Ve Fakultní nemocnici Brno leží už několik dní tříletý chlapec nakažený tetanem. Proti nemoci nebyl očkovaný. Potvrdil to mluvčí nemocnice Pavel Žára. Chlapcův stav je podle něj stabilizovaný. Dítě je na klinice dětských infekčních nemocí.

Tetanus je jednou z nemocí, proti kterým se v Česku děti povinně očkují. Hana Pokorná z jihomoravské hygienické stanice řekla, že onemocnění tetanem je výjimečné a raritní, natož u dítěte. Není přenosné z člověka na člověka. Podle statistik Státního zdravotního ústavu jde teprve o třetí případ výskytu tetanu v Česku od roku 2001.

Chlapec by měl být z nejhoršího venku. "Jeho stav je stabilizovaný, nicméně mohou nastat ještě komplikace. Pevně ale doufáme, že bude vše dobré," řekl Žára.

Podle dokumentu, který se objevil na sociálních sítích, odmítla očkování dítěte chlapcova matka. Hošík byl v srpnu ošetřen v brněnské nemocnici, protože si zasunul zrezivělou knoflíkovou baterii do nosní dírky. Nikoho z nemocnice prý tehdy nenapadlo, že není očkovaný, nasazená antibiotika mu matka údajně nepodávala. Hospitalizovaný s podezřením na tetanus byl začátkem září.

Pokorná uvedla, že hygienici případ řeší. "Zatím není šetření ukončeno. Nemoc není přenosná z člověka na člověka, proto epidemické šíření nehrozí. Onemocnění tetanem je ale zcela výjimečné a raritní, natož u dítěte. Žádný takový případ nepamatuji," uvedla Pokorná, která je ředitelkou sekce ochrany a podpory veřejného zdraví. Podle ní hygienici zjišťují, co se stalo. Dítě mělo být očkované, a nebylo, rodičům hrozí pokuta. Hygienici se také zabývají tím, že se na internetu objevila jejich dokumentace. Podle Pokorné by se to nemělo stát. "Situaci prověřujeme," dodala.

Související

Tetanus neboli strnutí šíje způsobují bakterie Clostridium tetani. Bez lékařské pomoci může skončit smrtí. V České republice se proti nemoci aplikuje celoplošné očkování.

Od roku 2001, kdy se vyskytly v Česku tři případy nakažení tetanem, nebyl v ČR více než jeden případ ročně. Po většinu období pak lékaři nezaznamenali žádný, vyplývá ze statistik Státního zdravotního ústavu (SZÚ). V roce 2015 podlehl tetanu neočkovaný muž.

"V 60. letech 20. století bylo u nás hlášeno 60 až 90 případů onemocnění tetanem ročně. V letech 1974 až 1976 proběhlo celonárodní očkování všech dospělých osob, opakovalo se opět za deset let, což vedlo k významnému poklesu," uvádí k výskytu tetanu SZÚ. Pro zachování imunity je nutné přeočkování ve 14 letech a v dospělosti po deseti až 15 letech. Doporučuje se také při úrazech a poraněních.

Inkubační doba nemoci je tři až 21 dní. Bakterie je běžně přítomná v půdě kontaminované lidskými nebo zvířecími výkaly. Člověk se obvykle nakazí při poranění a zanesení spor do rány.

Příznakem nemoci jsou křeče a ztráta koordinace pohybů svalů. Na počátku se objeví bolest při otevírání úst, postupně se napětí přenese na krk a objevují se celotělové křeče. Polovina pacientů s těžší formou nemoci podlehne.

Očkování proti tetanu je povinné, je součástí společné vakcíny proti záškrtu, černému kašli a tetanu nebo takzvané hexavakcíny, v níž jsou látky proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence typu B a onemocnění způsobenému původcem Haemophillus Influenzae b. Hexavakcín lékaři aplikují asi 400 000 dávek ročně. Povinně se očkuje v devátém týdnu, čtvrtém měsíci a mezi jedenáctým a patnáctým měsícem věku dítěte.

V Česku ale roste počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají nebo očkování odkládají do vyššího věku, protože je považují za nebezpečné. Závažné nežádoucí účinky však podle lékařů nejsou prokázány. Odpůrci argumentují případy nervového poškození či narušením vývoje dítěte.

Rodičům, kteří děti očkovat odmítnou, hrozí pokuta až 10 000 korun. Neočkované děti také nepřijímají školky ani školy v přírodě.

Problematikou se už zabýval i Ústavní soud, který se zastal rodičů, kteří odmítli dítě hexavakcínou naočkovat. V mimořádných případech, například pokud na očkování negativně reagovalo jejich starší dítě, mohou očkování odmítnout z důvodů "svobody svědomí". Několik kauz čeká i na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Vakcíny obsahující látku proti tetanu patří mezi nejčastější očkování, u nichž dětští lékaři hlásí nežádoucí účinky. Naprostou většinu ale podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv tvoří očekávané reakce, jako jsou zvýšená teplota a horečka, zarudnutí nebo otok místa vpichu, u hexavakcíny bolest břicha, zácpa, zvracení, podráždění, rýma, kašel, angína nebo neklidný spánek a nespavost. Tyto příznaky jsou uvedeny v příbalových informacích ke každé vakcíně. Rodiče odmítající vakcinaci argumentují tím, že šetrnější k dětem by byly vakcíny proti nemocem jednotlivě, navíc by si mohli vybrat jen některé.

Související