Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti to ve středu bez bližších podrobností řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj je třeba postavit nové bloky v obou nynějších jaderných elektrárnách, tedy v Dukovanech i v Temelíně.

"U jádra jsme zaspali dobu. Temelín už jsme mohli stavět," řekl Babiš. "My to musíme prosadit. I kdybychom měli porušit evropské právo. Energetická bezpečnost je pro nás priorita," doplnil. Podrobnosti o tom, jaká právní ustanovení by mohla být narušena, neuvedl.

V minulosti se u dvou záměrů na stavbu jaderných elektráren objevilo podezření, že porušují evropské právo, konkrétně ustanovení o zakázané státní podpoře. Jak v případě britské elektrárny Hinkley Point, kterou staví francouzská společnost EDF, tak u maďarské elektrárny Paks, kterou staví ruská firma Rosatom, ale Evropská komise rozhodla, že se státy nedovolené podpory nedopustily.

V obou případech Rakousko, které jadernou energetiku jako takovou odmítá, napadlo rozhodnutí Evropské komise u Soudního dvora EU. Ten loni potvrdil rozhodnutí komise v případě elektrárny Hinkley Point. V případě Pakse, kde se na stranu Rakouska připojilo i Lucembursko, zatím soudní rozhodnutí nepadlo.

Rakouští politici dali v září najevo, že uvažují i o podání žaloby kvůli nedovolené státní podpoře na Českou republiku v případě plánu na stavbu nového bloku v Dukovanech. Zástupce dolnorakouské hejtmanky Stephan Pernkopf tehdy uvedl, že čeká na vyjádření Prahy, jak bude stavba bloku financována, poté se rozhodne o možných právních krocích.

Bývalá rakouská lidovecká ministryně životního prostředí Elisabeth Köstingerová české jaderné plány kritizuje a označuje je za pomýlenou energetickou politiku, napsal ve středu list Der Standard. "Považuju to za zcela chybný vývoj, který je pro rakouské obyvatelstvo nanejvýš nebezpečný a nepochopitelný," řekla. Zdůraznila, že jaderná energie nikdy nemůže být vhodnou alternativou při hledání cest, jak ochránit světové klima. Köstingerová rovněž požaduje nadstranickou a celorakouskou jednotu v tažení proti českým záměrům dostavby nukleárních elektráren.

Související

Analytik společnosti ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor České televizi řekl, že pokud jde o nepovolenou podporu, tak to bude záležet na konečném návrhu, který podávala česká vláda do Bruselu a také na stanovisku Evropské komise k českému postupu. "Určitě je teď předčasné hovořit, že se chystáme porušit evropské právo. Já jsem přesvědčen, že koneckonců MPO a česká vláda udělá všechno pro to, aby se takové situaci vyvarovalo," řekl Gavor. Podle něho bude velice záležet na tom, jaký český návrh do Bruselu půjde. "Teď se finalizuje smlouva, jakým způsobem by stát měl tuto investici podporovat. Následně také půjde žádost do Bruselu," dodal.

Co se týká financování výstavby nových bloků, současný návrh ze strany vlády podle něho předpokládá, že investorem bude ČEZ, nicméně že vláda je připravená převzít garance za rizika. "A to je právě kamenem úrazu dalšího jednání, protože pod pojmem riziko, si každá strana, jak komerční ČEZ, tak i stát může představovat poněkud něco odlišného," dodal Gavor.

Podle Babiše je nutné na evropských jednáních v souvislosti s klimatickou politikou zdůrazňovat, že jaderná energetika je čistý zdroj. Babiš připomněl, že Francie v současnosti získává z jádra zhruba 70 procent své elektrické energie, prezident Emmanuel Macron slíbil snížit podíl jaderné energetiky na celkové výrobě do roku 2035 na 50 procent.

Premiér ve středu také uvedl, že Česko bude při jednání o víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027 a o klimatickém balíčku prosazovat, aby získalo finanční kompenzace za dosažení uhlíkové neutrality. Podle něj je nutné snižovat emise oxidu uhličitého takovým způsobem, aby to nepoškodilo český průmysl. Zároveň ale Babiš zdůraznil, že Česko plní své mezinárodní závazky, které ohledně snižování emisí přijalo.

Začít s dostavbou se má v Dukovanech

Podle Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky, který přijala v červnu 2015 vláda Bohuslava Sobotky, je žádoucí neodkladně zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v elektrárně Dukovany a jednoho bloku v elektrárně Temelín s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. Zatímco nyní se jádro na výrobě elektřiny podílí zhruba 34 procenty, po dostavbě dvou bloků by jeho podíl v roce 2040 mohl vzrůst na polovinu.

Nejprve by měl přijít na řadu jeden blok v Dukovanech - s jeho uvedením do provozu se počítá po roce 2035. O stavbu se zajímá šest firem. Za nejvážnější uchazeče se považují ruský Rosatom a korejská KHNP. Hodnota zakázky na dostavbu Dukovan se odhaduje na 250 miliard korun. Kritici ale tvrdí, že skutečné náklady budou mnohem vyšší. I proto ČEZ žádal o státní garance, aby se mu projekt vyplatil. A to se firmě podařilo. "Pokud dojde ke změně podmínek, které by znamenaly, že investice nebude ekonomicky efektivní, stát by firmě tuto ztrátu kompenzoval," potvrdil HN již dříve vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.

Výstavba nových jaderných elektráren se po celém světě protahuje a prodražuje. Například letos na jaře se dostavba dvou bloků elektrárny ve slovenských Mochovcích prodražila v přepočtu o sedm miliard korun. Původní náklady během stavby vzrostly z 2,6 miliardy eur téměř na 5,7 miliardy eur. Výstavba jaderné elektrárny Hinckley Point ve Velké Británii se z původního rozpočtu 6,7 miliardy eur dostala už na 22,3 miliardy eur. Podobně jsou na tom i projekty ve Francii a Finsku.

Infografika
Související