Čeští žáci se od roku 2015 zlepšili ve čtenářství, matematice a přírodovědě. Zjistilo to testování PISA, jehož výsledky na úterní tiskové konferenci představili zástupci ministerstva školství a České školní inspekce.

V mezinárodním srovnání skončili Češi jako průměrní až mírně nadprůměrní, nejhůře dopadli ve čtenářské gramotnosti. V testu čtenářství se umístili na 25. místě, v matematice na 22. místě a v přírodovědné gramotnosti na 21. místě ze 79.

Srovnání PISA se koná každé tři roky. Zatímco v roce 2015 dosáhli čeští žáci ve čtenářské gramotnosti v průměru 487 bodů, loni nasbírali 490 bodů. V Evropě dopadli nejlépe Estonci, kteří v minulém roce získali 523 bodů, přičemž průměr EU činil 482 bodů. V matematice měli Češi před čtyřmi roky 492 bodů, loni 499 bodů, průměr EU byl 489 bodů. V přírodovědě dosáhli školáci z Česka v roce 2015 průměrně 493 bodů, loni měli 497 a průměr EU činil 484 bodů.

Do srovnání, které připravuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), se loni zapojilo 79 zemí a ekonomických regionů. V Česku se ho zúčastnily patnáctileté děti ze 333 škol. Byli mezi nimi žáci ze základních škol, víceletých gymnázií a prvních ročníků středních škol. S nejlepšími výsledky v testování PISA skončila například Čína, Tchaj-wan, Korea nebo Estonsko, uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Poslední ročník se zaměřil hlavně na čtenářskou gramotnost. Podle Zatloukala dosáhly české děti téměř srovnatelného výsledku jako v roce 2000. Ústřední vrchní inspektor ale upozornil, že zatímco výsledek z posledního testování je průměrný, v roce 2000 byl podprůměrný. "Je to způsobeno tím, že řada zemí se zhoršila, ale zejména proto, že přistoupila řada dalších zemí, které dosáhly výrazně horšího výsledku," vysvětlil.

Největší problémy dělá českým dětem porozumění textu. Naopak nadprůměrní jsou v mezinárodním srovnání při vyhledávání informací v textu a práci s ním, dodal. Podle Zatloukala testování rovněž ukázalo, že podíl patnáctiletých žáků v Česku s velmi špatnou úrovní čtenářských dovedností tvoří asi pětinu všech. Tito školáci jsou kvůli tomu ohroženi rizikem budoucí neúspěšnosti ve škole i v profesním uplatnění. 

V případě matematické a přírodovědné gramotnosti se podle něj výsledek Česka v roce 2018 ještě výrazně nepřiblížil těm nejlepším výsledkům, kterých čeští žáci v těchto gramotnostech dosáhli v roce 2003 a v roce 2006. V roce 2003 byl výsledek testování v matematice 516 bodů, tedy o 17 víc než loni. V přírodovědě měli Češi před 13 roky 513 bodů, což bylo o 16 víc než loni.

Výsledky testování také podle Zatloukala opět potvrdily rozdíly ve vzdělávání v jednotlivých krajích. Zatímco nejhůře dopadli žáci v Ústeckém a Královéhradeckém kraji, nejlépe jsou na tom Praha, Zlínský, Plzeňský a Jihočeský kraj. Rozdíly v dovednostech žáků mezi Ústeckým krajem a Prahou představují zhruba dva školní roky, podotkl inspektor. Veřejné školy přitom v testování dopadly celkově lépe než soukromé a církevní. Příčiny těchto rozdílů bude inspekce dál analyzovat, řekl Zatloukal.

V mezinárodním srovnání podle něj čeští žáci dosáhli výrazně lepších výsledků než odpovídá výdajům na vzdělávání. S ministrem Robertem Plagou (ANO) se shodl na tom, že je třeba dál navyšovat rozpočet školství. Peníze navíc by podle nich měly jít nejen na platy, ale také na další vzdělávání učitelů i investice pro inovace ve výuce.