochu nehodlá nikdo ničit ani strhávat, bude přesunuta na důstojné místo," uvedl Kolář.

Zastupitelstvo šesté městské části jednalo o pomníku maršála Koněva přes čtyři hodiny. U řečnického pultíku se vystřídali poslanci, občané, své k tématu řekli i zastupitelé jednotlivých politických klubů. Na jednání vystoupil z poslanců třeba Zdeněk Ondráček (KSČM), Ivana Nevludová (dříve SPD) nebo Jan Lipavský (piráti). Možnost vystoupit zastupitelé neumožnili bývalé komunistické poslankyni a pražské zastupitelce Martě Semelové ani proruskému aktivistovi Jiřímu Černohorskému, který opakovaně ze sochy strhával plachtu, kterou tam nechala instalovat radnice. Ani jeden z nich není občanem Prahy 6.

Při začátku jednání se před radnicí uskutečnila demonstrace zastánců odkazu ruského maršála. Přišli žádat o odvolání starosty Koláře. Na místo dorazily desítky lidí. Radnice kvůli tomu omezila provoz úřadu a zvýšila bezpečnostní opatření v budově.

Debaty kolem osudu sochy začaly 22. srpna, kdy ji neznámý pachatel polil červenou barvou a podstavec pomaloval nápisy. Starosta Prahy 6 pomník odmítl nechat vyčistit. O umytí sochy se z vlastní iniciativy postaral aktivista Žarko Jovanovič. Starosta pak kolem sochy nechal postavit lešení s plachtou, která byla několikrát odpůrci zakrytí pomníku stržena. Socha je nyní ošetřena ochranným nátěrem, plot kolem sochy i lešení radnice odstranila. Pomník se stal terčem vandalů opakovaně i v minulosti.

Ruský maršál Ivan Stěpanovič Koněv (1897-1973) velel v roce 1945 sovětským jednotkám při osvobozování Československa od nacistů. Kritici pomníku však připomínají také Koněvovu roli v roce 1956, kdy řídil potlačení maďarského povstání, i jeho činnost v roce 1961, kdy se jako velitel skupiny sovětských vojsk podílel na řešení berlínské krize výstavbou zdi. Zaštítil také zpravodajský průzkum před okupací Československa v roce 1968. Jeho bronzová socha v nadživotní velikosti je dílem sochaře Zdeňka Krybuse a architekta Vratislava Růžičky a byla odhalena 9. května 1980.

Kvůli soše a osobě sovětského maršála vzniklo napětí v česko-ruských vztazích. Proti postupu vedení Prahy 6, která nejprve pomník nechtěla vyčistit a následně kolem něj postavila hrazení, se ještě před čtvrtečním jednáním vyjádřil ruský ministr kultury Vladimir Medinskij, který uvedl, že se vedení postavilo na stranu chuligánů, špiní památku sovětských vojáků a vážně porušuje smluvní závazky Česka. "V Rusku stojí 22 památníků a pamětních desek v místech hrobů českých legionářů a všechny jsou udržovány v naprostém pořádku, starají se o ně. Protože my smlouvu mezi námi a Čechy dodržujeme, neboť je to prostě povinnost kulturních lidí," doplnil ruský ministr. Medinskij Koláře kritizoval opakovaně. Minulý týden ho přirovnal k nacistickým pohlavárům. 

Ve středu vydalo ruské ministerstvo zahraničí prohlášení, v němž označilo politiky uvažující o přemístění památníku za "iniciátory války se symboly vítězství nad fašismem". Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v reakci na to uvedl, že česká diplomacie v kauze připravuje další kroky.

Podle ruského senátora Cekova je potřeba postupovat tvrdě. "S ohledem na to, že v Evropské unii myslí pouze na peníze a morální a duchovní hodnoty pro ně nemají žádný význam, je zapotřebí je potrestat ekonomicky. Především zcela přerušit výměnu turistů s Českem," sdělil agentuře RIA Novosti.

Ruské velvyslanectví označilo rozhodnutí Prahy 6 za nehorázné. "Doufáme, že i přes současné rozhodnutí místního úřadu zůstane pomník I. S. Koněva na svém historickém místě, a česká strana v plné míře zajistí jeho ochranu v souladu se svými mezinárodními závazky podle Smlouvy mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993," uvedlo na Facebooku.

Socha Koněva není váleční pomník

Česká republika se podle ministerstva obrany stará o celkem 4224 válečných hrobů, památníků či pomníků ruských vojáků. Na jejich údržbě se podílí stát i obce, jdou na ni miliony korun ročně. V souladu s dohodou s Ruskou federací se péče týká míst, která připomínají padlé vojáky. Socha sovětského maršála Ivana Koněva v pražském Bubenči mezi tyto památníky nepatří, protože Koněv nezahynul ve válce, upřesnil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Podle Pejška pečuje Česko o válečné hroby a pomníky ruských vojáků na svém území "příkladně a přesně v souladu s dohodou" mezi českou a ruskou vládou z roku 1999. Uvedl, že socha Koněva mezi tato místa nepatří, protože podle zákona není ani válečným hrobem, ani pietním místem. Zákon pod pojmem válečný hrob či pomník rozumí místa připomínající oběti padlých, nikoli hrdiny, kteří nezemřeli ve válce, vysvětlil mluvčí.

Ruské válečné hroby, včetně památníků a pamětních desek, jsou na 1549 místech po celé České republice. Dohoda mezi Českem a Ruskou federací podle Pejška upravuje péči o válečné hroby s ostatky, kterých ministerstvo eviduje 3545. Česko pečuje navíc i o dalších 679 pietních míst, řekl. Ruská strana podle něj v minulosti oceňovala udržování ruských válečných hrobů ve velmi dobrém stavu na všech zasedání společné mezivládní komise, která vznikla na základě dohody z roku 1999.

"Od roku 2005 bylo na péči o ruské válečné hroby v Česku vyčleněno z rozpočtu ministerstva obrany 28,3 milionu korun," vyčíslil mluvčí. "Největší podíl na financování péče o ruské válečné hroby však mají jednotlivé obce, na jejichž území se tyto válečné hroby nacházejí. Za léta 2009 až 2014 bylo takto na péči o ruské válečné hroby z obecních pokladen vynaloženo téměř 51 milionů korun," dodal Pejšek.

Česko podle něj v péči o válečné hroby neupřednostňuje žádné historické období či národnosti a věnuje všem hrobům stejnou pozornost. Nejvíce pomníků a válečných hrobů s ostatky v Česku pochází z období druhé světové války, ale jsou i ze starších válečných konfliktů, jako třeba z první světové války nebo z napoleonských válek.

Související
Související