Činnost premiéra Andreje Babiše (ANO) a členky společnosti Farma Čapí hnízdo Jany Mayerové jednoznačně směřovala k získání padesátimilionové dotace na stavbu Multifunkčního kongresového areálu Čapí hnízdo. Vyplývá to z usnesení o zastavení trestního stíhání, které ve čtvrtek zveřejnilo Městské státní zastupitelství v Praze. Dozorující žalobce Jaroslav Šaroch v něm mimo jiné vysvětluje i to, proč podle něj podniky Farma Čapí hnízdo a Agrofert nelze považovat za propojené.

Státní zástupce dospěl k závěru, že skutek nebyl trestným činem.

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila Agrofertu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. O rok později získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se společnost vrátila pod Agrofert.

Podle žalobce je evidentní, že výstavba areálu a jeho následný provoz byly natolik finančně náročné, že příspěvek 50 milionů korun byl dostatečnou motivací pro získání dotace i pro tak finančně silnou skupinu, jako je Agrofert. Projekt navíc neměl zaručenou rentabilitu. "Zcela nezbytné bylo opatření podniku, který by splňoval podmínky pro žadatele o dotaci," uvedl v usnesení Šaroch.

Šaroch uvedl, že ke změně společnosti na akciovou s akciemi na majitele došlo z Babišova podnětu. Usnesení sice jména stíhaných neobsahuje, vyplývá to ale z kontextu rozhodnutí. Anonymní akcie byly následně prodány předem vybraným osobám, tedy rovněž stíhaným Babišovým dětem Adrianě Bobekové, Andreji Babišovi mladšímu a také premiérově partnerce Monice Babišové (dříve Herodesové).

Podle státního zástupce je zřejmé, že si tímto krokem chtěl Babiš nad společností udržet vliv.

Související

Tvrzení Babiše, že akcie svým dětem koupil proto, aby mohly zkusit podnikat, považuje Šaroch za účelové. Účelovým byl podle žalobce i následný přeprodej akcií Babišovu švagrovi, Martinu Herodesovi, který byl v případu také obviněn. Herodes podle obvinění koupil 60 procent akcií společnosti, a snížil tak podíl, který vlastnili Babišovi rodinní příslušníci.

Za toho ale Herodes právně považován nebyl. V případě potřeby by tak podle usnesení mohlo být deklarováno, že Babiš nemá vliv na většinu ve společnosti, což by mohlo zkomplikovat postavení firmy jako malého a středního podniku. Státní zastupitelství už dříve uvedlo, že společnost Farma Čapí hnízdo podmínky definice malého a středního podniku splňovala.

Babiš podle Šarocha faktický vliv na společnost neztratil. Šaroch jako příklad uvádí ručení Babišových společností za půjčky na nákup pozemků pro Čapí hnízdo.

Mayerová podle usnesení o Babišových účelových krocích věděla, podle žalobce s největší pravděpodobností Babiše informovala o podmínkách, které bylo nutné k získání dotace splnit.

Naopak u Babišových příbuzných a Herodese nelze prokázat, že převody akcií uskutečnili s úmyslem zajistit společnosti dotaci.

Šaroch stíhání zastavil zejména proto, že se nepodařilo opatřit důkazy o tom, že by obvinění uvedli v žádosti o poskytnutí dotace nepravdivé údaje, nebo by takové údaje zamlčeli. Protože akcie společnosti byly akciemi na majitele, nelze podle Šarocha také prokázat, kdo je v době podpisu smlouvy o poskytnutí dotace vlastnil.

Žalobce v usnesení napsal, že se během trestního řízení nepodařilo prokázat, že by Farma Čapí hnízdo v době od podání žádosti o dotaci do podpisu smlouvy nebyla nezávislým podnikem. Zároveň nebylo možné ji posoudit jako propojenou s Agrofertem.

Vycházel při tom z předpisů EU. Proto, aby byly zkoumány vztahy mezi podniky prostřednictvím fyzických osob, totiž musí podniky působit na "stejném relevantním trhu" nebo na sousedních trzích. Společnost Farma Čapí hnízdo ale v rozhodné době neprodukovala žádné výrobky ani služby, které by mohly sloužit k posouzení toho, jestli firma působila na relevantním trhu s dalšími společnostmi. "K danému období tedy nelze určit společný relevantní trh s jinými podniky," uvádí Šaroch v usnesení. Ze stejného důvodu nelze určit ani případné sousední trhy.

Evropský úřad pro boj s podvody OLAF sice podle usnesení dovodil činnost společností na sousedních trzích, ale až na základě skutečné hospodářské činnosti Čapího hnízda v období od roku 2009. "Takovouto analýzou však pro činnost obviněných z konce roku 2007 a první poloviny roku 2008 nelze argumentovat," konstatoval Šaroch. Jinou ekonomickou analýzu, která by se k období vztahovala, nelze podle něj pro podnikatelskou činnost provést.

Podle Šarocha také z předpisu EU vyplývá, že činnosti na stejných nebo sousedních trzích musí společnosti vykonávat fakticky, nestačí tedy pouhá teoretická možnost výkonu činnosti na takovýchto trzích, která by mohla vyplývat například ze živnostenských oprávnění, jež se promítnou v zápisu v obchodním rejstříku.

Žalobce uvedl, že je evidentní, že se skutek, pro který bylo stíhání vedeno, stal. "Avšak s ohledem na shora uvedené jsem rozhodl tak, že jsem tímto usnesením trestní stíhání jmenovaných obviněných zastavil, neboť tento skutek není trestným činem," uzavřel Šaroch.

Dokument má 90 stran, více než polovina je začerněných

Devadesátistránkový dokument, jehož větší část je zcela začerněna, uvádí jako hlavní důvod zastavení stíhání to, že se nepodařilo prokázat, že Farma Čapí hnízdo čerpala dotace neoprávněně. Pasáže i ze začerněných částí odůvodnění na svém webu zveřejnil jako první iRozhlas.cz.

Městské státní zastupitelství již dříve uvedlo, že společnost Farma Čapí hnízdo splňovala podmínky definice malého a středního podniku, pro které byla určena padesátimilionová evropská dotace, již farma v létě 2008 získala. Obvinění tedy nespáchali dotační podvod. Rozhodnutí v úterý nabylo právní moci. Zveřejněná část usnesení obsahuje převážně právní závěry, které vedly státního zástupce k zastavení stíhání.

V části rozhodnutí jsou podle šéfa MSZ Martina Erazíma citace výpovědí obviněných, svědků a shromážděných listinných důvodů. Žalobci je zatím nemohou zveřejnit, protože spis posílají nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, který může verdikt zrušit.

"V případě jejich zveřejnění by mohlo dojít k ohrožení výsledku tohoto řízení," uvedl v tiskové zprávě zaslané ČTK.

Erazím také sdělil, že udělal v Šarochově textu pouze drobné úpravy ještě před finální verzí usnesení.

Šaroch dospěl k závěru, že nešlo o podvodný postup. "Sám poskytovatel dotace tyto údaje nepovažoval za podstatné či natolik závažné, aby s nimi spojoval otázku, zda poskytne požadovanou dotaci, či nikoli. Nejednalo se tedy o údaje, jejichž neuvedení (začernění) nebo nepřesná uvedení (jejich odhad či předpoklad) by měla vliv na rozhodování poskytovatele dotace," uvedl na straně 21.

Prokazatelného podvodu se stíhaní nedopustili, ani když farmu řadili do kategorie malých a středních podniků. "Podstatou jejich trestného jednání mělo být předložení prohlášení, v němž nepravdivě uvedli údaje o kategorii a druhu podniku a společnost FČH nepravdivě označili za nezávislý podnik a nepravdivě uvedli údaje o počtu osob a finančních hodnotách, kterými bylo opodstatněno posouzení společnosti FČH jako malého a středního podniku. Z opatřených důkazů však uvedení těchto nepravdivých údajů nelze prokázat," stojí k tomu v usnesení o zastavení trestního stíhání.

Podle Šarocha se vyšetřovatelé měli zaměřit právě na problematiku malých a středních podniků. Verzí vyšetřovatelů bylo, že FČH je přímo propojena s Agrofertem. Jako důkaz uvedli půjčku ve výši 350 milionů korun od švýcarské banky HSBC, kterou by podle vyšetřovací verze FČP bez spojení s Babišovým Agrofertem nedostala.

Svědci z banky HSBC však spojitost mezi Agrofertem a Čapím hnízdem vyvrátili. "Podstatné bylo například to, že výslechem pracovníků, příp. bývalých pracovníků banky HSBC, zejména svědků X. XXXXX a X. XXXXX, které se z důvodu jejich pobytu v zahraničí podařilo vyslechnout až ke konci roku 2018, byla v podstatě vyloučena pravdivost záznamů uvedených v materiálech banky o tom, že společnosti Agrofert a FČH byly v době projednávání žádosti o poskytnutí úvěru pro společnost FČH či v následné době čerpání úvěru a jeho splácení v postavení mateřské a dceřiné společnosti," uvádí Šaroch na samém konci svého rozhodnutí.

Doplňuje také, že není prokazatelné, že by Mayerová a Nenadál jednali na pokyny Babiše, a tedy není zřejmé, zda věděli o pochybnostech kolem vlastnické struktury Čapího hnízda.

Hlavní problém tak vidí Šaroch zejména v neprůkaznosti materiálů vyšetřovatelů. Na straně 41 například v návaznosti na začerněnou pasáž zmiňuje, že chápe logiku, přesto podle něj "nelze zmíněnou informaci převzít bez dalšího jako důkaz". 

"Vzhledem k uvedenému jsem dospěl k závěru, že se v průběhu přípravného řízení nepodařilo opatřit takové důkazní prostředky, které by prokazovaly, že by společnost FČP v době od podání žádosti o poskytnutí dotace do rozhodnutí výboru RR o poskytnutí dotace… nebyla závislým podnikem," píše Šaroch v závěru.

Rozhodnutí Šarocha zastavuje stíhání Babiše, jeho manželky Moniky, dcery Adriany Bobekové, švagra Martina Herodese a také bývalých členů společnosti Farma Čapí hnízdo Jany Mayerové a Josefa Nenadála. Stále stíhán je premiérův syn Andrej Babiš mladší, kterého policie vyšetřuje zvlášť.

Propojení Čapího hnízda s Agrofertem podle Erazíma nehrálo roli, protože si oba podniky nekonkurovaly ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu.

Babiš dlouhodobě odmítal, že by se kolem farmy dělo cokoliv nezákonného.

Žalobci byli pod tlakem jen ze strany medií, říká Šarochův nadřízený

V návaznosti na zveřejnění rozhodnutí Šarocha se na portálu justice vyjádřil i jeho nadřízený Martin Erazím, vedoucí městský státní zástupce, který rozhodnutí prověřoval a schvaloval. Na portálu odpovídal na nejčastěji kladené dotazy novinářů.

"JUDr. Šaroch mě informoval o svém úmyslu zastavit trestní stíhání ještě před vydáním rozhodnutí," vysvětlil Erazím. K takzvané aprobaci (schválení) rozhodnutí využíval podle svých slov nejen text samotného rozhodnutí, ale i předpisy EU nebo vývoj tvrzení svědků ze švýcarské banky.

Vyjádřil se také ke zprávě OLAF, která podle Šarocha neprokazuje, že Čapí hnízdo získalo dotace neoprávněně. "Zpráva OLAF hodnotila celý případ z jiného pohledu, než jaký je možný pro posouzení otázky viny v trestním řízení," uvedl Erazím. 

Novináři se Erazíma ptali i na to, proč Šaroch změnil svůj původní právní názor. Podle něj je při vyšetřování běžné, že se v jeho průběhu objevují nové skutečnosti, které buď potvrdí nebo vyvrátí vyšetřovaný trestný čin.

Erazím zopakoval, že k rozhodnutí zastavit stíhání přispělo zejména to, že se nepodařilo prokázat, že Čapí hnízdo získalo dotace podvodem, když žadatelé tvrdili, že se jedná o malý a střední podnik. "Poskytovatelům dotace byl poskytnut dostatek informací k charakteru podnikání žadatele," napsal Erazím

Na dotaz, zda byli žalobci při vyšetřování pod tlakem, odpověděl, že byli, ale pouze ze strany medií.

Výběr z usnesení o zastavení stíhání

 

- Státní zástupce stíhání zastavil z důvodu, že skutek není trestným činem a zároveň není důvod pro postoupení věci například do přestupkového řízení.

- Podle žalobce Jaroslava Šarocha je stěžejní otázkou jednak to, zda Farma Čapí hnízdo byla v době podání žádosti o poskytnutí dotace malým a středním podnikem, a jednak to, zda obvinění Josef Nenadál a Jana Majerová v žádosti úmyslně uvedli nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje a jestli se ostatní obvinění tohoto jednání úmyslně účastnili.

- Mimo jiné se nepodařilo dokázat, že Babiš byl skutečným vlastníkem akcií společnosti Farma Čapí hnízdo, ani že působil na řízení a chod společnosti v době údajného páchání trestné činnosti.

- Kdo byl akcionářem Farmy Čapí hnízdo při předložení žádosti a při podpisu smlouvy o poskytnutí dotace, není podle Šarocha možné prokázat. Převod akcií na majitele lze totiž provést okamžitě, aniž by bylo doložitelné, kdo je akcionářem. Akcionářská struktura společnosti se podle státního zástupce mohla změnit, a to i vícekrát, ale nejsou pro to důkazy.

- Shromážděné důkazy nicméně svědčí o Babišově enormním zájmu na výstavbě areálu, stojí v usnesení.

- Podle státního zástupce je evidentní, že mezi Farmou Čapí hnízdo a společnostmi ze skupiny Agrofert panovaly "zcela nadstandardní vztahy", a to jak po dobu výstavby areálu, tak po dobu jeho provozování až do okamžiku fúze. Tyto vztahy vyplývají například z dohod o budoucí spolupráci a o vedení účetní agendy nebo ze smluv o půjčkách a o poskytování reklamních služeb, uvedl státní zástupce.

- Šaroch se v usnesení pozastavuje nad tím, že poskytovatel dotace - tedy Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy - uznal Farmě Čapí hnízdo splnění některých zadaných podmínek. Poskytovatel totiž vyžadoval, aby žadatelé podnikali minimálně dva roky a navíc v oblasti cestovního ruchu, což podle Šarocha společnost nesplňovala.

- Podle žalobce nelze společnosti Farma Čapí hnízdo a Agrofert považovat za propojené ani partnerské, odkazuje při tom na předpisy Evropské unie. Farmu Čapí hnízdo tudíž bylo možné v době žádání o dotaci považovat za malý a střední podnik, pro které byla dotace určena.

- Aby byly zkoumány vztahy mezi podniky prostřednictvím fyzických osob, musí podniky podle předpisů EU působit na "stejném relevantním trhu" nebo na sousedních trzích. Společnost Farma Čapí hnízdo ale v rozhodné době neprodukovala žádné výrobky ani služby, které by mohly sloužit k posouzení toho, jestli firma působila na relevantním trhu s dalšími společnostmi. Relevantní ani sousední trhy proto nebylo podle státního zástupce možné pro předmětné období určit.

- Evropský úřad pro boj s podvody OLAF sice podle usnesení dovodil činnost společností na sousedních trzích, ale až na základě skutečné hospodářské činnosti Čapího hnízda v období od roku 2009. Touto analýzou ale nelze argumentovat pro činnost obviněných z konce roku 2007 a první poloviny roku 2008, konstatoval Šaroch. Jinou ekonomickou analýzu podle něj nelze s ohledem na podnikatelskou nečinnost společnosti provést.

- Podle Šarocha také z předpisů EU vyplývá, že činnosti na stejných nebo sousedních trzích musí společnosti vykonávat fakticky, nestačí tedy pouhá teoretická možnost výkonu činnosti na takovýchto trzích, která by mohla vyplývat například ze živnostenských oprávnění, jež se promítnou v zápisu v obchodním rejstříku.

- Z kontextu usnesení vyplývá, že činnost Babiše a členky společnosti Farma Čapí hnízdo Jany Mayerové jednoznačně směřovala k získání dotace. Podle žalobce je evidentní, že výstavba areálu a jeho následný provoz byly natolik finančně náročné, že příspěvek 50 milionů korun byl dostatečnou motivací pro získání dotace i pro tak finančně silnou skupinu, jako je Agrofert.

- Anonymní akcie společnosti Farma Čapí hnízdo byly prodány Babišovým dětem Adrianě Bobekové, Andreji Babišovi mladšímu a také premiérově partnerce Monice Babišové (dříve Herodesové). Podle státního zástupce je zřejmé, že si tímto krokem chtěl Babiš nad společností udržet vliv. Tvrzení Babiše, že akcie svým dětem koupil proto, aby mohly zkusit podnikat, považuje Šaroch za účelové.

- Účelový byl podle žalobce i následný přeprodej akcií Babišovu švagrovi, Martinu Herodesovi, který byl v případu také obviněn. Herodes podle obvinění koupil 60 procent akcií společnosti, a snížil tak podíl, který vlastnili Babišovi rodinní příslušníci. Za toho ale Herodes právně považován nebyl. V případě potřeby by tak podle usnesení mohlo být deklarováno, že Babiš nemá vliv na většinu ve společnosti, což by mohlo zkomplikovat postavení firmy jako malého a středního podniku.

- Mayerová podle usnesení o Babišových účelových krocích věděla, podle žalobce s největší pravděpodobností Babiše informovala o podmínkách, které bylo nutné k získání dotace splnit. Naopak u Babišových příbuzných a Herodese nelze prokázat, že převody akcií uskutečnili s úmyslem zajistit společnosti dotaci.

Související