Za tři dny plánuje britská vláda v dolní komoře parlamentu prosadit prováděcí zákon k dohodě o brexitu. V pondělí to potvrdil Jacob Rees-Mogg, který za kabinet premiéra Borise Johnsona dojednává agendu Dolní sněmovny. Poprvé prý budou o návrhu zákona poslanci hlasovat v úterý, do pátku jej mají předat horní komoře parlamentu.

Přijetí zákona je nutnou podmínkou pro ratifikaci dohody o podmínkách britského odchodu z EU. Opatření musí mimo jiné vysvětlit, jak bude Británie splácet unii dojednané vyrovnání finančních závazků, nebo jak bude fungovat mechanismus pro zachování volného režimu na irské hranici, uvedl zpravodajský web BBC. Návrh, který má podle televize Sky News asi 100 stránek, v pondělí podvečer stále nebyl zveřejněn.

"Jak bychom proboha mohli mít šanci jej náležitě zhodnotit?" uvedl v reakci na vládní harmonogram poslanec opoziční Skotské národní strany Pete Wishart. 

Rees-Mogg oznámil, že zákon se začne projednávat v úterý a poslanci se také budou moci vyjádřit k načasování jednotlivých fází legislativního procesu. Až poté by případně došlo na předkládání pozměňovacích návrhů. Projednávání v Dolní sněmovně chce vláda završit ve čtvrtek, načež by návrh putoval do Sněmovny lordů.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

"Jen tři dny pro tuto historickou a komplikovanou legislativu. Úžasné. Poslanci budou hluboce znepokojeni," komentoval vývoj moderátor televize ITV Robert Peston. Podle informací hlavní politické zpravodajky BBC Laury Kuenssbergové plánuje vláda na následující dva dny zasedání parlamentu až do půlnoci.

Přijímání prováděcích zákonů k důležitým evropským dohodám podle BBC v minulosti zabralo zpravidla několik týdnů, někdy i výrazně déle. Zákon o vystoupení z unie z loňského roku se v dolní komoře parlamentu projednával 12 dní a v té horní 20, přičemž celý proces trval devět měsíců.

Pokus znovu jednat o brexitové dohodě zablokoval předseda sněmovny

Harmonogram schvalování prováděcího zákona představila vláda poté, co předseda dolní komory britského parlamentu John Bercow zablokoval nový pokus vlády předložit v pondělí poslancům ke schválení dohodu o brexitu. Vláda podle něj navrhovala v zásadě stejné usnesení jako v sobotu, přičemž se nezměnily vnější okolnosti, nové projednávání této otázky by tudíž porušovalo procedurální pravidla. Podle Bercowa nicméně kabinet premiéra Borise Johnsona může předložit zákon o ratifikaci podmínek odchodu z Evropské unie.

Premiér Boris Johnson chtěl, aby britský parlament v pondělí hlasoval o nové brexitové dohodě, kterou vyjednal ve čtvrtek s Evropskou unií. Bercow už dříve řekl, že "zjevným účelem" pondělního hlasování by bylo "anulovat či se vyhnout" důsledkům přijetí Letwinova dodatku.

Na mimořádné sobotní schůzi nakonec nedošlo na jasný verdikt o návrhu brexitové dohody jako takovém, poslanci však přijali dodatek poslance Olivera Letwina, jehož cílem bylo zabránit brexitu bez dohody. Podle dodatku se musí s definitivním schválením brexitové dohody počkat, dokud její obsah nebude převeden do britského práva. Pokud by parlament dohodu o vystoupení rovnou schválil, ale následně do konce října nestihl projednat doprovodné zákony, které z ní vyplývají, přestala by být Británie automaticky členem EU k 1. listopadu, a to bez jakýchkoliv pravidel týkajících se společných vztahů.

Evropský parlament bude hlasovat až po tom britském

Dohodu před odchodem Británie z Evropské unie musí schváli také Evropský parlament. V pondělí ale jeho brexitový koordinační výbor rozhodl, že se dohodou nebude zabývat dříve, než ji schváli britští zákonodárci. Europoslanci tak s největší pravděpodobností neschválí smlouvu o britském odchodu z unie na nyní začínající plenární schůzi ve Štrasburku, což zvyšuje možnost přinejmenším krátkého technického odkladu brexitu.

"Navrhneme předsedům politických skupin, aby naše konečné hlasování proběhlo až po úplné ratifikaci v Británii," řekl médiím při odchodu z jednání šéf výboru Guy Verhofstadt.

Lídři politických skupin spolu s předsedou EP Davidem Sassolim rozhodnou o osudu hlasování v pondělí večer. Sassoli už minulý týden na summitu EU uvedl, že europarlament bude o dohodě hlasovat až po parlamentu britském. Někteří poslanci se ale domnívají, že schválení v EP lze stále stihnout do deseti dnů, aby nebyl potřeba další odklad brexitu. Hovoří se také o svolání mimořádného zasedání na 31. října.

Další část členů europarlamentu je však přesvědčena, že bude možné stihnout hlasování nejdříve v listopadu. Unijní země by v takovém případě zřejmě musely schválit prodloužení britského členství v evropském bloku.