Hospodaření obcí a krajů loni nepřineslo výrazná rizika pro celkové hospodaření sektoru veřejných institucí. Naopak od roku 2013 přispívá k jeho stabilizaci. Ve zprávě o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2018 to uvedla Národní rozpočtová rada. Podle zprávy je zadlužení obcí a krajů nízké a nepředstavuje riziko pro růst zadlužení veřejných financí. Pozitivní je podle zprávy růst investic obcí a krajů, který se tak loni přiblížil průměru let 2006 až 2015.

Zároveň rada upozornila, že v ČR stále neexistuje systémové opatření, které by umožnilo vyřešit situaci nejzadluženějších obcí. "Stávající preventivní opatření definovaná v zákoně nejsou řešením v minulosti vzniklé platební neschopnosti. U dotčených obcí tak dochází k významné redukci úrovně služeb poskytovaných jejich občanům. Národní rozpočtová rada se domnívá, že by takovýto mechanismus měl být vytvořen," uvádí materiál.

Dále rada konstatovala, že záměr vlády v letech 2019 a 2020 provádět expanzivní rozpočtovou politiku nelze s ohledem na současnou situaci v ekonomice a na trhu práce označit za makroekonomicky optimální.

Zpráva upozorňuje, že zákonem stanovené limity zadlužení loni překročilo 517 obcí z celkových 6252 a žádný kraj. Podle vládního materiálu z července letošního roku je to o 61 obcí více než v předchozím roce. Bez dluhu loni hospodařilo 3590 obcí.

Podle legislativy územní samosprávné celky hospodaří v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí tak, aby výše jejich dluhu nepřekročila 60 procent průměru příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky. Nerespektuje-li obec či kraj pravidla, ministerstvo financí může pozastavit převod podílu na daňových výnosech.

Letos to hrozilo obci Felbabka ve Středočeském kraji, Starosedlskému Hrádku ve Středočeském kraji a obci Prameny v Karlovarském kraji. Loni nesnížily dluh, i když tak podle zákona měly učinit. Proto s nimi ministerstvo v dubnu zahájilo správní řízení o pozastavení převodu podílu na výnosu daní. Obce nakonec dluh snížily ve 30denní lhůtě, a ministerstvo správní řízení ukončilo.

Rozpočtová rada dále uvedla, že stát loni splnil pravidla ohledně výše dluhu sektoru veřejných institucí a dodržel postup ke stanovení celkových výdajů veřejného sektoru, které se odvozuje z výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů.

Podíl dluhu veřejných institucí loni klesl ze 34,7 procenta na 32,6 procenta HDP, hraniční hodnoty jsou přitom stanoveny zákonem na 55 a 60 procent HDP. Celkové schválené výdaje státního rozpočtu a státních fondů loni činily 1400,6 miliardy korun, a byly tedy podle zprávy téměř o tři procenta nižší než schválený rámec 1441 miliard korun.

Celková výše dluhu obcí loni podle zprávy klesla meziročně o 600 milionů na 62,5 miliardy korun.

Národní rozpočtová rada hodnotí plnění číselných rozpočtových pravidel na základě zákona o rozpočtové odpovědnosti každý rok. Součástí je i vypracování zprávy o plnění těchto pravidel a její předložení Poslanecké sněmovně.

Související