Vláda schválila sedmiprocentní digitální daň pro velké internetové firmy. Mohla by začít platit během příštího roku. Do státního rozpočtu by daň podle odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně. Zákon musí ještě schválit parlament a podepsat prezident.

Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,1 miliardy korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou Google, Facebook, Amazon či Apple.

Návrh je podle ministerstva v souladu s programovým prohlášením vlády, která se zavázala řešit fenomén digitální a sdílené ekonomiky. Koalice ANO a ČSSD se na zavedení daně dohodla na konci dubna.

Ministerstvo financí navrhlo zavést tzv. DST model digitální daně, navržený dříve Evropskou komisí, který se ale v Evropské unii nepodařilo prosadit. Ten zdaňuje vybrané internetové služby. Jde o umísťování cílené reklamy na webech, zpoplatněné služby na sociálních sítích nebo prodej dat o uživatelích. Dani budou podléhat také některé platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují vzájemně si mezi sebou poskytovat za úplatu služby a zboží. Mezi ně patří například Airbnb nebo Uber.

"Aby nová daň nepříznivě nedopadla na malé společnosti poskytující zdanitelné služby, které sice patří do skupiny s významnou digitální přítomností v České republice, ale samy se přitom nepodílejí na hlavní činnosti této skupiny, neboť nabízejí tyto zdanitelné služby pouze v menším rozsahu, zakotvuje návrh zákona u jednotlivých zdanitelných služeb minimální prahy pro zdanění," upozornilo MF v návrhu zákona.

V případě provedení cílené reklamní kampaně a poskytnutí dat o uživatelích jde o úplaty připadající na Českou republiku nejméně pět milionů korun a v případě využití mnohostranného digitálního rozhraní musí toto rozhraní mít více než 200 000 uživatelských účtů.

Související

Navrhovaná daň se bude týkat tržeb internetových firem, a nepůjde tak o daň ze zisku. "To znamená, že základ daně budou tvořit tržby za služby poskytnuté během zdaňovacího období. Ale protože ne všechny tyto tržby budou za služby poskytnuté v ČR, bude do základu daně vstupovat jen jejich část vztahující se k českým uživatelům," uvedla již dříve ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Zdaňovacím obdobím by měl být kalendářní rok a daň by měla být placena v měsíčních zálohách.

České zastoupení Googlu již dříve nechtělo návrh komentovat, česká internetová jednička Seznam.cz jej uvítala.

Komora daňových poradců pak návrh považuje za problematický kvůli mezinárodním závazkům ČR ohledně dvojího zdanění zahraničních společností. Výhrady má i k jednoměsíční lhůtě mezi tím, kdy zákon začne platit a kdy začne být účinný.

Expert na daně z poradenské společnosti Moore Stephens Martin Tuček již dříve upozornil, že fungování zákona o digitální dani může být v praxi problematické. "Nadnárodní společnosti mohou rozporovat základ daně, který bude obtížně stanovitelný, a mohou dokonce odmítat tuto daň zaplatit, protože pro ně nebude dostatečně srozumitelná. Hrozí tedy, že hned od počátku účinnosti zákona nebude panovat shoda v tom, jak vidí daňový základ nadnárodní firmy a jak finanční úřad," uvedl.

Kritici zákona také upozorňují, že daní zatížené společnosti mohou přenést nové náklady na uživatele svých služeb.

Podobná daň už platí například ve Francii, kde je její výše stanovena na 3 procenta. Její přijetí však vyvolalo negativní odezvu ve Spojených státech, když prezident nařídil její přezkoumání, zda není nový zákon o digitální dani diskriminační pro velké americké firmy. Pokud dojde vládní agentura Office of the United States Trade Representative k závěru, že francouzská daň diskriminační skutečně je, hrozí, že USA zavedou podobná opatření postihující francouzské firmy. 

Prezident Miloš Zeman označil digitální daň za dobrou cestu, šéfovi opoziční ODS Petru Fialovi sedm procent připadá příliš, protože v některých jiných zemích je daň dvě nebo tři procenta. Piráti by preferovali zavedení digitální daně na evropské úrovni, aby se zahraniční firmy nemohly povinnosti vyhýbat díky sídlům v jiných státech. TOP 09 je připravena o zavedení digitální daně diskutovat, pokud se současně s tím sníží jiná daň nebo povinné pojistné.

Související