Státní rozpočet je na případnou ekonomickou recesi připraven ještě hůře, než tomu bylo před deseti lety. I mírné ekonomické ochlazení může u takto nastavených rozpočtů způsobit vysoké schodky. Příčinou jsou stále se zvyšující povinné a obdobné výdaje rozpočtu i vliv silné závislosti na plnění daňový příjmů, které reagují citlivě na případné zpomalení ekonomického růstu. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Ministerstvo financí to odmítlo.

Úřad ve svém stanovisku píše, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje rozpočtu loni vzrostly na 1069,1 miliardy korun a vyžádaly si tak víc než tři čtvrtiny všech příjmů státního rozpočtu. Stejnou měrou se podílely i na celkových výdajích. NKÚ připomíná, že v době ekonomické recese se podíl těchto výdajů na příjmech rozpočtu prudce zvýšil a v roce 2009 na ně šlo víc než 87 procent příjmů rozpočtu.

"Je tedy zřejmé, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje při zpomalení ekonomiky vytvářejí silný tlak na státní rozpočet, jelikož nižší příjmy musí pokrývat vysoké 'povinné' výdaje," varuje NKÚ. Vláda by proto podle něj měla v době ekonomického růstu usilovat o konsolidaci mandatorních a kvazimandatorvních výdajů, aby pak měla v době ekonomické recese větší možnost fiskálně reagovat.

"V současnosti má Česko jedny z nejzdravějších veřejných financí v Evropské unii," uvedlo v reakci ministerstvo financí. Poukázalo na to, že loni hospodařily veřejné finance České republiky s přebytkem 0,9 procenta hrubého domácího produktu, což je druhý nejlepší výsledek v historii. Dostatečnou rezervu pro běžné cyklické výkyvy ekonomiky zajišťuje podle MF dodržování střednědobého rozpočtového cíle, kterým je strukturální deficit, tedy saldo bez vlivu hospodářského cyklu a jednorázových opatření.

Ministerstvo financí také poukazuje na to, že na mandatorních a kvazimandatorních výdajích se podílejí víc než polovinou sociální výdaje. "Ministerstvo financí přitom dlouhodobě upozorňuje na nutnost přistoupit k revizi systému sociálních dávek, kterou musí provést ministerstvo práce a sociálních věcí. Tento krok by mohl výrazně přispět ke snížení podílu mandatorních výdajů na příjmech či výdajích státního rozpočtu," sdělil tiskový odbor ministerstva pro ČTK.

NKÚ připomíná situaci v roce 2009, kdy kvůli propadu příjmů skončil rozpočet ve schodku 192,4 miliardy korun proti plánovanému deficitu 52,2 miliardy. Pokud by se obdobná situace opakovala letos, schodek rozpočtu by se z plánovaných 40 miliard podle NKÚ propadl až na 220 miliard korun.

Ve zprávě také stojí, že loni se opět opakoval vysoký rozdíl mezi plánovaným a skutečným výsledkem hospodaření státního rozpočtu. Zatímco plán předpokládal schodek 50 miliard, rozpočet skončil v přebytku téměř tří miliard. Podíl výdajů na investice na celkových výdajích loni sice vzrostl na 8,3 procenta, ale nedosáhl na deset procent, jako tomu bylo v době ekonomické recese.

Prezident NKÚ Miloslav Kala však ocenil, že česká ekonomika si loni dokázala udržet tříprocentní růst. Ocenil, že rozpočet skončil v přebytku, i to, že celkové příjmy státu loni meziročně vzrostly. Dodal, že příjmy státu jsou stále silně závislé na přímých daních, a to včetně pojistného na sociální zabezpečení. "Taková závislost může být do budoucna riziková, zejména pokud přijde ekonomické ochlazení," napsal.