V České republice se loni zvýšily intenzita i rozsah čínských zpravodajských aktivit. Ve výroční zprávě za rok 2018 zveřejněné v úterý to uvádí Bezpečnostní informační služba (BIS).

Kontrarozvědka v dokumentu zopakovala varování před pozvánkami do Číny na školení, semináře či poznávací zájezdy. Tyto příležitosti podle ní využívají čínské zpravodajské služby k oslovení pro spolupráci a vyvolání dojmu u dotčené osoby, že Číně "něco dluží".

Stejně jako před rokem upozorňuje, že k nátlakovému prosazování čínských zájmů se uchylují i kariérní diplomaté. Čínští zpravodajci pak zvyšují aktivitu v tom, jak se snaží vyhledat a kontaktovat potenciální spolupracovníky mezi českými občany. Vedle čínských a ruských aktivit nezjistila BIS závažné nepřátelské aktivity cizích zpravodajských služeb s výjimkou íránských.

Číňané podle výroční zprávy cílí hlavně na českou akademickou obec, bezpečnostní sbory a státní správu.

Aktuálně.cz například upozornilo na skryté financování Česko-čínského centra na Univerzitě Karlově. Rektor univerzity Tomáš Zima ho následně v reakci na to zrušil.

"BIS zaznamenala rostoucí počet čínských pozvání adresovaných českým občanům na školení, semináře a poznávací zájezdy. Čínská strana nabízí pozvaným hradit veškeré výdaje, a nadto ještě přidává kapesné," uvádí. Čína si tím vytváří kontaktní síť osob, které jí budou nakloněny a ochotny jí vycházet vstříc.

"Ze zpravodajského hlediska je nejrizikovějším aspektem samotná fyzická přítomnost hosta na území Číny. K oslovení pro spolupráci totiž čínské zpravodajské služby obvykle využívají právě pobyt zájmových osob na území Číny, případně ve třetí zemi," uvádí BIS.

K oslovování potenciálních českých zdrojů či spolupracovníků využívají čínští zpravodajci například sociální síť LinkedIn, konstatuje zpráva.

Čína se také snaží narušovat politické i ekonomické česko-tchajwanské vztahy. "Zástupci ČLR vyvíjeli v roce 2018 maximální úsilí, aby o vzájemné spolupráci získávali informace a následně mohli rychle reagovat s cílem oslabovat české kontakty s Tchaj-wanem," uvádí kontrarozvědka.

BIS se věnovala rovněž činnosti íránských zpravodajců v Česku. Upozorňuje, že mezi běžnými obchodníky, kteří se zapojují do rozvoje česko-íránských podnikatelských projektů, mohou být i jedinci spjatí s tamními bezpečnostními složkami.

Kontrarozvědka připomíná informace o tom, že loni dokončila operaci, při které sledovala hackerské servery libanonského šíitského hnutí Hizballáh. Útočníci operovali z Libanonu a v ČR v letech 2017 a 2018 využívali několik serverů. Ty se pokoušely skrze falešné profily atraktivních žen na sociálních sítích přesvědčit své cíle k nainstalování upravené aplikace, která odesílala citlivá data z telefonu.

Příliš velká ruská ambasáda

Podobně v loňském roce v Česku operovaly všechny ruské tajné služby. Klíčovým cílem jejich hybridní strategie je manipulovat rozhodovací procesy na všech úrovních státní správy. Ruské zpravodajce v ČR však oslabilo vyhoštění tří členů diplomatického sboru v Praze v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v Británii, stojí v dokumentu.

BIS stejně jako před rokem zmiňuje, že dlouhodobým bezpečnostním problémem je naddimenzovaná velikost ruské ambasády v Česku, která vystavuje české občany hrozbě, že budou čelit kontaktu se zpravodajci. "V roce 2018 byli na území ČR přítomni a vyvíjeli zpravodajskou činnost příslušníci a spolupracovníci všech ruských zpravodajských služeb, tj. civilní rozvědky SVR, vojenské rozvědky GRU a vnitřní bezpečnostní a zpravodajské služby FSB," uvádí BIS.

BIS konstatuje, že zpracovala podklady, které byly využity v rámci vyhoštění "nedeklarovaných zpravodajských důstojníků" v reakci na Skripalovu otravu. BIS také trvá na tom, že látku novičok, která při ní byla využita, nikdy v ČR nikdo nevyvíjel, nevyráběl ani neskladoval. Prezident Miloš Zeman loni tvrdil, že se novičok v Česku v malém množství vyráběl a testoval, poté byl zničen.

Rusko podle BIS chápe jako nepřítele NATO a jeho členské státy včetně Česka. "V ruském podání si zpravodajské a nezpravodajské entity mohou vyměňovat role i funkce, a tedy jakýkoliv orgán, či jemu podřízená agentura, může být využit pro zpravodajské operace či pro jejich zakrytí," konstatuje BIS.

Klíčovým ruským cílem je manipulovat rozhodovací procesy a odpovědné osoby. "Cílem je ovlivnit rozhodovací proces na různých úrovních veřejné správy ve svůj strategický prospěch, a to aktivitou, neaktivitou nebo paralýzou subjektu odpovědného za rozhodování," uvádí tajná služba. Využívány jsou při tom ekonomické, politické, vojenské i informační tlaky a zdánlivé nedokonalosti státních institucí a demokratických procesů, například dlouhý legislativní proces, parlamentní diskuse nebo správní procedury.

Rusko na jednu stranu buduje svůj vliv na politiky, kteří mají vliv na vývoj v oblastech, o které se země zajímá, na druhou stranu usiluje o marginalizaci protikremelsky orientovaných krajanských subjektů. Česko je také jednou ze scén rozvratných aktivit proti územní celistvosti Ukrajiny, uvádí zpráva. "Snaha utajovaným způsobem v cílových zemích vyvolávat a posilovat společenské tenze na zástupných tématech, jež však v důsledku ovlivňují celou mocenskou rovnováhu, je letitou ruskou praxí," dodává. Posílení této praxe pozoruje BIS po anexi Krymu v roce 2014.

Kontrarozvědka připomíná i rozbití sítě, kterou v Česku vytvářela ruská zpravodajská služba FSB. Ředitel BIS Michal Koudelka v říjnu uvedl, že síť měla prostřednictvím serverů útočit na cíle v ČR i na zahraniční partnery. "Tato infrastruktura byla součástí rozsáhlejšího systému, který byl využitelný pro utajované kybernetické a informační operace FSB v lokálním i globálním rozsahu. Ve spolupráci s policií byla tato síť rozbita," stojí ve výroční zprávě.

Útoky na e-maily armády

BIS také v loňském roce vyšetřovala napadení neutajované sítě ministerstva zahraničí pravděpodobně ruskými aktéry, při dalším incidentu resort čelil několika druhům škodlivého softwaru, které lze s velkou pravděpodobností spojit s aktivitami čínské kyberšpionážní skupiny. Hackeři podle BIS útočili i na e-maily příslušníků armády.

Síť ministerstva zahraničí byla podle BIS napadena v závěru roku 2017 prostřednictvím zastupitelského úřadu v zahraničí.

"Ze získaných informací vyplývá, že se s největší pravděpodobností jedná o ruskou kyberšpionážní kampaň," uvádí BIS. Útočníci podle BIS nejprve napadli několik koncových počítačů sítě, následně se snažili zajistit si do napadeného systému trvalý skrytý přístup.

Při dalším nesouvisejícím incidentu podle BIS čelily několika druhům škodlivého softwaru některé počítače neutajované sítě MZV. "(Software) bylo možné na základě rozličných indikátorů velmi pravděpodobně spojit s aktivitami čínské kyberšpionážní skupiny," uvádí zpráva. Stopy po ukrytých aktivitách bylo podle BIS možné dohledat několik let zpětně, během této doby útočníci získali některé dokumenty týkající se témat, o která se zajímali.

Ministerstvo zahraničí je vzhledem ke své působnosti vystaveno neustále některým více či méně sofistikovaným útokům, konstatuje BIS. Před rokem informovala o útoku na 150 e-mailových schránek MZV i dalším útoku, u kterého bylo z dostupných informací zřejmé, že byl součástí hackerských kampaní s původem v Rusku.

Podobně jako loni zmiňuje kontrarozvědka útoky v rámci kyberšpionážní kampaně APT28/Sofacy na elektronickou poštu osob spojených s armádou. "Ačkoliv útočníci nezískali žádné informace utajované podle zákona, získali přístup k řadě osobních a citlivých údajů. Tyto informace mohou v budoucnu zneužít formou sociálního inženýrství pro další útoky, a to nejen na příslušníky armády," uvádí tajná služba.

Při šetření odhalila BIS i případ, při kterém byla schránka příslušníka armády automaticky vybírána kvůli propojení s jinou schránkou ovládanou útočníky prostřednictvím protokolu IMAP nebo POP3. "Tento postup propojení e-mailových schránek je vysoce efektivní a u řady českých e-mailových služeb pro oběť neodhalitelný," píše BIS. Důvodem je to, že poskytovatelé neumožňují uživatelům kontrolovat, z jaké IP adresy pocházejí přístupy ke schránce.

Trestný klientelismus

V ekonomické oblasti upozorňuje BIS na narušení řádného fungování dohledových orgánů státu. Nejmenované subjekty se podle ní pokoušely ovlivnit jejich rozhodování tak, aby z toho měly prospěch. Používaly různé metody od lobbingu přes snahu vést jejich chod prostřednictvím svých insiderů až po získání informací zevnitř těchto úřadů.

Popsanému jevu odpovídají například letošní změny v Energetickém regulačním úřadu - vláda nečekaně odvolala tři členy jeho vedení včetně předsedy. Kabinet tento razantní krok odůvodnil tím, že hrubě porušili povinnosti dané zákonem a nejednali ve prospěch spotřebitelů, nýbrž ve prospěch energetických firem, které přitom podléhají pravomoci úřadu.

Nejzávažnějším problémem je šíření dezinformací

Nejzávažnější hrozbu pro ústavnost Česka představovalo v minulém roce šíření dezinformací proruskými aktivisty. V posledních letech stále intenzivněji, koncepčněji a systematičtěji brojí proti politickému uspořádání v Česku a členství země v EU a NATO, konstatuje zpráva kontrarozvědky.

Tradiční extremistická scéna jak v levém, tak pravém spektru podle ní loni stagnovala, stejně tak projevy anarchistů. Proruští aktivisté přitom pocházejí z širokého okruhu subjektů bez ohledu na pravolevé dělení a formální postavení.

"Jde o členy nejrůznějších nacionalistických a populistických hnutí, některých stran, zapsaných spolků, neformálních iniciativ a sdružení osob i nezařazené jednotlivce, včetně osob a skupin vzešlých z dříve působícího protiimigračního hnutí," uvádí zpráva. Do skupiny zahrnuje média, která se prezentují jako nezávislá či alternativní, osoby usilující o územní rozdělení Ukrajiny a kozácká uskupení.

Motivaci těchto skupin vysvětluje BIS ideologickým spřízněním, obdivem k režimu prezidenta Vladimira Putina či adorací Ruska obecně. "U některých osob nicméně existují indicie o jejich přímé provázanosti s ruskou státní mocí či řízení zpravodajskými službami Ruské federace," uvádí. Jejich škodlivé působení vidí BIS v tom, že za využití zavádějících, manipulativních či lživých tvrzení ovlivňují veřejné mínění a vyvolávají a udržují strach a napětí ve společnosti.

To přispívá k polarizaci a radikalizaci společnosti a podkopávání důvěry obyvatel v principy svobodného demokratického státu.

Mezi dominantní témata pravicových extremistů stejně jako v předchozích letech patřila kritika migrační politiky, vrátila se i protiromská rétorika. Veřejné aktivity anarchistů stagnovaly. Militantně orientovaní anarchisté byli podle BIS prakticky neaktivní. Fragmentováni byli radikální komunisté, někteří proto zvažovali vytvoření širší levicové fronty.

Islámská radikalizace zatím není hrozbou

Ve zprávě BIS dále potvrdila úmrtí jednoho z bojovníků, kteří odešli z České republiky, aby se připojili k teroristickým organizacím v Sýrii a Iráku. 

V souvislosti s problematikou terorismu loni BIS prověřovala signály o možném výskytu islamistických radikálů v ČR, konkrétní rizika ale nebyla v žádném z případů potvrzena.

Celkově hodnotí BIS situaci v oblasti terorismu a islamistické radikalizace v Česku jako klidnou. "Muslimské organizace se stejně jako v předchozích letech potýkaly s personálními a finančními problémy. I přes snahy různých skupin o získání vlivu nad těmito organizacemi byl zachován dlouhodobě umírněný charakter muslimské komunity," uvedla BIS.

V poslední výroční zprávě za rok 2017 BIS uvedla, že počet zahraničních bojovníků s vazbou na ČR, kteří se zapojili do bojů na Blízkém východě jako příslušníci teroristických organizací, stoupl na 11. Dva z nich byli čeští občané. Podle zprávy o projevech extremismu a předsudečné nenávisti v roce 2018, kterou zpracovalo ministerstvo vnitra, eviduje policie takových osob 16, z toho čtyři české občany. V aktuální zprávě BIS číslo neuvádí, zmiňuje však, že loni potvrdila úmrtí jednoho ze zahraničních bojovníků.

Kontrarozvědka píše, že signály o výskytu radikálů v Česku se zabývala vedle běžného monitorování situace v muslimské populaci.

"Konkrétní přímá rizika ve vztahu k ČR nebyla v žádném z případů potvrzena. Několika dalším podezřením se BIS věnovala v rámci boje proti financování terorismu. Ani v této oblasti nebyly získány poznatky nasvědčující tomu, že by území ČR sloužilo jako logistická či jiná základna mezinárodního terorismu," stojí v dokumentu.

BIS sháněla informace i o lidech z oblasti Maghribu, jak bývá označován region v Africe na severu Sahary a západně od Nilu, tedy například Maroko, Alžírsko, Tunisko nebo Libye. Komunita je podle BIS decentralizovaná a postrádá autority, které by bránily radikalizaci. BIS zaznamenala několik jedinců s radikálními projevy. "Za indikátory rizikovosti u Maghribanů považuje BIS nezájem o integraci do většinové společnosti, kriminální činnost, snahu legalizovat svůj pobyt v ČR účelovým sňatkem a finanční tíseň," uvádí BIS.

Riziko podle tajné služby představovala i část kazašské komunity. BIS pokračovala i v prověřování pacientů, kteří se přijíždějí léčit do ČR v rámci Libyí hrazeného léčebného programu pro veterány. Odhalila při tom řadu osob s vazbami na islamistické struktury v Libyi. "Vůči těmto osobám z řad léčených libyjských pacientů, jejich doprovodů a zprostředkovatelů léčby byla iniciována opatření k zamezení jejich dalšího vstupu na území ČR," uvádí tajná služba.

Související

BIS se loni věnovala také situaci kolem ovlivňování žádostí o povolení k pobytu v Česku. Policie loni informovala, že v souvislosti s případem obvinila osm lidí původem z Ruska a Vietnamu. Podle serveru SeznamZprávy.cz si skupina vydělala kupčením s vízy nejméně 763 milionů korun.

Systém Visapoint, který skupina s původem z Ruska a Vietnamu napadla, byl spuštěn v roce 2009, aby zefektivnil zápis žadatelů o vízum a zamezil frontám před některými ambasádami, především v Hanoji. "Jeho zavedení ale nesplnilo očekávání, protože problém s machinacemi jen přenesl z fyzického světa do kybernetického prostředí," konstatuje BIS.

Obvinění u vybraných typů víz pro Vietnamce zaplňovali veškeré volné termíny fiktivními osobami a znemožňovali skutečným žadatelům zápis. Za místo v elektronické frontě pak požadovali až několik tisíc eur za osobu, uvádí BIS. Seznam hovoří o částce 380 000 korun. "Dominantní zprostředkovatel zápisů nakonec za využití automatizovaných nástrojů takřka zcela kontroloval přístupy k vízovým pohovorům na několika zastupitelských úřadech," uvádí výroční zpráva.

MZV přestalo Visapoint využívat koncem roku 2017. Obvinění však podle Seznamu náhradní systém objednávání po telefonu ovládli také. "S pomocí podomácku vyrobené telefonní ústředny telefonní linky nepřetržitě zahlcovali příchozími hovory. Linky pro žadatele byly neustále obsazeny," uvedl server. Policie skupinu zadržela loni v září, podle Seznamu jsou stíháni na svobodě.

V kapitole věnované ochraně ekonomických zájmů země výroční zpráva konstatuje, že se kontrarozvědka zaměřovala na rizika plynoucí z ekonomických aktivit subjektů napojených na cizí státy. Tajná služba uvádí, že čím méně demokratický režim je v zemi, odkud pochází kapitál, tím vyšší je riziko, že tamní firmy mohou být nuceny potlačit vlastní hospodářské zájmy a upřednostnit před nimi politické, vojenské nebo zpravodajské cíle státu.

Kontrarozvědka také bez dalších podrobností uvádí, že "identifikovala několik závažných zásahů do činnosti regulatorních a dohledových orgánů". Některé subjekty se podle ní částečně úspěšně pokoušely ovlivňovat klíčová rozhodnutí úřadu ve prospěch svých zájmů.

"Obvyklou součástí strategie těchto subjektů byla i snaha se různými cestami dostat ke klíčovým informacím zevnitř úřadů, jako jsou chystaná rozhodnutí nebo plánované analýzy sloužící ke stanovení dalšího postupu," uvádí BIS.

Některé úřady podle BIS nemohly naplno řádně vykonávat činnost kvůli personální nestabilitě a sporům mezi jejich představiteli. "Spory v několika případech vedly až ke zpochybnění legitimity rozhodování celého úřadu," dodává tajná služba.

BIS uvádí, že loni popsala řadu případů klientelismu, nelegitimního lobbingu či snah obcházet zákon. Bez podrobností informuje i o několika případech klientelismu a závažného střetu zájmů. "V těchto případech se často jednalo o aktivity, které dle mnoha znaků měly i charakter trestné činnosti. Průvodním jevem bylo v některých popsaných případech přesvědčení hlavních aktérů o jejich domnělé nedotknutelnosti plynoucí z kontaktů s lobbisty a různými poradci," stojí ve zprávě.