Malé modulární reaktory by mohly v příštích desetiletích najít využití i v české energetice, shodli se účastníci debaty o budoucnosti tohoto typu jaderných reaktorů, kterou uspořádal Institut pro veřejnou diskusi ve spolupráci s týdeníkem Ekonom, Hospodářskými novinami a Skupinou ÚJV. Jejich hlavní výhoda v porovnání s existujícími reaktory spočívá především ve výrazně nižších nákladech a nižší ceně produkované elektřiny. Zatím však není žádný z vyvíjených modulárních reaktorů připraven ke komerčnímu využití, které připadá v úvahu nejdříve koncem příští dekády.

Na konferenci Malé modulární reaktory – budoucnost jádra? vystoupili (zleva): Jiří Duspiva z ÚJV Řež, Daneš Burket z České nukleární společnosti, Petr Závodský z ČEZ, Dom Claudio z firmy NuScale, Jon Ball ze společnosti GE, Marek Ruščák z firmy CVŘ a Vladivoj Řezník z expertního týmu vládního zmocněnce pro jadernou energetiku. Debata byla součástí diskusního cyklu Energetická bezpečnost ČR pořádaného Institutem pro veřejnou diskusi ve spolupráci s Ekonomem a Hospodářskými novinami.

Za malé modulární reaktory se považují zařízení s výkonem do 300 megawattů. Výzkumníci v několika zemích v současnosti pracují na vývoji několika desítek takových reaktorů, přičemž dva typy vyvíjí i Centrum výzkumu Řež. Projekt Energy Well na konferenci představil Marek Ruščák z Centra výzkumu Řež. Jde o koncepci reaktoru s tepelným výkonem 20 megawattů. "Systém má jednu zásadní výhodu. Nejedná se o vysokotlaké zařízení, ale využívá atmosférický tlak, což eliminuje riziko protržení," uvedl Ruščák. Mezi výhody patří i to, že výroba jednotlivých součástí reaktoru by probíhala v továrně, odkud by se na místo určení dopravovaly v kontejnerech. Celé zařízení by se mělo vejít na plochu 120 čtverečních metrů.

Energy Well bude mít podle Ruščáka velmi široké využití od výroby tepla a elektrické energie až po ukládání energie do vodíku. Proto by mohl sloužit například v odlehlých regionech zemí, jako je Kanada, či v pouštních oblastech severní Afriky. Celkové náklady na vývoj malého reaktoru a výrobu demonstrační jednotky odhadl Ruščák na dvě miliardy korun. Během několika let by mohla vzniknout studie proveditelnosti.

Na snižování nákladů při stavbě malých modulárních reaktorů se zaměřil Jon Ball z konsorcia GE Hitachi.
Na snižování nákladů při stavbě malých modulárních reaktorů se zaměřil Jon Ball z konsorcia GE Hitachi.
Foto: Pavel Vítek

Mnohem blíže k dokončení má projekt americké společnosti Nu­Scale, který na konferenci představil obchodní ředitel firmy Dom Claudio. NuScale vyvíjí malý modulární reaktor o výkonu 60 megawattů, poháněný standardním palivem pro lehkovodní jaderné reaktory. Vývoj se rozběhl v roce 2000 na popud amerického ministerstva energetiky.

Úvahy o využití malých reaktorů v Česku komplikuje legislativa, která nerozlišuje mezi klasickými a novými typy těchto zařízení.

V roce 2017 začal design reaktoru prověřovat americký regulátor NRC a NuScale očekává, že by NRC mohl vydat souhlas už v příštím roce.

"Máme velmi flexibilní design, jsme nákladově konkurenceschopní. Samotný systém není složitý, vše je v jednom integrálním balíčku," prohlásil Claudio s tím, že bude možné na jednom místě propojit až 12 modulárních reaktorů s celkovým výkonem 1200 megawattů. První reaktor Nu­Scale by mohl začít komerčně fungovat v roce 2026, přičemž odhadovaná cena za sériově vyráběný reaktor se pohybuje kolem 2,5 miliardy dolarů.

Výrazně nižší je předpokládaná cena reaktoru, který vyvíjí konkuren­ční americko-japonské konsorcium GE Hitachi. Jeho reaktor BWRX-300 by měl po dokončení vyjít zhruba na miliardu dolarů. Všechny komponenty již byly využity ve větších reaktorech, jedná se tedy jen o jejich zmenšení, což výrazně snížilo velikost reaktoru, který bude uložen v kruhové šachtě o průměru 18 metrů. Společnost plánuje, že reaktor by mohl být hotov do roku 2027.

Domácí projekt Energy Well, který vyvíjí dceřiná firma ÚJV Řež, představil Marek Ruščák. Dokončení vývoje předpokládá kolem roku 2030 v závislosti na financování.
Domácí projekt Energy Well, který vyvíjí dceřiná firma ÚJV Řež, představil Marek Ruščák. Dokončení vývoje předpokládá kolem roku 2030 v závislosti na financování.
Foto: Pavel Vítek

Kolem roku 2040 bude Česká republika podle vládního experta Vladivoje Řezníka muset nahradit až 35 terawatthodin elektrické energie produkované elektrárnami, které budou v té době uzavřeny nebo utlumeny. Podle Řezníka by mohly být využity i malé modulární reaktory zejména kvůli očekávané jednoduchosti a rychlosti jejich výstavby.

Ředitel útvaru výstavby jaderných elektráren společnosti ČEZ Petr Závodský nicméně připomněl, že vzhledem ke komplikovanému licenčnímu řízení pro inovativní typy malých reaktorů počítá ČEZ spíše s využitím obvyklých lehkovodních reaktorů. "Uvažujeme o jejich využití například v areálech uhelných elektráren, které budeme postupně odstavovat," řekl Závodský.

Úvahy o využívání malých modulárních reaktorů nicméně komplikuje legislativní úprava, která nerozlišuje mezi klasickými velkými a novými malými reaktory. To by výrazně zkomplikovalo umístění takových reaktorů například ve městech. "Speciální legislativa pro malé modulární reaktory je potřebná," uvedl Daneš Burket z České nukleární společnosti.

Související