Vláda v pondělí jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun. Informoval o tom na Twitteru tiskový odbor vlády. Jednání o rozpočtu se zúčastnil prezident Miloš Zeman. Hlavními prioritami rozpočtu jsou podle vládní koalice ANO a ČSSD zvýšení důchodů, platů učitelů, rodičovského příspěvku, výdajů na výzkum a vývoj nebo podpora sportu a vyšší investiční výdaje.

Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,618 bilionu korun a příjmy na 1,578 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2021 a 2022. Letos je rozpočet schválen rovněž se schodkem 40 miliard korun, ke konci srpna byl schodek rozpočtu 15,4 miliardy korun.

Opozice schodkové hospodaření v době ekonomického růstu kritizuje. "Rozpočet bohužel pokračuje v trendu zvyšování rizik budoucnosti. Ignoruje skutečnost dlouhodobé neudržitelnosti penzijního zdravotního systému a jeho investiční aktivita je menší než v dobách krize," uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. V roce 2012 byla podle něj výše investic 2,8 procenta HDP, příští rok bude 2,5 procenta HDP. Nižší v relaci k HDP jsou podle Kalouska i výdaje na vědu a výzkum. "Je to socialistický přerozdělovací rozpočet bez jakékoliv vize modernizace a konkurenceschopnosti země," dodal.

"Levicová vláda dnes schválila levicový rozpočet. Že levice hospodařit neumí, je známá věc. My jim ukážeme, jak by šlo bez problémů dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, kdybychom ho sestavovali my. Ve sněmovně předložíme konkrétní návrhy, kde ušetřit desítky miliard," uvedl na Twitteru předseda občanských demokratů Petr Fiala.

Předseda lidovců Marek Výborný upozornil na možnou recesi. "Když víte, že bude hůř, začnete šetřit a uskromníte se. To je normální. Takové Německo se zodpovědně připravuje na ochlazení ekonomiky. Česká vláda ale dělá přesný opak. Rozhazuje a peníze chce vytahat z kapes daňových poplatníků," uvedl na sociální síti.

Podle pirátů je návrh rozpočtu se schodkem 40 miliard v době růstu ekonomiky hrubou nezodpovědností.

"A to navíc s přihlédnutím k prvním příznakům zpomalování ekonomiky v Německu a očekávanému zpomalení růstu české ekonomiky v druhém pololetí tohoto roku," uvedl poslanec Mikuláš Ferjenčík (piráti). Vláda podle něj zanedbává investice.

"Problém na výdajové stránce ilustruje resort dopravy, který bude mít méně prostředků na investice i do oprav. Železniční doprava dostane z rozpočtu méně prostředků než loni. Jednou z mála oblastí, kde finance naopak rostou, jsou výdaje na zbrojení. Ačkoliv lze chápat potřebu modernizace armády, nemělo by to být na úkor chronicky podfinancovaných kapitol, jako je věda, výzkum a vzdělávání, jejichž výdaje rostou pomaleji než výdaje na armádu," uvedl Ferjenčík v tiskové zprávě.

Premiér Andrej Babiš očekává bitvu o rozpočet ve sněmovně. Chtěl by přesvědčit opozici o tom, že je prorůstový. 

"Čeká nás bitva o rozpočet ve Sněmovně. Ten rozpočet je dobrý, je navržen tak, aby se snížil dluh vůči HDP, kde patříme mezi nejméně zadlužené země," uvedl Babiš.

"Vnímáme, že se tu někdo snaží mluvit o krizi, já tu žádnou krizi nevidím, v rámci naší země," uvedl s odkazem na spotřebu domácností.

Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) vláda dospěla ke kompromisu. Připomenul, že pro první náčrt ministři za jeho stranu nehlasovali. Chyběly podle něj hlavně prostředky v sociální oblasti. "Dosáhlo se kompromisu a my jsme spokojeni s tím, že se zvýšily penze, rodičovský příspěvek, příspěvek na péči. Zrušena byla poslední tarifní tabulka," uvedl na tiskové konferenci s odkazem na růst mezd. Věc má podle něj i makroekonomický význam. "Posilování spotřeby má smysl. Je to v tomto smyslu dobrý rozpočet, je to něco, co stabilizuje ekonomiku," uvedl.

Odbory a zaměstnavatelé návrh rozpočtu na příští rok v pondělí podpořili. Podle odborů pomůže ekonomickému růstu, podle zaměstnavatelů zajistí stabilitu ekonomiky. Nesouhlasí ale se zvýšením platů učitelů o deset procent, jak počítá vláda.

V pátek se koalice dohodla na růstu platů ve veřejné sféře, na přidání 1500 korun v tarifech všem a na zrušení nejnižší tarifní tabulky. Jediné procentuální navýšení zůstalo právě u pedagogů. V případě jejich platů se ještě bude jednat o tom, jak bude desetiprocentní nárůst rozdělen do tarifů a do odměn.

Povinné výdaje rozpočtu vyplývající ze zákonů a smluv, tzv. mandatorní výdaje, by měly příští rok stoupnout o 7,3 procenta na 885,1 miliardy korun. Mandatorní výdaje, jako je například podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky, podpora stavebního spoření nebo příspěvky politickým stranám, tak tvoří více než polovinu celkových výdajů rozpočtu.

Důchody by měly stoupnout příští rok v průměru zhruba o 900 korun. Na důchody by tak z rozpočtu mělo jít 509,4 miliardy korun, o 37 miliard víc než letos. Rodičovský příspěvek stoupne o 80 tisíc korun. Investiční výdaje by příští rok podle návrhu ministerstva financí měly stoupnout o 24,4 miliardy na 146,7 miliardy korun a výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury pak o 4,7 miliardy na 70,2 miliardy korun.

Celkové daňové příjmy státního rozpočtu včetně plateb pojistného na sociální zabezpečení by v příštím roce měly stoupnout o šest procent na 1,4 bilionu korun, tedy o 79,7 miliardy korun. Složená daňová kvóta vyjadřující daňovou zátěž by měla příští rok vzrůst na nejvyšší úroveň minimálně od roku 2015, a to na 35,9 procenta. Podle ministerstva financí ovšem zvýšení daňové kvóty automaticky neznamená, že se zvyšuje daňové zatížení obyvatelstva.

Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do sněmovny do konce září.

Komunisté, kteří vládu tolerují, usilovali původně o snížení na 30 miliard. Šéfka sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) ale už dřív řekla, že komunistickým poslancům doporučí, aby návrh na příští rok podpořili. Je to podle ní lepší než případné rozpočtové provizorium.

Prezident Miloš Zeman v pondělí poté, co na jednání kabinetu přednesl projev k návrhu rozpočtu, řekl České televizi, že pokud se zákon zásadně nezmění proti návrhu, kterým se zabývala vláda, je připraven ho podepsat. 

V projevu Zeman apeloval na omezení daňových výjimek, což by podle něj zvýšilo příjmy státu o 318 miliard korun, na omezení podpory obnovitelných zdrojů energie a na omezení úřednického aparátu.

"Počet státních úředníků se proti mé vládě (v letech 1998 až 2002) zvýšil přesně dvojnásobně," uvedl před ministry. Podle něj by část úředníků mohla nahradit digitalizace státní správy, ale zatím se to neděje a státní aparát naopak roste.

V projevu před ministry Zeman také apeloval na omezení daňových výjimek, podle něj by dodatečně získané peníze mohly posloužit pro investice do dopravní infrastruktury nebo na sociální programy. "Za každou daňovou výjimkou je nějaká více nebo méně mocná lobbistická skupina, která si tu výjimku vylobbovala a teď se jí nechce vzdát," řekl ČT. Podle prezidenta na daňové výjimky doplácejí ti daňoví poplatníci, kteří na žádnou takovou výjimku nedosáhnou. Zeman neočekává, že by se výjimky podařilo zrušit najednou, vláda by je ale měla postupně omezovat.

Babiš Zemanovu účast na jednání ocenil. K jeho výhradám uvedl, že za nárůstem počtu státních zaměstnanců jsou hlavně zvyšující se počty učitelů a dalších profesí. O daňových výjimkách, po jejichž zrušení Zeman volá, řekl, že se tím kabinet bude ještě zabývat.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pak upřesnila, že některé výjimky, o jejichž zrušení uvažuje, má vybrané. Změny chce nechat analyzovat a po koaliční dohodě vložit do daňových úprav v roce 2021.