V Česku by od roku 2021 mohly znovu začít fungovat jesle, na jejichž provoz by přispíval stát. Podle plánů ministerstva práce by se na ně měly změnit nynější dětské skupiny. Na místo pro dítě pracujících či studujících rodičů, jemuž by ještě nebyly čtyři roky, by pak zařízení mohlo z rozpočtu dostávat 5000 korun měsíčně. Rodina by za pobyt dítěte v jeslích zaplatila za měsíc nejvýš třetinu minimální mzdy, nyní je to 4450 korun. Návrh v pondělí představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle propočtů jejího úřadu výdaje státu na jesle budou nižší než jeho příjmy z daní a odvodů zaměstnaných matek a otců malých dětí.

Přejmenování dětských skupin na jesle a jejich financování státem má zajistit novela. Její první verzi ministerstvo zveřejnilo před rokem. Vláda předlohu ale dosud neprojednala. Resort teď přišel s levnější variantou s nižším příspěvkem na místo a bez podpory na zřízení nových zařízení. Nyní eviduje tisíc dětských skupin se 14 000 místy, o něž se dělí na 16 000 dětí. Služba se platí převážně z peněz z fondů EU. Jejich čerpání ale skončí v polovině roku 2022.

Podle Maláčové má přejmenování dětských skupin na jesle přispět k tomu, že systém péče bude přehledný a srozumitelný. Pro děti do tří let budou jesle, pro starší pak mateřská škola. Tříletým místo v mateřské škole zaručuje zákon.

Související

Pobyt dítěte v jeslích by mohli platit i rodiče. Nejvýš by je to měsíčně mělo stát třetinu minimální mzdy, tedy letos 4450 korun. Podle ministryně by mohli na úhradu využít třeba rodičovský příspěvek. Na financování by se podle plánů měli podílet ale i radnice či zaměstnavatelé, kteří by službu mohli nabízet jako zaměstnanecký bonus. Zatímco před rokem ministerstvo počítalo i s příspěvkem na vznik míst, nyní se pokusí pro další roky zajistit na zřizování nových jeslí znovu evropské peníze. O něco přísnější by podle novely měla být i pravidla péče a požadavky na personál a vybavení.

Maláčová dodala, že svůj návrh má už předjednaný s ministerstvem financí a na nynější verzi novely je dohoda. Sporným bodem v chystaném zákoně jsou podle ministryně zatím mikrojesle. Tato malá zařízení, která by mohla fungovat i v bytě, by se mohla podle návrhu starat nejvýš o čtyři děti.

Jesle pro nejmenší děti fungovaly v Česku už v minulosti, a to jako zdravotnická zařízení. Postupně ale zanikaly. Ze zákona pak úplně vypadly na konci roku 2013, kdy jich v celé republice fungovalo 31 s necelou tisícovkou míst.

Související