Sněmovní vyšetřovací komise podá v souvislosti s někdejší privatizací těžební společnosti OKD trestní oznámení na bývalé ministry za ČSSD Bohuslava Sobotku a Milana Urbana a za ODA Jiřího Skalického a Vladimíra Dlouhého, který je nyní prezidentem Hospodářské komory. Trestnímu oznámení budou čelit také podnikatelé Zdeněk Bakala a Viktor Koláček, kteří byli s OKD spojeni, i další lidé. Se závěry zkoumání v úterý novináře seznámili členové komise v čele s předsedou Lukášem Černohorským (piráti).

Trestní oznámení na Sobotku a Urbana pro podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele souvisí s privatizací menšinového státního podílu v OKD v roce 2004 skupině Karbon Invest podnikatelů Viktora Koláčka a Petra Otavy za 4,1 miliardy korun.

Pozdější premiér Sobotka byl v té době ministrem financí a Urban ministrem průmyslu a obchodu. "Zájmem státu bylo vyjednat cenu, která byla co nejvýhodnější pro stát, což se v tomto případě nestalo," uvedl Černohorský.

Koláček a už zesnulý Otava prodali OKD skupině RPG Industries vedené finančníkem Bakalou. Koláčka a Bakalu komise podezírá podle Černohorského z podvodu. Koláček a Otava totiž podle něho prodali Karbon Invest ještě v době, kdy vyjednávali se státem o prodeji minoritního podílu.

"Exkluzivní jednání (s firmou Karbon Invest o prodeji menšinového státního podílu) bylo vedeno jen na základě toho, že stát a vláda žily v domnění, že to prodávají osobám, které jsou spojeny s regionem, nikoli finančnímu žralokovi," podotkl Černohorský.

Oznámení na Dlouhého a Skalického se týká 90. let, kdy stát ztratil v černouhelné společnosti většinový podíl.

Čelit mu bude také například tehdejší předseda bývalého Fondu národního majetku Roman Češka a další lidé pro podezření z porušování povinností při správně cizího majetku.

Dlouhý navíc podle Černohorského pochybil, když vložení bytového fondu do společnosti OKD nemělo oporu v tehdejších zákonech. Pokud je tento právní názor správný, bytový fond je podle komise stále v majetku státu. "Existuje právní možnost, že bývalé byty OKD mají v katastru jiného vlastníka, než možná mají dle práva skutečně," řekl člen komise, nezařazený poslanec Lubomír Volný. Státní úřady komise už v této věci oslovila, zatím podle něho bez odezvy.

Policie by se mohla v souvislosti s OKD zajímat také o advokáty Radka Pokorného a Richarda Wagnera, a to kvůli stanovisku zaslanému Evropské komisi kvůli prověřování nedovolené státní podpory. Podle komise se mohli oba právníci dopustit podvodu, když zastupovali Karbon Invest a zároveň zpracovali stanovisko pro ministerstvo financí.

Sobotka označil trestní oznámení za politicky motivované a nepodložené. Napsal, že má svědomí zcela čisté a oznámení se neobává.

Urban uvedl, že se prodej uskutečnil v souladu s platnými českými zákony i předpisy Evropské unie.

"Vždy jsem jednal v souladu se zákony České republiky a hájil veřejný zájem. Prodej akcií OKD proběhl za tržních podmínek, což nezávisle a oficiálně potvrdila i Evropská komise," uvedl Sobotka. Podobně jako Urban poukázal na to, že o prodeji akcií OKD rozhodovala v roce 2004 vláda jako celek. Rovněž podle Urbana byla cena podílu tržní, "potvrzená českým antimonopolním úřadem a Evropskou komisí".

Sobotka upozornil na to, že policie, státní zastupitelství a soudy prodej podílu důkladně a opakovaně prověřovaly. "V souvislosti s touto privatizací nebyl nikdy nikdo obviněn z korupce a nezávislý soud, který se již věcí zabýval, nikoho v souvislosti s privatizací neodsoudil," podotkl bývalý premiér, podle kterého vyšetřovací komise s ničím novým nepřišla. "Trestní oznámení proto pokládám za výhradně politicky motivované, populistické a zcela nepodložené," dodal.

Sobotka pokládá za nesmyslné to, že ač stát podle něho přišel za premiérů ODS Václava Klause a ČSSD Miloše Zemana o 54 procent akcií OKD a nedostal za ně nic, řeší se "jediná transparentní část privatizace".

Bakala prostřednictvím své mluvčí Šárky Samkové pro ČTK uvedl, že vždy jednal při působení v OKD v souladu s právem a je připraven to všemi právními prostředky prokázat. 

"Politicky ustavená komise ve své zprávě nedospěla k žádným novým informacím. Jen opakuje tvrzení, se kterými někteří politici přichází už více než deset let. Kdykoliv ale byla tato tvrzení konfrontována s fakty či prověřována nezávislými institucemi, neobstála," uvedla Samková.

Češka potom pro ČTK řekl, že o privatizaci OKD nerozhodoval, nepodílel se na jejím zpracování ani na schvalování privatizačního projektu, nejednal ani o prodeji akcií.

"Těžko mohu věcně reagovat, když nevím, co je mi kladeno za vinu. Mohu se jen domnívat, že zařazení mého jména na seznam lidí, které navrhuje komise stíhat, je omyl vyplývající z toho, že členové vyšetřovací komise neví zhola nic o tom, jak probíhala privatizace, respektive že jejich závěry nejsou věcné, ale politické," uvedl Češka.

Upozornil dál na to, že jeho jediná spojitost s OKD je v tom, že jím řízený úřad uskutečnil rozhodnutí o privatizaci a rozhodnutí o výkonu vlastnických práv, která činila ministerstva a vláda. "V této souvislosti komise ignoruje fakt, že Fond národního majetku nebyl orgán s rozhodovací kompetencí, byl pouze realizátor rozhodnutí vlády a ministerstev. Dokonce i na výkon vlastnických práv měl uzavřeny smlouvy se zakladatelskými ministerstvy," dodal.

Druhá Češkova spojitost s OKD se podle něj týkala doby, kdy se snažil zabránit nepřátelskému převzetí, které nastalo prostřednictvím kapitálového trhu, a na kterém se aktivně, a podle něj velmi negativně, podílely města a obce. "Byli to právě představitelé měst a obcí, kteří svým aktivním jednáním přispěli k úspěchu nepřátelského převzetí a tak se zpronevěřili smyslu privatizace, kdy jim stát převedl část akcií bezúplatně s tím, že se budou moci aktivně podílet na státní energetické politice," podotkl.

Členové komise zkoumali vedle snížení základního jmění černouhelné společnosti ve druhé polovině 90. let a prodeje minoritního státního podílu OKD také plnění závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčiny úpadku OKD v roce 2016. Akcie nástupnické společnosti tehdy převzala státem vlastněná firma Prisko. Za nové majitele bytového fondu vystupovala mezinárodní společnost Round Hill Capital, která sídlí v Londýně. "Našim daňovým poplatníkům byly ukradeny desítky miliard korun, horníkům, mým kolegům, ukradeno 44 000 bytů," komentoval historii OKD člen komise za ANO Josef Hájek.

Společnost OKD byla podle člena komise Václava Klause (Trikolóra) zdravá, ze společnosti ale odešlo "naprosto bezskrupulózně" zhruba 63 miliard korun a byla vržena do insolvence. Ručila navíc za úvěry firmy NWR, která ji tehdy vlastnila. Rovněž působením orgánů obou společností by se měla z podnětu komise zabývat policie.

Do devítičlenné komise delegovaly po jednom zástupci všechny poslanecké kluby. Člen za ČSSD Lubomír Zaorálek skončil, když se stal ministrem kultury. Závěrečnou právu podepsalo všech osm členů komise.

Podle Zaorálka jsou trestní oznámení nepodložená. V úterý při příchodu na jednání vlády uvedl, že zveřejněný výstup komise by nemohl podepsat, chystá se zpracovat vlastní vyjádření a přednést ho v Poslanecké sněmovně. Řekl, že se podle jeho názoru při práci komise neobjevily nové důkazy, které by odůvodňovaly podání trestních oznámení. Připomněl, že například expremiér Sobotka už v minulosti trestním oznámením kvůli OKD čelil. "Dokonce jsme slyšeli varování od vyšetřovatelů, že takto se to dělat nemá," řekl Zaorálek.

Komise podle něj vytváří falešné představy, že se dopracovala k dosud neznámým faktům. Kritizuje i to, že komise neuvedla konkrétní skutky, které měla vypátrat. Trestní oznámení proto považuje za "plácnutí do vody". Česku podle něj bude naopak hrozit, že se dotčené osoby budou bránit kvůli poškození dobrého jména a soud jim přiřkne odškodné. "Stát to bude stát peníze na řízeních, která prohraje," varoval.

Prodej akcií OKD schválila před 15 lety vláda Stanislava Grosse (ČSSD), státní podíl získala skupina Karbon Invest za 4,1 miliardy korun. Podle státního zastupitelství však byla tehdejší cena podílu nejméně 9,8 miliardy, a státu tak vznikla škoda přes 5,7 miliardy.

Soudy v této věci osvobodily znalce Rudolfa Douchu, který vypracoval posudek ohledně ceny státního podílu v OKD, i oba bývalé místopředsedy Fondu národního majetku Pavla Kutu a Jana Škurka, kteří měli privatizaci na starosti. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman kvůli verdiktu podal na konci června dovolání k Nejvyššímu soudu.

Podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, kterým Karbon Invest patřil, prodali OKD po dvou měsících investiční skupině RPG Industries vedené finančníkem Zdeňkem Bakalou. Tehdejší prodejní cena firmy se podle různých zdrojů pohybovala od devíti do 12 miliard korun. Později se majitelem OKD stala firma vlastněná třemi britskými investičními fondy. V roce 2016 se OKD dostala do insolvence, akcie nástupnické společnosti převzala státem vlastněná společnost Prisko.

Zdeněk Bakala je majitelem společnosti Economia, která vydává Hospodářské noviny i server iHNed.cz.

 

Privatizace OKD:

 

Cesta k pozdější privatizaci se otevřela v prosinci 1990, kdy federální ministerstvo hospodářství vedené Vladimírem Dlouhým převedlo státní podnik Ostravsko-karvinské doly (odtud OKD) na akciovou společnost. Součástí jejího majetku byla důlní zařízení a zhruba 44 000 podnikových bytů. Část akcií OKD byla na začátku 90. let prodána v kuponové privatizaci, hlavním majitelem ale zůstal stát, akcie držely také obce a města.

V následujících letech získala rozhodující vliv firma Prosper Trading, která odkoupila obecní podíly a v létě 1997 i akcie OKD od Restitučního investičního fondu, založeného státem. Podle někdejšího poslance ČSSD Josefa Hojdara to byl rozhodující moment, kdy podíl státu klesl pod 50 procent. K poklesu podílu státu ale přispělo už snížení základního jmění OKD v roce 1996, kdy se v souvislosti přípravami na útlum těžby zmenšil podíl Fondu národního majetku z 54 zhruba na 46 procent.

Později se většinovým vlastníkem stal Karbon Invest (KI) Viktora Koláčka a Petra Otavy. Do firmy vstoupil ve druhé polovině roku 1998, nedlouho po vzniku menšinové vlády premiéra Miloše Zemana (tehdy ČSSD), jež získala důvěru díky opoziční smlouvě s občanskými demokraty. V roce 2003 začala vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) jednat s KI o prodeji zbylých 46 procent akcií. Původně dohodnutou cenu 2,25 miliardy korun ale v květnu 2004 neschválil antimonopolní úřad.

V září 2004 vláda Stanislava Grosse, ve které byl ministrem financí pozdější premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), schválila prodej menšinového státního podílu skupině KI za 4,1 miliardy korun. Většinovým vlastníkem se ale ještě v listopadu 2004 stala investiční skupina RPG Industries, vedená podnikatelem Zdeňkem Bakalou, jehož firma Charles Capital se podle médií podílela i na předchozích krocích majitelů KI (tehdejší prodejní cena firmy není známá, podle různých zdrojů se pohybovala od devíti do 12 miliard korun).

Později se majitelem OKD stala firma New World Resources (NWR), která byla registrovaná v Nizozemsku a kterou v únoru 2016 ovládly tři britské investiční společnosti.

Ve stejném roce se pak samotná firma OKD dostala do insolvence a soud ji poslal do úpadku. V srpnu 2017 věřitelé OKD schválili plán reorganizace, podle kterého byly doly a provozní majetek vloženy do nové společnosti OKD Nástupnická, v níž měla všechny akcie získat státní firma Prisko, akcie OKD převzala začátkem dubna 2018.

Součástí privatizovaného majetku OKD bylo 43 000 bytů, spravovaných společností RPG Byty. Ta je získala od mateřské RPG Industries, která byty koupila od KI spolu s OKD. Podle privatizační smlouvy měli mít nájemníci v případě prodeje bytů předkupní právo a měli je koupit za netržní ceny. Firma ale jednotlivé byty neprodávala, zato v roce 2015 celou společnost koupili noví majitelé. Za ně vystupuje Round Hill Capital, která sídlí v Londýně. Nyní se majitel bytů jmenuje Residomo.


Vyšetřování privatizace OKD:

Privatizací OKD se zabývala sněmovní vyšetřovací komise, kterou poslanci zřídili z iniciativy pirátů v prosinci 2017. Její členové zkoumali převody státních akcií těžební firmy, včetně prodeje minoritního podílu v roce 2004. Komise se zaměřila i na snížení základního jmění OKD ve druhé polovině 90. let, kdy stát přišel o možnost firmu kontrolovat. Poslanci se věnovali také plnění závazků, které novému majiteli stanovila smlouva z roku 2004, a příčinám úpadku OKD a odpovědnosti státních úřadů a lidí.

Od loňského léta poslanci vyslechli desítky svědků, mezi nimi někdejší členy vlád Bohuslava Sobotku, Vladimíra Špidlu, Milana Urbana, Jiřího Rusnoka, Miroslava Grégra a Jiřího Paroubka. Před komisi přišel i vlivný právník Radek Pokorný a zaměstnanci Fondu národního majetku či Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Přijít před komisi naopak odmítl podnikatel Zdeněk Bakala, který krátce po prodeji státního balíku akcií v roce 2004 OKD ovládl a nyní žije ve Švýcarsku a USA.

V úterý komise představila svou závěrečnou zprávu. Mimo jiné chce podat v souvislosti s privatizací OKD trestní oznámení na bývalé ministry Bohuslava Sobotku, Milana Urbana, Vladimíra Dlouhého a Jiřího Skalického, stejně jako na podnikatele Zdeňka Bakalu a Viktora Koláčka. Komise také míní, že vložení bytů do společnosti nemělo oporu v zákonech a bytový fond je stále ve vlastnictví státu.

V trestní kauze, kterou projednával soud, čelili obžalobě znalec Rudolf Doucha, který před 15 lety vypracoval posudek ohledně ceny státního podílu, a dva bývalí místopředsedové Fondu národního majetku Pavel Kuta a Jan Škurek, kteří měli privatizaci na starosti.

Doucha podle obžaloby vypracoval hrubě zkreslený posudek, kterým výrazně ovlivnil ocenění OKD směrem dolů, jelikož do něj nezahrnul dceřiné firmy, různé majetky a hrubě podhodnotil cenu 43 000 bytů vlastněných OKD.

V září 2004 KI získal 46 procent akcií za 4,1 miliardy korun, podle státního zástupce byla ale tehdejší cena podílu nejméně 9,8 miliardy, a státu tak vznikla škoda přes 5,7 miliardy. V září 2017 v kauze privatizace OKD vypovídal před soudem i bývalý premiér Sobotka. Mimo jiné řekl, že kvůli prodeji firmy by měl být před soudem ten, kdo rozhodl o tom, že stát v důlní společnosti přišel o majoritní většinu.

Loni v květnu Obvodní soud pro Prahu 2 znalce i oba úředníky, pro které žalobce požadoval podmíněné tresty, zprostil viny. Stát, který po třech obžalovaných požadoval jako náhradu téměř šest miliard korun, pak soudkyně s nárokem odkázala na civilní řízení. Městský soud v Praze letos v dubnu zprošťující rozsudek potvrdil, když zamítl odvolání státního zástupce.

Kvůli působení v OKD se v minulosti ocitli před soudem podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, kterým vláda v roce 2004 akcie původně prodala, a místopředseda představenstva dolů Jan Przybyla. Podle obžaloby opatřovali na základě obchodních a mandátních smluv výhody své firmě Karbon Invest na úkor OKD a Českomoravských dolů. Soud ale v červnu 2009 všechny tři obžalované zprostil viny.

Privatizaci OKD vyšetřovala v minulosti také Evropská komise kvůli podezření, že prodejní cena byla příliš nízká a stát možná poskytl nedovolenou podporu firmě KI. "Evropská komise v roce 2011 konstatovala, že nedošlo k nedovolené veřejné podpoře," řekl k tomu v roce 2015 Sobotka.

 

Závěrečná zpráva vyšetřovací komise k OKD by Markéta Kubicová on Scribd

Příloha k závěrečné zprávě vyšetřovací komise k OKD by Markéta Kubicová on Scribd

Související