Školské odbory jsou připraveny vyhlásit jednodenní stávku ve školách, pokud by v příštích dnech neuspěly s požadavkem zvýšit základ platu učitelů o deset procent od ledna. Nesouhlasí s navrhovaným vládním nařízením, aby se tarify zvedly všem pedagogům stejně o 2700 korun. Rozhodnout chtějí v příštích dnech po dalších jednáních. Novinářům to v pátek po zasedání vedení školského svazu řekl předák František Dobšík.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) řekl, že případná stávka není na místě, protože platy rostly a dál se budou zvedat. Věří tomu, že školy stávkovat nebudou.

"Jsem zplnomocněn vyhlásit termín stávky, pokud nebudou respektovány naše požadavky. Vypořádání připomínek k návrhu nařízení vlády (o zvýšení platů) má být příští týden, podle toho se zařídíme. Buď termín vyhlásíme, nebo dojde k řešení, o které usilujeme," uvedl Dobšík. Odbory vyzvaly pracovníky škol k zakládání stávkových výborů, odeslaly dopis ředitelům všech škol.

Vláda počítá v navrhovaném rozpočtu na příští rok s navýšením sumy na platy učitelů o deset procent. Podle Dobšíka by to stačilo na zvednutí základu výdělků učitelů o 12 procent. Odbory trvají na tom, aby se tarify zvedly o deset procent, zbývající peníze by podle nich zůstaly na odměny. Ministr školství Plaga už dřív řekl, že si učitelé mají od ledna polepšit v průměru o 3600 korun. Navrhl, aby všichni pedagogové dostali do tarifu 2700 korun a zbývajících v průměru 900 korun se rozdělilo na odměny.

S tím odboráři nesouhlasí. Podle nich plošné přidávání všem stejně "kvalitní učitele nepodporuje". Žádají deset procent do tarifů. Podle Plagy 2700 korun představuje navýšení tarifu o 7,2 až 9,9 procenta. Víc by si polepšili začínající učitelé, méně ti s nejvyšším vzděláním a dlouhou praxí.

"Požadavek odborářů nechápu. Během čtyř let přidáváme učitelům do platů 50 procent. Poprvé v dějinách je závazek vlády, že v roce 2020 to bude deset procent a v roce 2021 devět procent. Nemyslím si, že stávka je na místě," řekl novinářům Plaga. Věří tomu, že se ve školách stávkovat nebude. "Pevně doufám z těch signálů, které mám přímo od učitelů, že ke stávce nedojde," uvedl ministr.

Návrh na navýšení učitelských platů se postupně měnil. Plaga nejdřív plánoval pět procent sumy do tarifů a pět procent na odměny, pak všem učitelům stejně do základu 1750 korun a zbytek do odměn, poté všem 2250 do základu a téměř 1400 korun do odměn. Odbory se obávají toho, že učitelé slíbené peníze v odměnách nedostanou.

"Učitelé už panu ministrovi Plagovi nevěří. Slyšeli už hodně. Letos to mělo být 15 procent, je to pouze 11 procent. Příští rok deset procent. Víme, že částka nedoputuje a část bude využita na reformu regionálního školství," řekla místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.

Odbory požadují, aby učitelé vydělávali o 30 procent víc, než je celostátní průměr. Průměrná mzda dosáhla v prvním čtvrtletí 32 466 korun. Průměrný učitelský plat činil 36 226 korun, odpovídal tak 106 procentům průměru. Pokud by už nyní měli pedagogové 130 procent, pobírali by průměrně 42 206 korun. Vláda slíbila, že by na konci volebního období, tedy na podzim 2021 měli mít 150 procent svého výdělku z roku 2017. Je to zhruba 45 000 korun.

Výběr největších protestů ve školství:

28. ledna 1997 - Začala řetězová stávka pracovníků ve školství na podporu mzdových požadavků. Postupně se jí zúčastnilo asi 65 tisíc lidí. Po měsíci byla stávka přerušena a odbory svolaly demonstraci na pražské Staroměstské náměstí.

Tam se 12. dubna sešlo podle policejních odhadů 7000 až 8000 lidí.

1. září 2003 - Při jednodenní výstražné stávce, která byla do té doby největší událostí svého druhu ve školství, pedagogové mimo jiné žádali zachování 13. a 14. platů v plné výši. Podle ministerstva školství se do stávky zapojilo 2609 škol, předškolních a školských zařízení. Podle školských odborů stávkovalo 3020 zařízení, celkem se do akce zapojilo okolo 72 000 učitelů a dalších zaměstnanců škol. Protest se obešel bez větších problémů, jen občas neměli rodiče, děti či učitelé o stávce dostatek informací a vážili do školy zbytečnou cestu. Soukromé ani církevní školy až na výjimky nestávkovaly.

4. prosince 2007 - Školské odbory odpověděly stávkou na neúspěšné jednání o navýšení rozpočtu na rok 2008 o tři miliardy korun. Zapojilo se do ní 128 352 pracovníků, což byla více než polovina zaměstnanců regionálního školství. Stávkovalo asi 5850 škol. Dalších asi 1500 škol odborářům vyjádřilo podporu. Několik set stávkujících učitelů demonstrovalo v centru Prahy u ministerstva školství a před Poslaneckou sněmovnou.

9. června 2008 - Do stávky kvůli platům se zapojila více než polovina mateřských, základních a středních škol. Podle školských odborů protest podpořilo kolem 130 tisíců pracovníků ve zhruba 6000 školách. V Praze před sídlem vlády demonstrovalo až 4500 lidí proti vládním reformám veřejných financí.

28. února 2012 - Na protest proti chystaným reformám vysokých škol začal na vysokých školách týden neklidu. Podle studentských předáků se do něj zapojilo nejméně 20 tisíc lidí z 12 měst. Ministr Josef Dobeš (VV) tehdy řekl, že v reformě bude pokračovat. Dobeš ale následující měsíc oznámil rezignaci a jeho nástupce ve funkci Petr Fiala se návrh kontroverzní reformy vysokých škol rozhodl stáhnout.

24. září 2019 - Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost, nejsou spokojeny s nabízeným růstem platů. Dnes oznámily, že jsou připraveny vyhlásit jednodenní stávku ve školách, kdyby základ platu učitelů nevzrostl o deset procent. Nesouhlasí s přidáním 2700 korun všem.

Související