Sehnat dostupné bydlení je pro lidi v Praze stále obtížnější. Ceny nemovitostí i nájmů v posledních letech rostly dvouciferným tempem. Metr čtvereční v novostavbě na konci června stál v průměru 107 700 korun. Podle údajů developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group ceny nových bytů za posledních pět let narostly téměř o 90 procent, průměrný nájem mezitím poskočil o 42 procent a dál roste.

Za zdražováním stojí vysoká poptávka ze strany kupců v kombinaci s nedostatečnou nabídkou bytů. Kvůli zdlouhavému čekání na stavební povolení se developerům dlouhodobě nedaří na trh dodávat dostatek nových projektů. Vedení metropole proto nyní hledá způsoby, jak výstavbu opět nastartovat. "Aktuálně intenzivně pracujeme na tom, aby se zkrátily odvolací lhůty v rámci stavebního řízení. Ty jsou často fatální," popisuje jeden z největších současných problémů náměstek primátora Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu), který má problematiku na starosti.

Ve chvíli, kdy se dnes proti rozhodnutí stavebního úřadu odvolá některý z účastníků řízení, musí celou věc přezkoumat magistrátní odbor stavebního úřadu. Podle interních statistik Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) z prvního pololetí letošního roku trvalo úředníkům na magistrátu průměrně 248 dní, než o odvolání rozhodli. V některých případech je to však i výrazně déle. Odvolání navíc může být opakované a žadateli o stavební povolení pak nezbývá než měsíce čekat na verdikt.

"Klíčem k úspěchu je kvalifikovaný úředník, který se nebojí rozhodnout. Nám dnes tito lidé na stavebním odboru zoufale chybí. Snažíme se to změnit. Město vytvořilo nová tabulková místa a vyčlenilo finance na platy. Naše koalice se také snaží přestat vytvářet dojem, že úředník je jen jakási štěnice v rohu, kterou musíme propustit a osekat mu plat," popisuje předseda hnutí Praha sobě a starosta Prahy 7 Jan Čižinský.

Zastupitelé napříč politickým spektrem se shodují, že zhruba za rok fungování nové koalice se podařilo nastartovat změny územního plánu, které jsou k nové výstavbě často nezbytné. "Změny stávajícího územního plánu se hnuly. Jde o věc, na které se výrazně podílí opozice," říká Tomáš Portlík, šéf pražské ODS, která je v současné době na magistrátu v opozici.

Hlavní stavební úřad zatím u ledu

Velkým tématem aktuálně na magistrátu zůstává možná změna struktury stavebních úřadů. Kdo chce dneska stavět, ve většině případů se musí obrátit na stavební úřad při městské části, na jejímž území chce projekt budovat. Část pražských politiků navrhuje vytvoření takzvaného hlavního stavebního úřadu, který by měl v gesci větší a pro rozvoj města klíčové stavby, mezi něž patří dopravní či velké bytové projekty. Roli hlavního stavebního úřadu by plnil současný stavební odbor pražského magistrátu. Aby získal nové kompetence, museli by zastupitelé odhlasovat změnu statutu hlavního města. Odvolání proti verdiktům úřadu by pak mířila přímo na ministerstvo pro místní rozvoj.

Přestože vytvoření hlavního stavebního úřadu lze udělat poměrně rychle a jednoduše, hlasování zatím vedení metropole odkládá. Důvody jsou dva. Na magistrátním stavebním odboru není dostatek úředníků, ne všichni politici navíc s chystanou novinkou souhlasí. "Jsem trochu skeptický. Nemyslím si, že by ministerstvo pro místní rozvoj zvládlo při současném počtu úředníků rozhodovat v případě odvolání o velkých projektech v celé Praze," varuje Tomáš Mur­ňák, zastupitel za piráty, který se problematice věnuje.

K vytvoření hlavního stavebního úřadu je skeptická také Praha sobě. "Může se stát, že hlavní stavební úřad přinese zlepšení, v opačném případě to ale může být katastrofa. V současné situaci by podle mě bylo řešením, aby magistrát odvolání nevracel zpět na stavební úřady, ale rovnou o nich rozhodoval," navrhuje Čižinský.

Proti verdiktům stavebních úřadů se účastníci řízení často odvolávají kvůli podezření z takzvané systémové podjatosti. "Kvůli odvolání na systémovou podjatost přicházíme zhruba o jeden a půl roku času, kdy musíme čekat na vypořádání," upozornil v debatě ředitel KKCG Real Estate Petr Pujman.

Úředníci dnes čelí především kritice, že jsou pod vlivem starostů obcí městských částí a nerozhodují o stavbách objektivně. Pod obce dnes v rámci takzvané přenesené působnosti spadá 750 stavebních úřadů. Ministerstvo pro místní rozvoj aktuálně pracuje na novém stavebním zákoně, podle kterého má stavební úřady převzít a řídit přímo stát. Ministerstvo tím chce předejít právě podjatosti úředníků. Proti chystanému opatření se však staví některé obce.

Jak zrychlit výstavbu

Česko je v žebříčku sestavovaném Světovou bankou co do délky a složitosti povolovacího procesu na 156. místě celkem ze 190 sledovaných zemí. Developeři v Praze čekají na stavební povolení až deset let. Situaci má výrazně zlepšit právě připravovaný stavební zákon, který má zavést takzvaný systém jednoho úřadu, jednoho razítka a jedné stavby. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce, aby zákon začal platit již v roce 2021 a stavební povolení bylo možné získat do roka.

Vedle zrychlení stavebního řízení plánuje vedení metropole další kroky, kterými chce zlepšit situaci na trhu s byty a přispět k tomu, aby bylo bydlení ve městě dostupnější.

Město například do roku 2021 vyčlenilo půl miliardy korun na rekonstrukce neobsazených bytů ve vlastnictví městských částí. Peníze půjdou z fondu určeného na rozvoj dostupného bydlení, radnice dostanou možnost peníze čerpat buď formou dotace, nebo bezúročné půjčky. V případě financování z dotace si magistrát polovinu opravených bytů na deset let vyhradí pro vlastní využití.

Debaty se zúčastnili (zprava) Tomáš Murňák (piráti), Jan Čižinský (Praha sobě), Tomáš Portlík (ODS), Ondřej Prokop (ANO) a Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu) a moderoval ji redaktor Adam Váchal.
Debaty se zúčastnili (zprava) Tomáš Murňák (piráti), Jan Čižinský (Praha sobě), Tomáš Portlík (ODS), Ondřej Prokop (ANO) a Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu) a moderoval ji redaktor Adam Váchal.
Foto: HN – Honza Mudra

Podle analýzy, kterou si nechal magistrát zpracovat, spravuje hlavní město 6700 bytů a městské části 23 699. Z toho je neobsazených zhruba 2000 bytů. Velkou část z nich kvůli špatnému technickému stavu není možné nabídnout nájemníkům.

Praha nutně potřebuje zvýšit roční přírůstek nemovitostí. Podle studie Sdružení pro architekturu a rozvoj může v roce 2030 při současném tempu výstavby chybět až 50 tisíc bytů. V hlavním městě je podle strategického plánu potřeba ročně zhruba 6000 nových bytů. Od roku 2010, kdy se povolování výrazně zpomalilo, je ovšem v průměru povolováno jen 3500 bytů za rok.

Městský developer

Výstavbu v Praze má podpořit i takzvaný městský developer. Zatím jde o šestičlenný tým expertů, který zřídil magistrát v rámci Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Městský developer zatím byty stavět nebude. Jeho úkolem v první řadě je vytipovat pozemky ve vlastnictví Prahy a městských firem, na kterých by bylo možné budovat. Na parcelách následně mohou vyrůst buď obecní byty, nebo soukromé developerské projekty.

Spolupráce mezi Prahou a soukromými investory by v takovém případě fungovala tak, že město by developerovi připravilo a následně prodalo pozemky pro výstavbu. Ten by na oplátku po určitou dobu část bytů neprodával a naopak je poskytoval metropoli jako nájemní byty. Ubytování by v nich našli například lidé, kteří zastávají pro město důležité profese, třeba lékaři, učitelé či zdravotní sestry. Výše činže by pro ně byla nižší než tržní nájemné. Město by pak pravděpodobně rozdíl developerovi doplácelo.

"Do doby, než se díky městskému developerovi začnou byty stavět, je ještě daleko. My ale musíme řešit krizi bydlení co nejrychleji. V současné chvíli vidím jako jednu z cest spíše odblokování brownfieldů v širším centru," říká místostarosta Prahy 11 Ondřej Prokop (ANO), který se problematice věnuje na celoměstské úrovni.

Magistrát chce, aby se byty v příštích letech stavěly právě na brownfieldech. Jde většinou o již nevyužívané průmyslové areály v širším centru města. Patří mezi ně například nákladová nádraží Bubny, Smíchov či Žižkov. Další brownfieldy jsou na Rohanském ostrově, v Ruzyni či v lokalitě Bohdalec−Slatiny nedaleko slávistického fotbalového stadionu ve Vršovicích. Zatímco například na Smíchově, Žižkově či Rohanském ostrově by se mohlo začít stavět již v horizontu několika měsíců až let, ostatní areály jsou developerům uzavřené a často je na nich takzvaná stavební uzávěra.

Pro město je proto nyní klíčové připravit podrobné územní studie, které určí, co mohou developeři na rozvojových územích postavit. Právě územní plánování a podrobné studie pro jednotlivé části Prahy budou hrát také klíčovou roli v rychlosti výstavby, a to nejen na brownfieldech. Developeři, úředníci i například starostové budou mít díky nim jasněji v tom, co na území může a především má vzniknout. Tyto dokumenty budou následně převedeny do nového metropolitního plánu města.

Článek byl publikován ve speciální příloze Reality.