Ústavní soud (ÚS) se postavil proti zdanění finančních náhrad z církevních restitucí. Spornou část zákona zrušil, vyhověl tak návrhu senátorů.

Dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem míří proti základním principům demokratického právního státu, konstatoval ÚS.

Plánované zdanění finančních náhrad podle ÚS vůbec nebylo daní v pravém slova smyslu. Ve skutečnosti šlo o snížení náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem právní nárok a legitimní očekávání okamžikem uzavření smluv o vypořádání. Nešlo primárně o čestný úmysl naplnit státní pokladnu, řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Zdůraznil, že žádnému jinému okruhu restituentů se po roce 1989 nestalo to, co církvím, tedy aby stát zpětně zpochybnil jejich restituční nárok. Nález argumentuje také tím, že finanční náhrada má vedle restitučního účelu také další funkci - měla by připravit církve a náboženské společnosti na budoucí ekonomickou odluku od státu. Církve vykonávají řadu činností ve zdravotnictví a sociální oblasti, které stát není schopen sám zajistit, uvedl Jirsa.

"Restituce slouží podle preambulí všech restitučních zákonů včetně tohoto k odčinění některých majetkových křivd spáchaných v letech 1948 až 1989. V případě finanční náhrady podle zákona o majetkovém vyrovnání nešlo podle Ústavního soudu o zdanění, faktickou daň, o snahu naplnit státní pokladnu, ale především šlo o faktické a v právním státě nepřípustné snížení finanční restituční náhrady, která má sloužit ke zmírnění křivd spáchaných v době totality," uvedl soud.

V plénu ÚS, které má aktuálně 14 členů, uplatnili k úternímu nálezu dva soudci odlišná stanoviska. Šlo o Josefa Fialu a Radovana Suchánka.

Suchánek vyjádřil svůj nesouhlas s většinovým rozhodnutím ÚS právní argumentací i prostřednictvím citátů z Bible.

"Každému tedy, což jste povinni, dávejte. Komu daň, tomu daň; komu clo, tomu clo; komu bázeň tomu bázeň; komu čest, tomu čest," citoval Suchánek z Nového zákona.

Podle Suchánka zdanění platnou sazbou daně z příjmů právnických osob nijak nemaří účel finanční náhrady, jímž je zmírnit následky některých majetkových a jiných křivd, tedy nikoliv nahradit všechny křivdy.

"Nález nedostatečně rozlišuje mezi finanční náhradou za údajně nevypořádané restituce a finanční náhradou spojenou s odlukou," uvedl v takzvaném odlišném stanovisku Fiala. Doplnil, že legitimní očekávání, na kterém je odůvodnění většinou přijatého nálezu postaveno, nemůže vzniknout z nelegitimní, byť legální restituce.

Ústavní soud vyškrtl z právní úpravy jen několik slov, v praxi to ale znamená, že zrušil zdanění církevních restitucí, zdůraznil hned na začátku úterního vyhlašování soudce zpravodaj Jirsa.

Pokud by soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek 19procentnímu zdanění, a to od ledna 2020.

Stát by tak mohl podle KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí.

Zdanění finančních náhrad prosadila vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal v květnu.

KSČM: Rozhodnutí je nespravedlivé

Komunisté respektují rozhodnutí ÚS zrušit zdanění náhrad z církevních restitucí. Strana však má za to, že rozhodnutí je nespravedlivé a že byly pominuty zájmy občanů. Na úterní tiskové konferenci ve Sněmovně to řekl předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Komunisté budou zvažovat další postup, problematiku by podle Kováčika mohly posoudit evropské instituce. Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče ÚS rozhodl čistě politicky a nezohlednil věcné záměry.

"KSČM jako demokratická strana respektuje toto rozhodnutí Ústavního soudu. Máme však za to, že není spravedlivé, že tady v krátké době byly pominuty zájmy občanů. Vzpomeňme jen před několika málo dny rozhodnutí ve věci družstva Svatopluk," řekl Kováčik. ÚS nedávno odmítl stížnost družstva Svatopluk proti verdiktu Nejvyššího soudu, podle kterého mají někdejší klienti H-Systemu vyklidit domy v Horoměřicích u Prahy.

"Jsme přesvědčeni o tom, že celý souboj nemůže skončit tím, že to rozhodl Ústavní soud. Naši experti posuzují a následně budou připravovat i možnost pro posouzení této problematiky evropskými institucemi," poznamenal Kováčik. "V řadě případů se občané České republiky obrátili na evropské instituce úspěšně. Osobně myslím, že tato témata musíme jako komunisté zvedat a nesmíme je nechávat ležet," dodal. "Posoudíme další možnosti. Pokud tam nějaké budou, buďte ujištěni, že je využijeme," řekl také šéf komunistických poslanců.

Zastánci zdanění náhrad, které církve od státu každoročně dostávají, dříve argumentovali jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty. Předkladatelé z KSČM uvedli, že by stát mohl získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. "My chceme podotknout zejména, že nám šlo o hlubokou nerovnost, která se týkala zejména zemědělského a lesního půdního fondu ve vztahu k ostatním restitučním návrhům," řekl Grospič.

Předseda SPD Tomio Okamura novinářům řekl, že jeho hnutí chtělo napravit stav, kdy náhrady dostávají i církve, které neexistovaly před rokem 1989. "Tento stav, kdy restituují církve, které nemají co restituovat, jsme chtěli narovnat," uvedl. S výrokem soudu proto SPD nesouhlasí. "Rozhodnutí Ústavního soudu ale vnímám v rámci ČR jako to nejvyšší, takže si myslím, že tato záležitost je z tohoto pohledu uzavřena," řekl.

Duka: Jsem rád, že meze působení církví neurčují komunisté

"Rozhodnutí Ústavního soudu analyzujeme," uvedl generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl. "S nálezem jsme maximálně spokojeni. Mnohokrát jsme uváděli, že není co zdaňovat, že finanční náhrada již byla poskytnuta a nyní se pouze splácí. Zákon ve skutečnosti nedaní finanční náhrady, ale v čase zpětně mění jejich výši. Takový postup by byl protiústavní vůči komukoliv, nic specificky církevního na tom není," doplnil.

"Jsem rád, že třicet let po pádu komunismu to nejsou komunisté, kdo určuje meze působení církví. Je to dobrá zpráva pro všechny, kterým leží na srdci svoboda a demokracie," řekl kardinál Dominik Duka.

"Přechod na samofinancování před nás postavil řadu výzev, které není snadné zvládnout, ale které jsme přijali jako příležitost. Nález ÚS v tomto kontextu vítáme především jako občané České republiky - s vědomím, že předem dojednané smlouvy a právní pojistky tohoto státu fungují, navzdory návrhům vlády a komunistů," sdělil mluvčí Českobratrské církve evangelické Jiří Hofman. Evangelická církev by měla za celou dobu vyplácení náhrad dostat touto formou přes dvě miliardy korun, ročně přibližně 75 milionů. Římskokatolická církev má za 30 let dostat zhruba 47 miliard korun, ročně dostává přibližně 1,5 miliardy.

Druhou nejvyšší sumu po katolické církvi má dostat Církev československá husitská. Stát ji na náhradách má zaplatit přes tři miliardy, ročně dostává asi sto milionů korun. "Zrušení zákona o zdanění církevních náhrad Ústavním soudem vítáme a chápeme jako potvrzení toho, že Česká republika je právním státem. (...) Tímto bylo také prokázáno, že nejde o daň, ale o úmysl snížit finanční náhradu, která je smluvně garantována," sdělil Tomáš Butta, patriarcha Církve československé husitské.

"Z našeho pohledu je to na jednu stranu věc povzbudivá, na druhou stranu nijak překvapivá," řekl tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. "Přepokládali jsme to a společně s ČBK a Ekumenickou radou církví dávali na stůl argumenty, proč by ÚS měl k tomu takto přistoupit. Vadila nám ale na tom určitá míra cynismu, protože ze všech možných stran jsme byli ujišťováni, že to takto dopadne. Byla to určitá hra, ten, kdo je morálně poškozen, je církevní strana," soudí Kraus. FŽO má za 30 let dostat na náhradách 272 milionů, ročně asi devět milionů.

Související

Rozhodnutí Ústavního soudu je třeba respektovat. Novinářům to shodně řekli ministr vnitra Jan Hamáček, kultury Lubomír Zaorálek (oba ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Na stejné stanovisko se omezil i prezident Miloš Zeman. ČSSD podle Hamáčka vyčerpala možnosti, jak podle jejího názoru špatně konstruované restituce zvrátit. Státní rozpočet si podle Schillerové s výpadkem peněz poradí.

Sociální demokracie je podle Hamáčka nadále přesvědčena, že způsob zvolený tehdejší vládou pro vyrovnání s církvemi nebyl spravedlivý vůči ostatním restituentům.

"My jsme byli a stále jsme přesvědčeni, že způsob zvolený pro vyrovnání s církvemi nebyl spravedlivý zejména z hlediska toho, jak byl oceněn majetek," uvedl Hamáček.

Schillerová zdůraznila, že názory právníků byly různé a Ústavní soud byl jedinou autoritou, která mohla rozhodnout definitivně. "Já podporovala zdanění nikoliv zpětně, ale do budoucna, týkalo by se to náhrad vyplacených po účinnosti novely," řekla. Zdůraznila, že rozhodnutí soudu plně respektuje, s rozhodnutím a s odůvodněním se chce seznámit. Státní rozpočet si podle ní s výpadkem poradí.

Zaorálek také zdůraznil, že se musí s verdiktem soudu teprve podrobně seznámit. "Měl jsem v ruce různé názory a byly i ty, že to naše rozhodnutí ústavní je, nakonec vrcholný verdikt je v rukách Ústavního soudu," řekl. Peníze vybrané ze zdanění restitucí mohly podle něj směřovat na památky. "Doufám, že ty peníze i tak u památek skončí a účel bude naplněn i takto," konstatoval.

Prezident Zeman plně respektuje rozhodnutí Ústavního soudu, který se postavil proti zdanění církevních restitucí, sdělil bez dalších podrobností mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Rychlost, s jakou se Ústavní soud postavil proti zdanění finančních náhrad z církevních restitucí, ukazuje, že věc byla zcela jasná. V tiskovém komentáři to uvedl předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS). Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek v úterý na plénu sněmovny řekl, že ústava zůstala ochráněna a těm, kdo se na pokusu o zdanění podíleli, zůstala ostuda.

"Vítám rozhodnutí Ústavního soudu a zrušení zdanění církevních náhrad. I rychlost, s jakou Ústavní soud rozhodl, ukazuje, že věc byla zcela jasná. Opakovaně jsme na protiústavnost poukazovali ve všech jednáních sněmovny a pochybnost vyslovil svým usnesením o odložení účinnosti i ústavně právní výbor," uvedl Benda. "Nepochybuji, že komunisté církve budou jako své ideové nepřátele nadále tepat. Jenom chci věřit, že ostatní subjekty si příště dobře rozmyslí, zda jsou jejich návrhy hodné podpory," doplnil.

Předseda ODS Petr Fiala poukázal na to, že Ústavní soud mluvil i o porušení základních principů demokratického právního státu. "Je dobře, že soud vrátil právní stát do pořádku a toto ostudné rozhodnutí zrušil," řekl.

"Ústava zůstala v tomto státě ochráněna. Právní stav ve věci vyrovnání státu s církvemi zůstává stejný tak, jak byl nastaven od 1. 1. 2013. Vám, milí kolegové, kteří jste se na pokusu o tuto komunistickou krádež podíleli, zůstala jenom věčná ostuda," řekl ve sněmovně Kalousek.

"Je to dobrá zpráva o tom, že náš ústavní systém funguje a že jsme demokratickým právním státem," uvedl v komentáři pro média předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Také on na Twitteru uvedl, že je rozhodnutí ostudné pro všechny, kteří zdanění podpořili.

"Stále trvám na tom, že co bylo ukradeno, nemůže být při vrácení zdaněno!" poznamenal předseda lidoveckého senátorského klubu Petr Šilar.

"Jsem moc rád, že u nás pořád ještě neplatí, že kdo má moc, může cokoliv," napsal na Twitteru šéf poslanců STAN Jan Farský.

"Z cyklu cituji sebe: 'Vláda nedoložila údajné předražení církevních restitucí v době, kdy byly přijímány. A bez toho, aby vláda doložila takové předražení, máme za to, že je velmi vysoká pravděpodobnost, že tento návrh zruší Ústavní soud jako protiústavní.'" uvedl na Twitteru pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.

První návrh na zrušení kontroverzního zdanění podaly čtyři desítky senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů, za něž v úterý k soudu přijel Zdeněk Papoušek (za KDU-ČSL). Zdanění bylo podle něj od počátku politickým obchodem a bylo jasné, že je protiústavní. Šlo prý o nešťastný, na hlavu postavený nápad. "Může se zrodit jen v komunistické hlavě," řekl Papoušek.

Později doručené návrhy 62 poslanců opozice a 19 senátorů za STAN soud odmítl, avšak dále s jejich signatáři počítal jako s vedlejšími účastníky řízení. Podle poslance ODS Marka Bendy bylo od počátku jasné, jak to se zdaněním náhrad dopadne. "Každý z těch poslanců by se měl podívat do svého svědomí, pro co hlasoval," uvedl Benda.

Podle první skupiny senátorů je zdanění náhrad nepřípustně retroaktivní, vyvolává daňovou nerovnost a zasahuje do legitimního očekávání církví a náboženských společností. Vláda podle senátorů ani netvrdila, že jde o daňový zákon v ústavněprávním smyslu, jediným cílem bylo snížit restituční finanční náhrady, považované některými politiky za nepřiměřeně vysoké.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi stanovil, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Roční splátka činí přibližně dvě miliardy korun, do konce loňského roku tedy bylo vyplaceno přibližně 12 miliard korun.

Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030. V prvních třech letech platnosti zákona činil státní příspěvek na podporu činnosti církví, tedy především na platy duchovních, přibližně 1,44 miliardy korun. Letos to bylo 1,16 miliardy korun.

O možném zdanění církevních restitucí se mluví přes šest let


3. června 2013 - Ústavní soud (ÚS) potvrdil platnost restitucí, což kritizovali zejména levicoví politici. S verdiktem nesouhlasili ani představitelé původně vládních Věcí veřejných, kteří v prohlášení uvedli, že proti restitucím budou dále bojovat. "Další postup vidíme především ve speciálním zdanění církevních restitucí," uvedl předseda strany Vít Bárta.

25. března 2014 - V průběhu jednání o úpravě restitucí, které vedly sociální demokracie a ANO (tvořily v té době čerstvě koaliční vládu ještě s lidovci) se opět vynořila myšlenka zdanění náhrad. Přišla s ní například vedoucí vyjednávacího týmu ČSSD Alena Gajdůšková.

26. března 2014 - Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl, že chce vytvořit tým, který by pokračoval ve vyjednávání s církvemi po krachu jednání expertních komisí. V případě nedohody s církvemi považoval Sobotka za teoreticky i legislativně možné zdanit jim finanční náhrady vyplácené za nevydaný majetek. Zdanění odmítli vládní lidovci i opoziční TOP 09 a ODS.

12. března 2016 - KSČM předložila ve sněmovně návrh, aby náhrady církvím podléhaly zdanění. Stát by tak mohl ročně získat asi 380 milionů korun a za celou dobu vyplácení asi 11,5 miliardy korun. Vláda k návrhu o měsíc později nepřijala žádné stanovisko, jako jediný z ministrů jej podpořil tehdejší ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

19. května 2016 - Zdanění navrhl Jihočeský kraj, který v té době vedl Jiří Zimola (ČSSD). Sobotka návrh označil za snahu sbírat volební body. V červenci kabinet na jednání s hejtmany k návrhu nepřijal žádné stanovisko. Pro zdanění byl Babiš.

10. listopadu 2017 - Lidové noviny napsaly, že Babiš, který krátce předtím zvítězil ve volbách do sněmovny, chce zdanit peněžitou část restitucí, což je podmínka komunistů pro podporu vlády ANO. Zdanění podporovalo i hnutí Tomia Okamury Svoboda a přímá demokracie.

15. listopadu 2017 - Tehdejší předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) uvedl, že zdanění náhrad neumožňují související smlouvy mezi státem a církvemi. Poukázal na to, že na tom ztroskotaly snahy ČSSD zmírnit dopad restitucí a že Babiš by to měl vědět.

16. listopadu 2017 - Prezident Miloš Zeman řekl, že by se o zdanění restitucí mělo vážně diskutovat.

20. prosince 2017 - Komunisté opět předložili ve sněmovně návrh na zdanění finančních náhrad církvím.

10. ledna 2018 - Babiš uvedl, že jeho menšinová vláda ve sněmovně podpoří návrh KSČM na zdanění finančních náhrad. Vysvětlil to tím, že jsou u restitucí potřeba korekce.

28. února 2018 - Sněmovna přes odpor poslanců ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v prvním čtení podpořila návrh KSČM.

4. června 2018 - Babiš během jednání o vytvoření menšinové koaliční vlády s ČSSD řekl, že souhlasí se zdaněním náhrad. KSČM to označila za jednu z podmínek pro podporu vlády. Za zdanění restitucí se postavil i předseda ČSSD Jan Hamáček.

6. září 2018 - Zeman řekl, že podporuje návrh KSČM na zdanění náhrad církvím, i když původně byl jeho postoj neutrální. Vadí mu to, že církve se domáhají majetku žalobami na obce i kraje.

12. prosince 2018 - Zástupci církví působících v ČR vyzvali k razantnímu odmítnutí návrhu na zdanění restitucí. Prohlášení podepsali zástupci České biskupské konference, Ekumenické rady církví v ČR a Federace židovských obcí v ČR.

23. ledna 2019 - Sněmovna schválila zdanění náhrad církvím.

27. února 2019 - Senát odmítl zdanění peněžitých náhrad církvím jako protiústavní. Opozice se vyjádřila, že novelu hodlá napadnout u ÚS, pokud sněmovna senátní veto přehlasuje.

23. dubna 2019 - Sněmovna přehlasovalo senátní veto, novelu začátkem května podepsal prezident Zeman. Koncem května podali senátoři ústavní stížnost, podpořilo ji 45 členů horní komory z klubů KDU-ČSL, ODS, Senátor 21 i tři senátoři vládní ČSSD. Vlastní stížnost podali v červnu i opoziční poslanci a též senátoři z klubu STAN.

21. června 2019 - ÚS odmítl návrhy poslanců opozice a také senátorů STAN. Připustil je ale jako vedlejší účastníky řízení o podobném návrhu senátorů, který obdržel jako první.

15. října 2019 - Ústavní soud se postavil proti zdanění finančních náhrad z církevních restitucí. Spornou část zákona zrušil, vyhověl tak návrhu senátorů.

Související