Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 2,6 procenta. Předtím se tři měsíce za sebou držela na úrovni 2,7 procenta. Bez práce bylo v říjnu 196 500 lidí, což je nejnižší říjnová hodnota od roku 1996. Zaměstnavatelé nabízeli více než 337 000 volných pracovních míst, o 8000 méně než v září. Oznámil to v pátek Úřad práce ČR (ÚP ČR). Loni v říjnu byla míra nezaměstnanosti 2,8 procenta.

Zaměstnavatelé měli zájem o nové pracovníky především v technických profesích. Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci, ale také odborníci v informačních technologiích. Nejvíce volných pozic bylo v Praze, a to přes 72 000. Následuje Středočeský kraj s 57 000 volnými místy. V celorepublikovém průměru připadá na jedno volné pracovní místo 0,6 uchazeče.

"Nezaměstnanost dosedla v říjnu podruhé na své historické dno. K říjnovému snížení počtu nezaměstnaných došlo výhradně vlivem sezónního vývoje. V dalších měsících již uvidíme na trhu práce odraz slábnoucí ekonomiky. Počet nezaměstnaných s velkou pravděpodobností dál klesat nebude," uvedl hlavní ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že ochlazení ekonomiky se na trhu práce projeví se zpožděním. "Nejdříve bude ubývat počet volných pracovních míst, než dojde k citelnějšímu poklesu zaměstnanosti. S nezaměstnaností pohnou až sezónní faktory související s příchodem zimy. Přesto se může podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu udržet mezi dvěma až třemi procenty ještě řadu měsíců," uvedl.

"Do konce letošního roku již žádný výraznější pokles nezaměstnanosti očekávat nelze, když naopak v prosinci podíl nezaměstnaných osob s ohledem na negativní sezónnost vzroste. V souhrnu za celý letošní rok se bude podíl nezaměstnaných osob nacházet na 2,8 procenta," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v říjnu v Jihočeském a Pardubickém kraji, a to shodně 1,8 procenta. V Praze činil podíl nezaměstnaných 1,9 procenta. Naopak v Moravskoslezském kraji bylo bez práce 4,1 procenta lidí, což je nejvíce v Česku.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo deset okresů, pokles 67. Nejnižší podíl nezaměstnaných má tradičně Praha-východ, a to 1,1 procenta. Nejhůře je na tom Karvinsko s nezaměstnaností 6,4 procenta. V žádném jiném okrese se podíl nezaměstnaných nedostal přes pět procent.

V evidenci Úřadu práce ČR jsou nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v říjnu 42,4 roku, průměrná délka nezaměstnanosti byla 511 dnů.

Podle generální ředitelky ÚP ČR Kateřiny Sadílkové rozhoduje o tom, kterého zaměstnavatele si uchazeč nakonec zvolí, více aspektů – například výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo jeho ochota slevit z původních požadavků. "Na druhou stranu je třeba říci, že řada zaměstnavatelů už flexibilně zareagovala na nedostatek pracovních sil a přikročila k úpravě svých požadavků tak, aby odpovídaly současnému trhu práce," uvedla Sadílková.

Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera trh práce zůstává nadále přehřátý, nicméně se již dále nezvyšuje. "Zároveň i dle šetření mezi firmami v průmyslu je již opět hlavní bariéra dalšího růstu firem nedostatečná poptávka, nikoli pracovní síla, která vévodila šetření od konce roku 2017 až do začátku letošního roku," uvedl. I podle něj je pravděpodobné, že míra nezaměstnanosti dosáhla v letošním roce svého dna.

Zhruba 23 procent uchazečů je bez práce déle než 12 měsíců. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných ale klesá. Za uplynulý rok se snížil o 6,8 procentního bodu. Ve srovnání s rokem 2017 je pak o 14 procentních bodů nižší.

V říjnu opadla hlavní vlna příchodu absolventů do evidence úřadů práce. Meziměsíčně jich bylo o 1337 méně, celkem 8456. Jejich počet klesá i v dlouhodobém srovnání. Loni v říjnu jich bylo 9258, o rok dříve 10 743. Celkově bylo ke konci předchozího měsíce bez práce 11 394 mladých lidí, tedy absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. To je meziměsíčně o 1098 méně, meziročně pak o 912 méně.

Zaměstnavatelé jim nabízeli téměř 72 000 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky výrobků a zařízení, kováře, nástrojáře, obsluhu výrobních strojů, pojízdných a stacionárních zařízení, pomocníky ve výrobě nebo řemeslníky a kvalifikované pracovníky ve stavební výrobě.

V evidenci se objevují nejčastěji absolventi středních škol a učilišť, především škol zaměřených na ekonomiku a podnikání, administrativu, gastronomii, hotelnictví nebo osobní a provozní služby. Naopak velkou šanci na získání práce v krátké době po ukončení školy mají absolventi vysokých škol, zejména lékařských fakult, oborů zaměřených na informační a komunikační technologie a přírodní vědy, matematiku a statistiku a také absolventi technických, hlavně strojírenských a elektro oborů. Velká poptávka je i po absolventech řemeslných oborů.

Podíl nezaměstnaných v jednotlivých krajích Česka (v procentech):

  Září 2019 Říjen 2019
Praha 2,0 1,9
Středočeský kraj 2,4 2,3
Jihočeský kraj 1,9 1,8
Plzeňský kraj 2,0 2,0
Karlovarský kraj 2,5 2,5
Ústecký kraj 3,8 3,7
Liberecký kraj 2,7 2,7
Královéhradecký kraj 2,1 2,1
Pardubický kraj 1,9 1,8
Vysočina 2,4 2,3
Jihomoravský kraj 3,2 3,1
Olomoucký kraj 2,6 2,5
Zlínský kraj 2,2 2,1
Moravskoslezský kraj 4,2 4,1
Česko 2,7 2,6

Zdroj: Úřad práce ČR

Související
Související