Starostové pěti desítek měst a obcí z Olomoucka, Přerovska a Novojičínska žádají ve společném memorandu vládu, aby pozastavila rozhodování o pokračování přípravy projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL). Novinářům to v pátek řekla senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Podle senátorky je už připravena studie proveditelnosti tohoto projektu, který má stát stovky miliard korun. Na podzim má být předložena vládě.

Memorandum podle Seitlové podepsali zástupci 56 měst a obcí v okolí plánované trasy DOL, ve kterých žije 112 tisíc obyvatel. Starostové navrhují, aby byla vypuštěna chráněná územní rezerva průplavu a ukončeno financování přípravy záměru, pokud nebude prokázán zcela nezpochybnitelný přínos této stavby pro region a Česko.

Související

Starostové měst a obcí se podle Seitlové obávají nepříznivého vlivu stavby a provozu DOL na povrchové vodní toky a koloběh podzemních vod. Některé obce nesouhlasí s vedením koridoru napříč jejich územím a nelíbí se jim zábor tisíců hektarů zemědělské půdy.

Studie proveditelnosti projektu DOL má být podle Seitlové na podzim připravena k projednání, přičemž se navrhuje pokračovat v přípravě projektu. "Memorandum jsem spolu se senátorem Petrem Orlem (za Zelené) zaslala ministrovi dopravy, vládě a premiérovi Andreji Babišovi," uvedla.

Ministerstvo dopravy navrhlo vládě, aby se další jednání o projektu DOL zaměřila na propojení Dunaje a Odry. Zároveň se však rozhodlo ponechat územní rezervu i pro labskou část projektu. Vláda se podle Martiny Bártové bude studií proveditelnosti o kanálu zabývat nejspíš ještě v říjnu. Podle studie by výstavba celého koridoru vyšla na 585 miliard korun, připojení Labe by stálo přes 300 miliard.

Podle kritiků studie postupovali její tvůrci nepřesně a nekorektně a materiál obsahuje zavádějící výsledky. Zpracovatelé studie se proti tomu ohradili s tím, že jejich kritici opomíjejí různé faktory, které k výsledkům vedly. Senát už v létě vyzval ministerstvo dopravy k vypracování zahraničního oponentního posudku ke studii.

Projekt, který dlouhodobě prosazuje prezident Miloš Zeman, by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.

Související