Bývalou ředitelku kabinetu premiéra Petra Nečase – a jeho pozdější manželku – Janu Nečasovou (tehdy Nagyovou) zprostil soud obžaloby, že před sedmi lety vynesla podnikateli Ivo Rittigovi tajnou zprávu BIS. Podle soudu se neprokázalo, že spáchala trestný čin.

"Nemravnost není trestná," řekla na úvod vyhlášení rozsudku soudkyně Městského soudu v Praze Monika Křikavová.

Osvobozeni byli i Rittig a právník David Michal. Čtvrtý obžalovaný, právník Tomáš Jindra, před měsícem zemřel.

Rittig se podle obžaloby v roce 2012 dozvěděl od Nečasové, že tehdejší premiér Nečas (ODS) dostal utajený materiál od BIS, který se o něm zmiňuje a popisuje jeho vliv na státní úřady. Spolu s Jindrou proto poslali právníka Davida Michala, aby materiál od Nečasové získal.

Jedním z důvodů zproštění je podle soudkyně to, že neexistují pravidla, jak má fungovat lobbing. "Případ ukazuje na neuvěřitelné a pokoutní návštěvy na Úřadu vlády. Ale pokud nemáme jednoznačnou právní úpravu (lobbingu), je to jen nemravné a ne nezákonné," konstatovala. "Nemravnost není trestná," zdůraznila.

Není jisté, odkud informace měli

Podle soudkyně je nepochybné, že Jindra s Rittigem naváděli Michala, aby dělal poslíčka a navštívil Nagyovou. "Není ani pochyb, že Michal se této role zhostil. Je najisto prokázáno, že se toho dne dostavil do Hrzánského paláce. V rámci časového úseku ale chybí zmapování toho, co se v Hrzánském paláci dělo," uvedla Křikavová s tím, že není ani jisté, zda opravdu potkal Nagyovou a o čem se skutečně bavili. A také zda se nesetkal i s někým jiným.

Křikavová navíc poukázala, že sama Nagyová k uvedeným tajným zprávám neměla mít přístup. "Soud má za vyvrácené, že by se někdy obžalovaná Nečasová s obsahem takových listin seznámila," uvedla Křikavová.

Poukázala ovšem na jiného člověka z Úřadu vlády, který takový přístup měl a před soudem odmítl vypovídat. Soud se jej pokusil znovu vyslechnout, ale marně. "Tento svědek jasně sdělil, že by mohl sobě způsobit nebezpečí trestního stíhání," řekla Křikavová. Kdo byl oním svědkem, ale neuvedla.

Žvaniví slimejšové

Podle soudkyně tomu, že by se Michal od Nagyové dozvěděl údaje z oné zprávy, nenasvědčují ani prostorové odposlechy z hotelu Ventana, kam z Úřadu vlády hned zamířil. Podle ní sice z odposlechů zněla "nabubřelá žvanivost osob, které udělaly svoji kariéru v 90. letech, které byly pirátské - kdo co chtěl, tak si to urval", ale žádné konkrétní informace z utajované zprávy. "To by bylo, kdyby se o tom ti žvaniví slimejšové nezačali bavit, pokud by se s tím seznámili," uvedla.

Související

Nečasová již dostala letos v březnu pravomocně tříletou podmínku a desetiletý zákaz činnosti ve vedoucích funkcích ve státní správě za zneužití Vojenského zpravodajství.

V letech 2012 a 2013 nechala nezákonně sledovat svoji sokyni – tehdejší manželku premiéra Nečase, s nímž už několik let udržovala milostný poměr.

Nyní tak mohla dostat souhrnný trest. Žalobce chtěl "pouze" rozšíření zákazu činnosti na místa, kde by mohla přicházet do styku s utajovanými skutečnostmi.

Michal byl sice letos již také odsouzen k čtyřletému vězení v kauze Nemocnice Na Homolce, ale tam padl zatím pouze nepravomocný verdikt, ke kterému se tak v souhrnném trestu nemůže přihlížet.

Soudkyně Křikavová na část odůvodnění vykázala ze soudní síně veřejnost. A to kvůli tomu, že v odůvodnění verdiktu zazní utajované skutečnosti.

Sama přitom poukázala na to, že požádala BIS, aby je odtajnila, ale ta to odmítla.

Případ i napodruhé poputuje k Vrchnímu soudu v Praze, státní zástupce se na místě odvolal. Soudkyně avizovala, že rozsudek bude nejdříve koncem ledna, protože má několik dalších složitých kauz, které mají přednost.

Spor o odposlechy

Už před třemi lety udělil v kauze úniku tajné zprávy BIS trojici podmíněné tresty soudce Petr Novák. Vrchní soud v Praze ale případ vrátil k novému projednání, když zpochybnil použité odposlechy. Odůvodnil to tím, že se Novák nezabýval otázkou, zda odposlechy z hotelu Ventana, které trojici usvědčily, byly použitelné jako důkaz. Problém byl v tom, že byly původně nařízené ve zcela jiné věci – když police prověřovala pro podezření z korupce tehdejšího náměstka Vrchního státního zástupce Libora Grygárka a jeho napojení na dva pražské "politické podnikatele" Romana Janouška a Tomáše Hrdličku.

Mimochodem: výbušné odposlechy z hotelu, kde měl Rittig svoji "centrálu" při návštěvách Prahy, se staly důkazem i v několika dalších kauzách, například při údajném tunelování papíren Neograph (nyní Security Paper Mill), dopravního podniku či Nemocnice Na Homolce. A to přesto, že o jejich nasazení se Rittig zřejmě dozvěděl, a tak skryté mikrofony stačily zaznamenat dění jen jeden den a pak umlkly.

Než Novák stačil znovu rozhodnout, odešel do důchodu a případ převzala Křikavová, která musela proces zopakovat od počátku. Mezitím ale odposlechy vyřešil Nejvyšší soud, podle něhož jsou jako důkaz použitelné. "Jsou použitelné v každé trestní věci, ve které je vedeno trestní řízení o úmyslném trestném činu," konstatoval Nejvyšší soud.

I přes názor Nejvyššího soudu ale ne všechny soudy berou tyto odposlechy jako důkaz. Zatímco v případě Nemocnice Na Homolce je soud uznal a advokát Michal si tak odnesl čtyřletý trest vězení, v případě předraženého tisku jízdenek dopravního podniku soudce Petr Hovorka prostorové odposlechy odmítl. A všechny obžalované – včetně Rittiga a Michala – osvobodil.

Související