Zaměstnanci ve veřejné sféře dostanou od 1. ledna příštího roku o 1500 korun měsíčně víc, vláda v pondělí schválila i zrušení nejnižší tarifní tabulky, jak se na tom dohodli v září lídři vládního hnutí ANO a ČSSD. O schválení nařízení informoval ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Pracovníkům divadel, muzeí či knihoven i ostatních příspěvkových organizací by se měl od ledna zvednout výdělek nejméně o 1830 až 3180 korun podle jejich odbornosti a praxe. Nařízení počítá i s růstem tarifní části platů učitelů o osm procent a zbytkem přidávané sumy na jejich odměny. S rozdělením sumy nesouhlasí odbory, na středu proto vyhlásily stávku.

Související

Odměňování ve veřejném sektoru se řídí nyní pěti tabulkami. Od ledna by měly zůstat tabulky čtyři. První z nich má určovat základ výdělků úředníků, pracovníků kanceláří Parlamentu či prezidenta, pracovníků Akademie věd ČR, grantové či technologické agentury i zaměstnanců vězeňské služby, armády a policie. K nim by se přidali lidé z kultury, nezdravotnické profese ve zdravotnictví a technický personál. Druhá tabulka by připadla zdravotníkům, třetí lékařům a čtvrtá učitelům.

Základ výdělku by se měl podle navrhované první tabulky od ledna pohybovat od 11 030 do 49 920 korun, a to u lidí bez vzdělání a praxe až po ty s nejvyšší kvalifikací a praxí delší než 32 let. Tarif by se tak zvedl o 1500 korun, ale u pracovníků v kultuře a některých dalších profesích by to bylo o 1830 až 3180 korun. Dosud se jejich základ v rušené tabulce pohybuje od 9200 do 46 740 korun.

Odboráři o škrtnutí nejnižší tabulky usilovali dlouho. Poukazovali na to, že základ platů řady zaměstnanců veřejných služeb a správy nedosahuje ani minimální mzdy.

Ta letos činí 13 350 korun a od ledna by se měla navýšit.

O 1500 korun by si měli přilepšit i lékaři. Doktor bez praxe s nejnižším lékařským vzděláním by měl mít nově bez příplatků a odměn jistých 33 420 korun. Naopak lékař s praxí nad 32 let a nejvyšší možnou odborností by měl mít základ 65 630 korun. U ostatních zdravotníků by se tarif měl pohybovat po navýšení od 13 420 korun do 53 010 korun.

Vládní koalice se na růstu platů ve veřejné sféře dohodla již v polovině září. Nárůst bude znamenat pro státní rozpočet zhruba dvě miliardy navíc. "Jediné procentuální navýšení zůstává u pedagogů a všichni ostatní dostanou pevnou částku, z toho nepedagogové budou mít víc než původních sedm procent tím, že dojde ke zrušení nejnižší tarifní tabulky," řekl již dříve novinářům premiér Andrej Babiš (ANO).

Zrušením tabulky si podle ministryně sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) polepší i pracovníci v sociálních službách. "Pro mě je důležité, že dojde k navýšení dotací na sociální služby, protože sociální pracovníci také dostanou 1500 korun do tarifů," uvedla v září Maláčová. Dohodu tehdy označila za koaliční projekt a velký úspěch vládních stran, se kterým jsou všichni spokojeni.  Podle Maláčové pomáhá dohoda těm, kdo jsou na tom nejhůře. "Měli jsme tu situaci, kdy stát platil spoustu svých zaměstnanců částkou nižší než minimální mzda," doplnila. Dodala, že nízkopříjmoví zaměstnanci na tom budou "nejlépe v historii".

Ve veřejné správě a službách pracovalo loni 640 700 lidí. Průměrný plat se dostal na 35 437 korun. Proti roku 2017 se v minulém roce zvedl o 10,8 procenta. Naposledy se platy zvyšovaly letos v lednu. Tarify se upravily od dvou do sedmi procent podle profesí, učitelům o deset procent. Velká část peněz pak měla putovat do odměn.

Související