Na severu Čech se nachází unikátní venkovská architektura. Takzvané podstávkové domy nenajdete nikde jinde než na česko-sasko-polském pomezí. Typickým znakem těchto roubených chaloupek je podstávka, tedy sloupy, které vynášejí hrázděné zdivo v prvním patře i střechu. Dodnes se jich podle odhadů zachovalo kolem 19 tisíc. Řada z nich ale chátrá nebo byla poškozena při neodborných opravách. Společnost pro trvale udržitelný rozvoj Šluknovska se proto snaží, aby se jich co nejvíce podařilo šetrně zrekonstruovat, a školí řemeslníky, kteří by se tohoto úkolu mohli chopit.

Jeden z těchto domů v Lipové u Šluknova spolek opravil a dnes v něm má své sídlo. "Je to taková vzorová ukázka toho, jak by měla rekonstrukce podstávkových domů vypadat. Celou jsme ji také zdokumentovali do knihy, kde jsou i další příklady dobré i špatné praxe," říká starosta Lipové a předseda Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj Šluknovska Pavel Svoboda.

Podstávkový dům v Lipové postavil a obýval barokní stavitel a řezbář Zacharias Hoffmann, který v polovině 18. století působil na panství Lipová. Právě z 18. a 19. století pochází většina dochovaných podstávkových domů. V příhraničí se ovšem stavěly už od 16. století. Žili v nich chudí venkovští obyvatelé, ale i drobná šlechta či statkáři.

Zrekonstruovaný dům v Lipové je památkově chráněný stejně jako řada dalších podobných staveb. I proto je zapotřebí jejich šetrná rekonstrukce. "Děláme školení především tesařů, truhlářů a zedníků. Je potřeba, aby zvládali práci s tradičními materiály, jako je kámen, břidlice, dřevo a jíl. Učí se i některé historické postupy. Ve spolupráci s německými partnery jsme také vytvořili katalog certifikovaných řemeslníků, které mohou majitelé podstávkových domů kontaktovat," popisuje Svoboda.

Kvůli nepovedeným opravám podle něj došlo u řady podstávkových domů k nevratným škodám. "Majitelé často nechali zazdít podstávky nebo použili plastová okna, která by do těchto domů nikdy neměla přijít," líčí Svoboda. Majitelům podstávkových domů nabízí šluknovský spolek i měření tepelných úniků. "Doporučujeme jim, jestli je vhodné stavbu zateplit nebo ne. Ale většinou jim radíme, aby to spíš nedělali, protože kvůli tomu může dřevěný dům začít plesnivět," upozorňuje Svoboda, který se opravám podstávkových domů věnuje i v rámci své malé stavební firmy.

Každoročně v květnu také Společnost pro udržitelný rozvoj Šluknovska spolupořádá Den otevřených podstávkových domů. Lidé si během něj mohou prohlédnout tyto unikátní stavby na české i německé straně hranice. Spolek se zároveň pravidelně účastní veletrhu památek, kde veřejnosti ukazuje techniku vyzdívání hrázděného zdiva.

Projekt na záchranu podstávkových domů byl financován z evropských dotací v rámci česko-německého fondu spolupráce Cíl 3. Celkem z něj společnost pro trvale udržitelný rozvoj Šluknovska získala asi 25 milionů korun. Z toho 18 milionů korun použila na samotnou rekonstrukci domu v Lipové.

"Byl to poměrně náročný projekt a hodně peněz sebrala samotná administrace. Trvalo to asi tři roky. A když už byla rekonstrukce těsně před dokončením a proinvestovali jsme asi 14 milionů korun z evropských dotací, tak náš hlavní partner na německé straně musel z projektu odstoupit kvůli pochybení při financování. Následně jsme půl roku žili v nejistotě, až jsme se hlavním partnerem projektu stali my. Naštěstí nám zůstal ještě další partner na německé straně a mohli jsme projekt dokončit," líčí Svoboda.

A dodává, že osvěta funguje dobře: "Poslední dobou za námi do Lipové jezdí lidé i z velkých dálek s tím, že by se rádi inspirovali. A stále častěji přistupují k opravám i s ohledem na památkovou péči, i když třeba zrovna jejich dům není památkově chráněný. A z toho máme velkou radost."