Prezident Miloš Zeman podporuje rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, rozšíření délky projednávání zákonů v Senátu z 30 na 60 dnů či takzvaný klouzavý mandát, při němž by ministři, kteří byli předtím zvoleni poslanci, přerušili či pozastavili výkon poslaneckého mandátu. Po úterním jednání se Zemanem o možných změnách ústavy to řekla poslankyně a předsedkyně sněmovní stálé komise pro ústavu Kateřina Valachová (ČSSD). Zeman by podle ní měl zájem o to, aby prezident republiky mohl podávat návrhy zákonů.

"U prezidenta jsem nalezla velkou podporu pro rozšíření kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu z hlediska jeho kontroly nad všemi veřejnými prostředky," uvedla Valachová. Klouzavý mandát prezident též podporuje. "Na druhé straně upozorňuje politiky, že ďábel se skrývá v detailu. Určitě bude třeba promyslet všechny důsledky této změny," řekla. Jednoznačnou Zemanovu podporu podle ní má prodloužení lhůty pro projednávání zákonů v Senátu.

"Dotkli jsme se i pravomocí prezidenta republiky včetně debat, které jsou z hlediska toho, zda nějaké kompetence mají být zpřesněny, nebo naopak zda má být změněna žaloba vůči prezidentovi republiky u Ústavního soudu. Prezident republiky nějaké zásadnější změny neočekává, nepodporuje," řekla Valachová. "Co ale zaznělo jednoznačně - prezident by měl zájem z hlediska historie naší ústavy o to, aby prezident republiky měl možnost podávat návrhy zákonů. Aby rozhodoval parlament, ale prezident, který je přímo volený, by měl možnost zákonodárné iniciativy," doplnila.

Valachová se Zemanem si pak pouze vyměnili názory na další záležitosti, jako jsou možné lhůty pro úkony prezidenta republiky, změny konstituování vlády v situaci, kdy je po volbách, nebo změny v souvislosti se jmenováním či odvoláváním ministrů. "Informovala jsem ho, jak na to nazírají poslanci a senátoři a že ústavní komise obou komor se sejdou během listopadu a budou hledat shodu," uvedla Valachová. Do konce roku by se chtěla se Zemanem sejít znovu a probrat možné volební změny.

Ústavní právník Jan Kysela si nemyslí, že by prezident mohl v současné české ústavě najít skulinu, díky níž by nově získal pravomoc navrhovat Poslanecké sněmovně zákony. "Nepodceňuji sice invenci osazenstva Hradu, ale tady mám pocit, že je to asi mimo možnosti jejich představivosti," reagoval Kysela na otázku HN. Zeman má podle něj v tuto chvíli jedinou možnost. "Může se obrátit na Poslaneckou sněmovnu formou dopisu, jehož součástí bude návrh zákona. Ale bude to mít asi stejnou váhu, jako když to uděláte vy nebo já. Není to formální zákonodárná iniciativa, kterou by se sněmovna musela zabývat," vysvětluje pravidla právník.

Aby Zeman získal tuto novou pravomoc, musela by se změnit ústava. V Česku je přitom takový krok neobvyklý, mimo jiné i proto, že vyžaduje souhlas tří pětin poslanců i tří pětin senátorů. Hlava státu se opakovaně snaží v politickém životě prosazovat víc než jeho předchůdci Václav Havel nebo Václav Klaus. Posílení pravomocí v zákonodárné oblasti by navázalo na jeho předchozí snahy, kdy například přiměl premiéra Andreje Babiše (ANO), aby změnil kandidáta na post ministra zahraničních věcí a naposledy letos v létě i uchazeče o křeslo ministra kultury. "Prezident podle české ústavy není aktivním činovníkem a je spíše moderátorem. Má možnost vetovat zákony, ale nemá zákonodárnou iniciativu. Pokud poslanci a senátoři dospějí k tomu, že jim je to jedno, a přiznají mu zákonodárnou iniciativu, bude to posun směrem, který nepovažuji za žádoucí," zhodnotil nápad Kysela.

Související
Související