Důchodová komise se v pátek shodla na tom, jak by mohla v Česku v budoucnu případně vypadat důchodová reforma. Členové komise jednomyslně souhlasili s tím, aby se začalo pracovat na modelu, který počítá s rozdělením nynějšího průběžného pilíře na dva. Jedna část by byla solidární a platila by se z rozpočtu, druhá by byla zásluhová a plynulo by do ní pojistné. Novinářům to po jednání komise řekla její šéfka Danuše Nerudová.

"Mohu oznámit, že shoda byla jednomyslná. Všichni přítomní členové komise odhlasovali, že koncept rozdělení prvního pilíře na nultý a první se bude dál rozpracovávat. Budeme na něm pracovat a budeme všechny parametrické změny projednávat na dalších jednáních komise," uvedla Nerudová. Podle ní komise dnes diskutovala "v podstatě o zahájení nějaké reformy důchodového systému".

Zástupci ministerstva práce zdůraznili, že výsledkem dnešního jednání komise není shoda na důchodové reformě a na její podobě. Jedná se zatím jen o to, že členové souhlasili s tím, že by se na modelu mělo pracovat.

Valnou většinu příjmu mají nyní penzisté a penzistky z veřejného průběžného systému. Česká společnost stárne a seniorů přibývá. Podle expertů je nynější důchodová soustava beze změn do budoucna neudržitelná a propadla by se do vysokých schodků.

Model, který se začne rozpracovávat, počítá podle Nerudové s rozdělením nynějšího průběžného prvního pilíře na nultý solidární a první zásluhový. "Solidární složka by měla být hrazena ze státního rozpočtu, první pilíř jako zásluhová složka by měl být hrazen z průběžného systému placení pojistného," uvedla předsedkyně komise.

Podle ní by rozdělení na nultý a první pilíř umožnilo "zahájit diskusi o nastavení částky minimálního důchodu" a zjednodušit výpočet penze. "Pokud bude mladá generace vědět, kolik ze zásluhového systému - plus solidární složka - bude součástí jejich důchodu, kolik bude činit jejich měsíční důchod, tak je to potom motivace spořit si," řekla Nerudová. Ve své prezentaci na jednání pro ilustraci uvedla solidární část například ve výši šesti až deseti tisíc korun, podle této sumy se by pak počítala zásluhová složka.

Šéfka komise podotkla, že Česko z průběžného systému kryje 80 procent výdajů na důchody a zbývajících 20 procent dofinancovává případně stát. Dodala, že Česko je v EU zemí s nejvyšším podílem placení penzí z průběžného systému, unijní průměr je kolem 50 až 60 procent. "Hovoříme o systematickém zapojování příjmů ze státního rozpočtu do financování důchodových výdajů. Samozřejmě ten poměr je ten parametr, o němž budeme diskutovat," uvedla Nerudová. Zopakovala, že je nutné se zamyslet nad podobou daňové soustavy.

Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů si v programovém prohlášení stanovila důchodovou reformu jako první ze šesti svých hlavním priorit. Uvedla, že podstatou reformy bude oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu. Kabinet slíbil, že sestaví odborný tým, který dosavadní návrhy zhodnotí a navrhne řešení, "které zachová stávající nároky, definuje standard plošného zabezpečení ve stáří na principu solidarity, posílí princip zásluhovosti" a bude motivovat ke spoření. Změny mají být v takové podobě, která bude mít širokou podporu politiků a veřejnosti, stojí ve vládním programu.

Související

Národní rozpočtová rada ve svém druhém dokumentu, Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, v červnu varovala, že pokud se nezmění stávající nastavení daňové politiky a výdajů, může být Česko v budoucnu zadluženější než je nyní Řecko. Dluh veřejných financí by především kvůli stárnutí populace při zachování nynější situace dosáhl v roce 2069 až 222 procent hrubého domácího produktu (HDP).

"Jde o simulaci vývoje, který by nastal bez změn daňových a výdajových politik... Hlavní příčinou dlouhodobé neudržitelnosti českých veřejných financí je nesoulad mezi současným nastavením legislativy na jedné straně a očekávaným demografickým vývojem na straně druhé," uvádí zpráva. S postupným stárnutím populace totiž nebude spojen pouze rostoucí objem výdajů na důchody, ale i zvýšené nároky na zdravotní a dlouhodobou péči.

Zadlužení veřejného sektoru by tak podle zprávy při současném stavu zůstalo přibližně do poloviny 30. let stabilizované. Zákonem stanovená tzv. dluhová brzda 55 procent HDP by podle rady byla překonána kolem roku 2047. Při překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Ministerstvo financí (MF) uvedlo, že nejde o žádné nové zjištění, jelikož na problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí upozorňuje. Zároveň ale ocenilo, že rozpočtová rada analyzovala roli tzv. revizního mechanismu, který by uváděl do souladu věk odchodu do důchodu s očekávanou dobu dožití. "Samotné rostoucí výdaje na penze a zdravotnictví dluhovou brzdu dle zákona nemohou překročit, musely by však vytěsnit jiné výdaje. Z tohoto důvodu by ministerstvo financí bylo ohledně interpretace projekce celkového dluhu za 50 let opatrnější," uvedl úřad.

MF zároveň upozornilo, že společně s ministerstvem práce a sociálních věci předložilo do mezirezortního připomínkového řízení Zprávu o stavu důchodového systému České republiky, která slouží vládě k rozhodnutí, zda je pro udržitelnost penzijního systému potřebná korekce věkové hranice. "Přestože samotné svázání věku odchodu do důchodu s průměrnou délkou života nevyřeší dlouhodobou udržitelnost kompletně, je nenahraditelným opatřením, které snižuje deficity důchodového systému v dlouhém horizontu až o cca 80 miliard korun v dnešních cenách," uvedlo MF.

Související