Vláda je proti zavedení povinné maturity z matematiky. Podle informací ČTK ve středu podpořila návrh ministra školství Roberta Plagy (za ANO) na zrušení plánu, podle něhož měli poprvé povinně z matematiky maturovat gymnazisté v roce 2021. Návrh změny nyní posoudí sněmovna. Vláda požádala, aby poslanci novelu projednali ve zrychleném procesu.

"Je třeba, aby sněmovna zaujala rychlé stanovisko, aby nejistota byla odstraněna," řekl Plaga novinářům po jednání vlády. Podle něho jde o studenty a jejich rodiče.

Ministerstvo práce a sociálních věcí má připravit nařízení, na základě kterého mají platy učitelů růst o osm procent v tarifní složce a dvě procenta půjdou na pohyblivou složku platu.

Odbory požadovaly zvýšení základu platu o deset procent a jsou kvůli tomu od 24. září ve stávkové pohotovosti. Zaměstnavatelé jejich požadavek podpořili. Na dotaz, zda premiér považuje vyjednávání se školskými odbory za uzavřené, odpověděl Andrej Babiš (ANO), že už není o čem jednat. Setkání s odbory mají Babiš a Plaga naplánováno na pátek. Školské odbory oznámený růst nekomentovaly, předák František Dobšík jen řekl, že osmiprocentní zvednutí platového základu by bylo nižší, než ministr slíbil.

Růst tarifů o osm procent představuje přidání od 1 084 do 3 534 korun podle délky praxe a kvalifikace. Učitelé základních a středních škol si polepší od 2 290 do 2 986 korun. Při desetiprocentním přidání podle požadavku odborů by to bylo od 2 863 do 3 733 korun.

Plaga původně navrhoval, aby se tarify zvedly všem stejně o 2 700 korun a zbývající čtvrtina peněz se využila na odměny. Odbory plošné navýšení odmítaly a žádaly procentní růst tarifů. Podle předáků stejná částka pro všechny nemotivuje kvalitní pedagogy ve školství zůstat. Pomohla by hlavně asistentům a začínajícím učitelům, při procentním nárůstu základu dostanou víc starší a zkušení učitelé. Podle Babiše je přáním vlády, aby učili co nejdéle.

Vláda slíbila, že do konce volebního období by měli učitelé mít 150 procent svého příjmu z roku 2017, měli by tak vydělávat 45 tisíc korun hrubého. Odboráři požadují, aby učitelé pobírali o 30 procent víc, než je celostátní průměr. Průměrná mzda dosáhla v prvním čtvrtletí 32 466 korun. Průměrný učitelský plat byl zhruba o 11 procent vyšší a činil 36 226. Odbory poukazují na to, že výdělky rostou v celém Česku a učitelé se od průměru vzdalují pomalu.

Před zavedením povinné zkoušky je podle Plagy nutné zkvalitnit výuku

Plaga již v srpnu uvedl, že se bude snažit zachovat u státních maturit možnost volby mezi povinnou maturitou z matematiky, nebo z cizího jazyka. Analýza Cermatu podle něj ukázala, že žáci matematice nerozumějí a neumějí ji používat v praxi. Podle ministra je třeba nejdřív zlepšit kvalitu výuky a až potom případně uvažovat o zavedení povinné zkoušky. Novela počítá podle Plagy také s dvěma úrovněmi obtížnosti zkoušky z matematiky.

Zrušení povinné maturity z matematiky dlouhodobě požaduje Česká středoškolská unie. Podobný názor má také Unie školských asociací CZESHA, Agrární komora s ministerstvem zemědělství a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Naopak proti změně plánovaného zavedení povinné maturity z matematiky se vyslovila Asociace ředitelů gymnázií.

Maturita se skládá ze společné a profilové části. Společná státní zkouška se dělá z češtiny a buď z cizího jazyka, nebo z matematiky. Většina studentů si volí jazyk. Matematiku si letos na jaře vybrala zhruba pětina maturantů. Neuspělo 15,5 procenta z nich. Bylo to o 6,3 procentního bodu méně než loni. V předešlých letech neúspěšnost v matematice naopak stoupala.

Související

Od jara 2021 by se podle návrhu novely školského zákona měla také státní maturita omezit jen na didaktické testy. Ústní a písemné zkoušky z jazyků by se měly přesunout ze státní úrovně zpět do škol. Způsob a obsah vzdělávání je totiž podle úřadu čím dál různorodější a jednotné zadání centrálních maturit s tím není v souladu. 

S tím nesouhlasí odbory a Asociace ředitelů gymnázií. Podle nich je navrhovaná úprava nekoncepční a povede ke snížení objektivnosti hodnocení. Kritika některých školských organizací a odborů míří i na to, že by se písemné práce a ústní zkoušky zase měly hodnotit ve školách. Podle nich to povede k poklesu úrovně maturantů. Názory odborníků nejsou jednotné. Například Společnost učitelů jazyka a literatury přesun části zkoušek do škol uvítala, naopak Asociace metodiků cizího jazyka se postavila proti.

Výdaje na správu maturit by se měly podle ministerstva školství po novele snížit asi o 18,66 milionu korun. Resort také očekává, že ubude žádostí o přezkoumání hodnocení písemných prací z češtiny a jazyků.

Dosud platná norma počítá se zavedením povinné maturity ze tří předmětů, tedy češtiny, cizího jazyka i matematiky, na gymnáziích a lyceích od jara 2021. Ve svém původním návrhu z konce února chtělo ministerstvo posunout tento termín na jaro 2022, kdy měla povinnost začít platit pro většinu ostatních maturitních oborů. V současnosti dělají všichni maturanti státní zkoušku z češtiny a vedle ní si většina vybírá cizí jazyk.