Ke stávce kvůli platům učitelů se zatím přihlásilo přes 6000 škol, které se chtějí k protestu nějak připojit. Jejich budovy se nemusí ve středu ale úplně zavřít. Výuka může vypadat jen jinak nebo se může omezit.

Na tiskové konferenci to v pondělí řekla místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. Podle ní bude odborový svaz znát přesný počet stávkujících škol ve středu dopoledne.

Podle statistik ministerstva školství v minulém školním roce kraje a obce zřizovaly celkem 9748 mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. Pracovalo v nich 144 727 učitelek a učitelů.

Školy budou podle Seidlové označeny buď logem, že stávkují, nebo že stávku podporují. Některé už oznámily, že se nezavřou. Připraví například program pro žáky tříd prvního stupně.

Například Střední odborná škola Liberec zůstane otevřená, přestože několik učitelů podle ředitele školy Milana Adamce plánuje stávkovat. Podobně to bude pravděpodobně vypadat i na Základní a mateřské škole Lyčkovo náměstí v pražském Karlíně. "Část lidí do stávky možná půjde, škola ale určitě nebude zavřená, možná omezíme její provoz," uvedl na dotaz HN ředitel Jan Korda.

Ředitelé mnoha škol ale zatím nevědí, zda se jejich zaměstnanci stávky zúčastní, a zatím často ani nemají jasno, zda zavřou. Se svými zaměstnanci o tom budou jednat během pondělí a úterý.

Kontaktním osobám odborů mohou stávku nahlásit až do středy do deseti hodin dopoledne. Teprve poté bude jasné, kolik škol bude skutečně stávkovat.

Školy by měly informovat rodiče o tom, zda a jakým způsobem se připojí ke středeční stávce učitelů, nejpozději v úterý, uvedlo v pondělí na svém webu ministerstvo školství. Informaci by podle něj škola měla vyvěsit ideálně při vstupu do školy, ale rovněž na svém webu, případně ji rozeslat elektronicky.

Mnoho škol a školských zařízení se ale již rozhodlo ke stávce se nepřipojit, jako například Základní a mateřská škola Prapořiště ze šumavské Kdyně. "Nemyslíme si, že by ke stávce byl důvod," řekl ředitel školy Jan Dobiáš pro HN.

Z jiného důvodu se stávky nezúčastní pražská Základní škola Zahrádka, která se jako speciální škola stará i o žáky s těžkým kombinovaným postižením. Ti podle vedení školy vyžadují celodenní péči i ve středu, na kdy je stávka naplánovaná.

Některé školy se stávkou sice souhlasí, ale nepřipojí se. Například učitelé z Masarykovy základní školy a mateřské školy Žalhostice v Ústeckém kraji se místo účasti rozhodli vydat vyjádření. "Se stávkou sympatizujeme a podporujeme ji, ale nepřipojíme se," uvedla ředitelka školy Alena Krchňavá. Základní škola Hazlov v okresu Cheb souhlasí s požadavky odborů, stávkování ale nevidí jako cestu. "Nechceme to řešit stylem, že žáci jsou naši rukojmí," řekla ředitelka školy.

Podle odborářů vláda neplní slib o růstu učitelských platů, který dala. Na jaře původně plánovala zvýšení sumy na výdělky o 15 procent. V navrženém rozpočtu na příští rok nakonec počítá se zvednutím částky o deset procent, tedy zhruba o 11 miliard korun. Spor se nyní vede o rozdělení přidávané sumy do tarifů a do odměn.

Podle premiéra Andreje Babiše je stávka zbytečná. Vláda na ni reagovat nebude a nebude se měnit ani plán zvyšování platů, na kterém se premiér minulý týden dohodl s ministrem školství Robertem Plagou (ANO), řekl v pondělí Babiš novinářům. Podle této dohody vzroste tarifní složka platu o osm procent, zbývající část peněz na přidání se pak využije na odměny. To také v pondělí schválila vláda.

Růst tarifů o osm procent představuje přidání od 1084 do 3534 korun podle délky praxe a kvalifikace. Učitelé základních a středních škol by si měli polepšit od 2290 do 2986 korun.

Odbory požadují růst tarifů o deset procent. Babiš požadavky odborů odmítá, vláda podle něj deset procent na platy učitelů přidává. "Rozdělili jsme to na osm a dva. A jsou tam další miliardy, které přijdou na podporu kapacit mateřských škol, na třídy. Takže tomu nerozumím," řekl.

"Stávka je úplně zbytečná, i tak na to už nebudeme reagovat, takto jsme se domlouvali naposledy. Nechápu, proč to odboráři dělají, a otázka je, kdo za nimi stojí," řekl a potvrdil tím své dřívější stanovisko. Učitelé jsou podle premiéra po důchodcích "nejvíc preferovaní".

Zvýšení tarifní části platů o deset procent podporovala například i ČSSD, která tvoří s hnutím ANO vládní koalici. Babiš ale v pondělí odmítl, že by mohl koaličnímu partnerovi v této věci vyhovět. "Sociální demokracie vždycky něco požaduje, akorát neříká, odkud máme brát ty peníze," řekl premiér.

Plaga v pondělní novinářům řekl, že cítí Babišovu podporu. Zopakoval, že odbory podle něj nemají ke stávce důvod. "Úspěchem vyjednávání je to, že mám deset procent navýšení na rok 2020 a devět procent pro rok 2021," uvedl ministr s tím, že spor se vede pouze o to, kolik peněz půjde do základu a kolik do odměn, přičemž ředitelé nemají nyní mnoho prostoru pro odměňování lepších. "Nemohu hájit pouze zájmy odborářů, mám na starosti celou vzdělávací soustavu včetně ředitelů a včetně toho, aby fungovala," uvedl při příchodu na zasedání vlády.

"Jednoznačně jsme se ve vládě shodli, že školství je prioritou," dodal poté Plaga. Podle něj je důkazem to, že by si učitelé od roku 2015 do konce volebního období do roku 2021 měli polepšit průměrně o 18 000 korun.

Odborový předák František Dobšík uvedl, že Plaga podvedl odbory, učitele, vládu i premiéra Babiše. Poznamenal, že odbory vkládaly do nynější vlády velké naděje, protože se poprvé ve svém programovém prohlášení přihlásila k prioritě školství. Výsledek vyjednávání je ale zklamal.

"Letošní vyjednávání o platech ale skončilo jako ministrova hra s čísly na schovávanou, to není sociální dialog. Slíbit a pak, když mi to nevychází, říci, že máme špatné údaje. Plaga podvedl nás, učitele, vládu i premiéra," tvrdí odborový předák.

Odbory dlouhodobě usilují o zvýšení platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy, chtěly toho docílit do roku 2020. Průměrná hrubá mzda v letošním prvním čtvrtletí činila 32 466 korun, což by znamenalo, že by učitelé měli mít 42 205 korun.

Ve skutečnosti ve stejném období brali v průměru 36 224 korun, tedy kolem 112 procent průměrné mzdy.

Vláda slíbila, že do konce volebního období by měli učitelé mít 150 procent svého příjmu z roku 2017, měli by tak v průměru vydělávat 45 000 korun hrubého. Podle Babiše to v roce 2021 bude 45 342 korun.

Odbory poukazují na to, že výdělky rostou v celém Česku, učitelé se tak od průměru vzdalují jen pomalu.

Související