Češi z historie nejlépe hodnotí období první republiky a události listopadu 1989, uvádí průzkum CVVM

Události listopadu 1989 jsou po období první československé republiky druhou nejpříznivěji hodnocenou událostí české historie za posledních 100 let. Vyplynulo to z výsledků průzkumu mezi občany staršími 15 let, který v úterý zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Čím starší byli respondenti, tím méně vyslovovali v případě listopadu 1989 nerozhodné odpovědi a více se k událostem stavěli negativně. Hodnocení revoluce je pak pozitivnější u lidí s vyšším vzděláním, vyššími příjmy a u lidí, kteří pozitivně hodnotí současnou ekonomickou situaci.

Listopadovou revoluci z roku 1989 hodnotilo ve výzkumu jednoznačně kladně 34 procent respondentů, spíše kladně se o ní vyjádřilo 32 procent účastníků. Jednoznačně záporný či spíše záporný názor dohromady vyslovilo celkem 12 procent odpovídajících. Listopad 1989 tak v odpovědích předčil vznik samostatné České republiky (18 procent jednoznačně kladných odpovědí, 32 procent spíše kladných), vstup do NATO (19, 30), vznik a činnost Charty 77 (17, 30) či vstup do Evropské unie (19, 26).

Nejúspěšnější období první republiky hodnotilo kladně téměř 70 procent respondentů (33, 35). Naopak nejhůře v žebříčku událostí a období posledních 100 let skončilo období protektorátu, které ohodnotilo jednoznačně negativně 61 procent odpovídajících a dalších 17 procent spíše negativně. Únor 1948 hodnotily téměř dvě třetiny respondentů záporně, příznivě ho označila desetina respondentů.

Ve srovnání s rokem 2014 se výrazně zlepšilo hodnocení vstupu do EU, u kterého stoupl podíl kladných odpovědí o deset procentních bodů, v případě negativních pak klesl o sedm, uvedlo centrum. "Z hlediska věku se v případě hodnocení listopadu 1989 spolu se zvyšujícím se věkem snižuje podíl nerozhodných odpovědí a narůstá podíl záporného hodnocení," uvádí zpráva. Příznivěji listopad 1989 hodnotí lidé, kteří se politicky zařazují k pravému středu nebo k pravici, hlavně voliči pirátů či ODS, naopak kritičtější jsou voliči KSČM a rozhodní nevoliči.

Čtvrtina Čechů neví, kdy vypukla sametová revoluce. Podle třetiny se za socialismu žilo lépe, ukázal průzkum

22. 10. 2019 ▪ 3 min. čtení

Téměř polovina respondentů výzkumu uvedla, že současné poměry jsou lepší než ty, které panovaly před rokem 1989. Pozitivní hodnocení překonalo své maximum z roku 2009. Bezmála třetina lidí hodnotí poměry jako podobné, předlistopadové poměry považuje za příznivější 12 procent respondentů. Oproti roku 2016 se podíl kladně hodnotících zvýšil o 11 procentních bodů, v porovnání s rokem 2011 pak o 16 bodů.

Poměry před rokem 1989 považují za lepší respondenti z Ústeckého a Moravskoslezského kraje a lidé z malých měst do 5000 obyvatel. Naopak nynější preferují častěji Pražané a obyvatelé Královéhradeckého kraje. V Karlovarském a Libereckém kraji se pak ve zvýšené míře objevovalo neutrální hodnocení.

Události listopadu 1989 hodnotí Češi lépe než Slováci

Sametovou revoluci v roce 1989 hodnotí kladně dvě třetiny Čechů a 56 procent obyvatel Slovenska, pro něž má větší význam například Slovenské národní povstání a vznik samostatného Slovenska. Lépe než v Česku tam lidé hodnotí vstup do Evropské unie, ukázal společný průzkum CVVM a sociologických ústavů akademií věd obou zemí.

Na Slovensku je podle v úterý zveřejněných výsledků výzkumu větší náklonnost k předchozímu režimu, což podle jednoho z autorů výzkumu Roberta Klobuckého může vyplynout z modernizace Slovenska během druhé poloviny 20. století. Únor 1948 hodnotí v Česku jako pozitivní věc deset procent obyvatel, na Slovensku 35 procent. Poměry jsou nyní horší než před rokem 1989 v očích 12 procent Čechů a 21 procent Slováků.

Do budoucnosti jsou Slováci větší optimisté než Češi, a to i v pohledu na vývoj ekonomiky, shrnula na tiské konferenci v Praze další výsledky socioložka Pavlína Tabery.

Na dotaz, zda změna režimu v roce 1989 stála za to, odpovídají Češi pozitivněji než obyvatelé Slovenska (73 procent k 59 procentům). Tehdejší systém vnímá negativně 55 procent oslovených v Česku, na Slovensku 33 procent. Naopak lépe hodnotí Češi stávající režim. Pohled na ekonomický systém v někdejším Československu kopíruje odpovědi na předchozí otázky, Češi ho hodnotí negativněji než Slováci.

Otázky kladli sociologové v září tisícovce obyvatel Česka a tisícovce obyvatel Slovenska. "Česká veřejnost je pozitivněji naladěna a hodnotí veškeré aspekty, které jsme zkoumali, o něco pozitivněji než slovenská veřejnost. Ať jsme se ptali obecně, jestli změna stála za to nebo jaké byly poměry před listopadem i po listopadu nebo, ale i v jednotlivých oblastech života, všude jsou Češi optimističtější nebo mluví o zlepšení, Slováci v o něco menší míře," řekla Tabery. Mnohem emancipovanější jsou podle výsledků výzkumu Slováci v pohledu na možnost ovlivnit politické rozhodování.

Podobný srovnávací průzkum sociologové provedli před pěti lety. Hodnocení jsou od té doby podle socioložky pozitivnější, což například v otázce životní úrovně vyplývá z objektivní situace. Vliv na odpovědi podle ní nicméně zřejmě má i blížící se 30. výročí sametové revoluce "Podobný lehký nárůst jsme měli i v roce 2009 takže se zdá, že i ta zvýšená mediální pozornost trošičku nahrává lepšímu hodnocení," uvedla.