Období po roce 1989 se neslo na vlně euforie, lidem se otevřely zcela nové možnosti a jednou z nich bylo i svobodné podnikání. A Češi toužili podnikat. Hned v roce 1990 se do vlastního byznysu pustilo přes 120 tisíc osob a založeno bylo více než šest stovek akciových společností. Tři roky po revoluci překročil počet podnikatelů hranici jednoho milionu. Ano, každý desátý občan České republiky, počítáno včetně dětí a důchodců, v té době podnikal.


Měsíce čekání na firmu

Ač to čísla úplně nenaznačují, založit firmu v 90. letech nebylo vůbec jednoduché, alespoň v porovnání s dneškem. Své o tom ví Lubomír Stoklásek ze společnosti Agrostroj Pelhřimov. „Vše bylo strašně zdlouhavé. Dnes firmu zvládnete založit v řádech dnů, dříve to trvalo několik měsíců,“ říká. Doba vzniku firmy ale není tím jediným, co se změnilo. Dnešní zakladatelé mají, zejména díky technologickému pokroku, naprosto jiné podmínky pro podnikání i svou prezentaci. Minulostí jsou tlusté telefonní seznamy, sloužící jako hlavní generátor nových zákazníků. 
Změny se odehrály také v bankovním sektoru. Zjednodušil se proces získání úvěru, došlo k jeho zrychlení a v neposlední řadě ke snížení úrokových sazeb. Po revoluci se podnikatelé potýkali s nedostatečnou legislativou a museli se neustále přizpůsobovat jejím změnám, stejně jako banky. Pro některé podnikatele tak bylo obtížné získat úvěr na rozjezd podnikání. Také na to vzpomíná Lubomír Stoklásek. „Pro banky jsem tenkrát nebyl dost bonitní. Proto jsem na trh vstupoval jen s vlastním kapitálem, který jsem získal z prodeje chaty,“ říká. 


Zásadní role bank 

Dnes už se naštěstí podnikatelům cesty k rozvoji byznysu i k investorům hledají lépe a rychleji. Změny se odehrály i v přístupu státu, který si stále více uvědomuje roli malého a středního podnikání a navyšuje různými programy míru podpory této oblasti.
Zakládání firem se zjednodušuje a zefektivňuje. Těsně po revoluci byla například potřebná výše základního kapitálu u společnosti s ručením omezeným 100 tisíc korun a následně se ještě zvýšila na 200 tisíc, nyní stačí pro založení “eseróčka” jediná koruna. Proměn kolem českého podnikání ale najdeme za 30 let nespočet. Ať už mluvíme o snížení nákladů pro vstup na cizí trhy nebo o široké nabídce bankovních produktů, které dříve nebyly. Už jen to, že mohou dnešní podnikatelé využívat pro své finanční potřeby kreditní karty a kontokorenty, aniž by museli s každou potřebou úvěrování běžet do banky a složitě žádat o firemní úvěr. „To hlavní, co podnikatelé požadují od bank, se ale ani po 30 letech nezměnilo. Pořád potřebují platební styk, ukládat peníze a brát si úvěry,“ říká ředitel firemního bankovnictví ČSOB Petr Manda. 
Že Čechy podnikání stále láká, dokládají statistiky. Jen vloni u nás vzniklo přes 100 tisíc nových firem a v počtu podnikatelů dokonce patříme k unijní špičce. Před námi jsou jen Řecko, Itálie, Rumunsko a Polsko. Od revoluce se počet soukromých podnikatelů zšestnáctinásobil a počet obchodních společností se od roku 1991 zvýšil dvaadvacetkrát. Češi prostě chtějí podnikat, i když to pro ně představuje vstup do neznámých vod s velkým prvkem nejistoty. 


Pochopit trh a zákazníky

Firmy dnes vznikají podobně jako dříve – od počáteční myšlenky k realizaci. Jdou založit rychleji a v jiném tržním prostředí, ale stejně jako v 90. letech jde stále o dobrý podnikatelský nápad a způsob, jak ho prosadit. Vždy je potřeba najít ty správné cesty, pochopit trh a zejména zákazníky. Ti se mimochodem od revoluce změnili podstatně. Je těžší je zaujmout, přesvědčit a ještě zajistit, aby se vrátili. Více se zaměřují na kvalitu, mají větší možnosti srovnání a postupně se přesouvají do online prostředí. Zajímá je původ zboží, etika, transparentnost a udržitelnost. 
„U majitelů nově vzniklých firem se nejčastěji setkáváme s tím, že hlavními motivy pro založení vlastního podnikání jsou nezávislost, finanční motivace nebo prostě jen touha si to zkusit,“ říká Petr Manda. „Pro úplně začínající podnikatele bez historie máme klasické investiční úvěry například na vybavení provozovny a provozní úvěry pro překlenutí cash flow až do výše 600 tisíc korun. Na auta a stroje mají klienti také možnost využít výhodné nabídky leasingu,“ vyjmenovává. „A samozřejmě jsme také připraveni s klienty individuálně probrat jejich konkrétní požadavky na financování, třeba když požadují vyšší částku, než která je v rámci standardních nabídek,“ říká. 


Akcelerace startupů

Založit firmu s minimálním kapitálem a prodat ji za miliardu dolarů. To je sen asi každého začínajícího podnikatele, který ale nemusí být nereálný. Dnešní doba, jdoucí ruku v ruce s technologickým rozvojem, tomu nahrává. I s nízkým kapitálem lze během několika let vytvořit funkční firmu a pro příklady nemusíme chodit daleko. Stačí zmínit český vyhledávač letenek Kiwi.com, rozvozový startup Rohlik.cz či českého průkopníka bezpečnostního softwaru Avast. Češi jsou dobří a začínají to vědět i v zahraničí. Kdo by třeba neznal Beat Saber – nejúspěšnější hru pro virtuální realitu na světě. Samozřejmě vznikla v Česku. Mít dobrý nápad ale někdy nestačí a „dospělosti“ se velká část startupů nedožije. Svou roli na tom mají zkušenosti a někdy jde jen o pořádnou dávku štěstí. Třeba být ve správnou chvíli na správném místě. 
Nárůst startupů je natolik velký, že se pro ně otevírá mnoho dveří, za nimiž na ně čeká pomoc s rozjezdem podnikání. Jednou z možností je i akcelerační program pro inovativní startupy Start it @ČSOB. Pokud se do programu podnikatelé zapojí, získají zázemí expertů banky, ale také přístup k informacím a datům. Akcelerátor jim po dobu šesti měsíců pomáhá s rozjezdem byznysu, při tvorbě marketingové strategie a přivádí je na cesty k investorům a potenciálním klientům. Usnadňuje jim rozběhnutí firmy, nastavení priorit podnikání, ale také jim dodává cennou zpětnou vazbu od mentorů a odborníků na dané téma. Nyní běží už jeho třetí vlna, pro kterou bylo na začátku října vybráno sedm nových startupů. Zázemí expertů banky a mentoring budou využívat například KváseCzech, vyrábějící sušené směsi pro kváskový chléb, automatický plánovač směnného provozu DaySwaps či BulletProof AI, který umožňuje ověřovat pravost dokumentů a odhalování padělků.