Soudní dvůr Evropské unie v úterý zamítl českou žalobu proti směrnici omezující držení zbraní. Unijní norma podle soudu není diskriminační a neporušuje unijní zásady, jak namítá Česká republika. Soud to uvedl v tiskové zprávě.

Co směrnice zakazuje

Poloautomatické zbraně

- které bez nabíjení mohou najednou vystřelit (ne jako dávku, jednotlivě však bez nutnosti nabíjení) více než 21 ran (nábojů), pokud jde o krátké zbraně, a více než 11 ran v případě dlouhých zbraní.

Krátké zbraně jsou například pistole a revolvery. Do dlouhých zbraní se řadí brokovnice, pušky a lovecké kulovnice.

- upravené z původně automatických

Podle ministerstva vnitra jde v ČR o velmi populární poloautomatické verze samopalu vzor 58 (což je útočná puška).

Rozdíl mezi samopalem a útočnou puškou je v munici. Zatímco samopal používá krátké pistolové náboje, puška používá náboje delší, které umožňují delší dostřel a větší účinnost útočné pušky.

- které jsou kratší než 60 centimetrů a používá se u nich sklopná nebo teleskopická pažba

Zásobníky

- s více než 20 náboji u krátkých zbraní a s více než 10 náboji u dlouhých zbraní (jejich nelegálnímu držiteli případně hrozí doživotní odebrání zbrojního průkazu)

Normu zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky navrhla Evropská komise v reakci na teroristické útoky v Evropě.

Země EU i europarlament ji schválily předloni hlasy většiny členských zemí i poslanců.

Česko, které bylo od začátku proti přijetí směrnice, mimo jiné namítalo, že úprava zasahuje do práv vlastníků legálně držených zbraní. Praha proto podala žalobu, která žádala zrušení směrnice. Požadavek podpořily také Polsko a Maďarsko. 

Soud v úterý konstatoval, že české námitky jsou neopodstatněné.

Unijní orgány podle soudu nepřekročily přijetím směrnice své pravomoci, ani nezasáhly do práv vlastníků či držitelů zbraní.

Podle předsedkyně sněmovního branného výboru Jany Černochové (ODS) prohrál zdravý rozum, ale i svoboda jako taková. Podle ní je prohra důsledkem neschopnosti vlády vyjednat pro Česko na evropské půdě výjimky.

"Stále jsem přesvědčena, že znění směrnice porušuje zásadu proporcionality i subsidiarity a významně a bezdůvodně zasahuje do vlastnických práv. Tato prohra je důsledkem impotence vlády vyjednat pro Českou republiku na půdě a orgánech EU výjimky. Vláda svou nečinností vlastně alibisticky přehodila problém na zákonodárce" uvedla poslankyně.

Premiér Andrej Babiš (ANO) napsal, že rozhodnutí soudního dvora je v této fázi nutné respektovat. Řešení, stejně jako vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček, vidí v novém návrhu zbraňové legislativy, který připravilo ministerstvo vnitra.

"Soudní řízení nás však nezbavilo povinnosti implementovat směrnici o zbraních. Nečekali jsme tedy na rozhodnutí soudu a připravili novelu zákona o zbraních. Nic to ale nemění na faktu, že chceme zachovat práva legálních vlastníků zbraní," sdělil Hamáček. Podle něj novela zákona o zbraních zavádí požadavky směrnice pouze v "nezbytně nutné míře".

Česká strana v žalobě podané předloni namítala, že se evropští zákonodárci dostatečně nezabývali otázkou přiměřenosti zaváděných opatření a neprovedli posouzení jejích dopadů. Soud tento argument odmítl s tím, že tuto povinnost nemají ve všech případech.

Unijní orgány navíc podle soudu měly k dispozici "četné analýzy a doporučení pokrývající všechna témata zmíněná v argumentaci České republiky". Z těchto podkladů nic nenasvědčovalo tomu, že by opatření zavedená směrnicí byla nepřiměřená, uvedl nejvyšší justiční orgán EU.

Změny vyplývající z nové právní úpravy by se dotkly téměř všech asi 300 tisíc držitelů zbrojních průkazů v Česku a také držitelů znehodnocených zbraní nebo zásobníků, které zatím nepodléhají evidenci. Zastánci držení zbraní nyní prosazují zakotvení práva na ozbrojenou obranu do české ústavy, kterým se v současnosti zabývají senátoři.

Související