Audit Evropské komise potvrdil, že premiér Andrej Babiš (ANO) je ohledně čerpání peněz z evropských fondů ve střetu zájmů. A konstatuje, že Česko se navíc v přidělování dotací jeho firmě Agrofert dopustilo řady závažných chyb. Celkově jde podle auditorů o tak vážná pochybení, že Česko musí provést důkladnou kontrolu všech evropských dotací, které v posledních letech firmám přidělilo na různé investice. 

Audit je konečný. Celý auditní proces s Českem ale ještě pokračuje. Praha by mohla jeho závěry změnit, pokud by se obrátila na soud. Je ale velmi nepravděpodobné, že by mohla uspět. HN mají audit k dispozici. 

Český státní rozpočet by měl podle auditorů přijít o zhruba 285 milionů korun. Z toho 50 milionů už Česko z Evropské unie dostalo a mělo by je tedy vrátit. Zbylých 235 milionů proplatilo nebo přislíbilo firmám z holdingu Agrofert samo, ale z Bruselu o jejich následné proplacení do státního rozpočtu ještě nepožádalo. A už to ani nemá dělat, vzkazuje audit. Auditoři Česko rovnou vyzývají, aby potvrdilo, že o proplacení peněz nepožádá.

V době, kdy byl Babiš ministrem financí, a poté, co se stal premiérem, "se zpronevěřil nestrannému vykonávání svých funkcí, protože se podílel na rozhodnutích, která se týkala skupiny Agrofert", konstatují auditoři.

Upozorňují, že Babiš sice Agrofert převedl do svěřenských fondů, nadále ale na něj má vliv. "Pan Babiš skrze tyto svěřenské fondy nepřímo ovládá mateřskou společnost skupiny Agrofert (Agrofert a. s.)." Audit konstatuje, že Babiš může jakožto premiér ovlivnit nakládání s evropskými penězi v Česku ve prospěch firem spadajících pod Agrofert. Ty navíc opakovaně dostávaly dotace i tehdy, když na ně objektivně neměly nárok – například proto, že tvrdily, že peníze použijí na inovace výrobních postupů. Tyto údajné inovace ale ve skutečnosti žádnými inovacemi nebyly a jiné společnosti už je používaly.

Česko teď musí nález auditu do dvou měsíců uvést do praxe. Pokud by to odmítlo, může se účastnit společného slyšení s Evropskou komisí, kde své argumenty předloží. Komise už ale české námitky zapracovala do této konečné verze auditu a téměř všechny je odmítla. A taky podrobně zdůvodnila, proč. V posledku Česko může na komisi podat žalobu k Soudnímu dvoru EU, tedy nejvyššímu soudu v osmadvacítce. Z dostupných informací vyplývá, že se ještě nikdy nestalo, že by komise podobný spor prohrála.

Pokud Česko závěry komise přijme, zbylých 285 milionů může použít na podporu jiných projektů. Pokud audit odmítne, o peníze přijde úplně a nebude je tedy moci použít vůbec. V obou případech může po firmách z Agrofertu požadovat, aby dotace, které Evropská komise označila za nepřípustné, vrátily do státního rozpočtu. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka uvedl, že audit společnost ještě nemá, až ho dostane od ministerstva pro místní rozvoj, začne jej analyzovat.

Piráti chtějí audit zveřejnit

Státní instituce zatím samotný audit nezveřejnily. Ministerstvo pro místní rozvoj i Hlavní město Praha došly k závěru, že podle evropského nařízení je nejprve nutné pro případné zveřejnění získat stanovisko Evropské komise. Magistrátu byl audit doručen, protože je jedním z připomínkových míst řízení vedeného Evropskou komisí.

"Nyní odejde dopis do Evropské komise, ve kterém se budeme snažit vysvětlit, že tady je zjevný veřejný zájem na zveřejnění tohoto dokumentu," uvedl primátor města Zdeněk Hřib (Piráti). Dodal, že budou chtít také vysvětlit, na jakém právním základě byla zpráva označena za důvěrnou. Délka dialogu s EK podle něj bude záviset i na druhé straně, ale byl by rád, aby byl co nejkratší. "Primární zájem je skutečně ten dokument zveřejnit," zopakoval. 

Související

Zveřejnit audit je případně ochotné i ministerstvo pro místní rozvoj. "Požádáme oficiálně Evropskou komisi o stanovisko, zda můžeme, nebo nemůžeme zveřejnit, jako jsme to udělali u předběžné zprávy," uvedla ministryně Klára Dostálová (za ANO).

Z vedení Prahy dokument viděl kromě primátora také pirátský radní Adam Zábranský, který je statutární zástupce města a má na starosti transparentnost. Sám Zábranský pak ve čtvrtek řekl, že závěrečná zpráva auditu Evropské komise vyzývá český stát, aby provedl hloubkovou kontrolu všech dotací vyplacených ze dvou prověřovaných operačních programů po 9. únoru 2017, kdy nabyl účinnosti zákon o střetu zájmů přezdívaný "lex Babiš".

Zpráva podle něj uvádí, že v českém operačním programu Podnikání pro inovace byla chybovost 96,7 procenta z vyplacených dotací, když devět z deseti auditovaných projektů obsahovalo chyby. Audit proto požaduje, aby české úřady provedly hloubkovou kontrolu všech dotací přidělených z operačních programů Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a Životní prostředí v tomto programovém období a schválených po 9. únoru 2017, protože audit se zabýval pouze jejich vzorkem.

Jelikož se audit zabýval jen vzorkem dotací, může se podle radního dále zvyšovat částka, kterou by měla ČR vracet. Prozatím je stanovena na 285,2 milionu korun, řekl Zábranský. Dále uvedl, že z důvodu porušování zákona o střetu zájmů byl napaden například projekt firmy Lovochemie s dotací 50 milionů korun, společnosti Ethanol Energy s dotací 72 milionů nebo pět projektů firmy Cerea za celkovou částku evropských peněz přesahující 13 milionů korun.

Audit řešili i poslanci

O auditu ve čtvrtek z podnětu části opozice diskutovali i poslanci. Debatu poté přerušili do doby, než audit posoudí kontrolní výbor sněmovny. Dali mu na to čas do konce ledna příštího roku.

Předseda kontrolního výboru Roman Kubíček (ANO) s ohledem na to namítal, že úkol uložený sněmovnou na návrh Pirátů nelze splnit.

Podle předsedy poslanců ODS Zbyňka Stanjury by ale výbor mohl dolní komoru seznámit alespoň s průběžnými zjištěními.

Dvouhodinovou debatu o auditu provázely především slovní přestřelky mezi představiteli opozice a hnutí ANO, jehož předseda Babiš se z jednání omluvil. "Nemám ani důvod se toho zúčastnit, protože se mě to zkrátka netýká," prohlásil.

Sněmovna by podle návrhů Pirátů a ODS měla kvůli auditu vyzvat vládu, aby přestala vyplácet dotace firmám v holdingu Agrofert. Měla by od něj také vymoci vrácení neoprávněně poskytnutých dotací a vyřešit střet zájmů, ve kterém Babiš podle dosud známých výsledků auditu je. ODS chce zřídit sněmovní komisi, která by kontrolovala vládu v tom, jak naloží se závěry auditů EK. Komise by měla podle předsedy ODS Petra Fialy zabránit pochybnostem o tom, že vláda a ministerstva řeší důsledky auditu "nikoli v souladu s osobními zájmy předsedy vlády a jeho firem, ale v souladu se zájmy českých občanů".

Předseda Pirátů Ivan Bartoš na rozdíl od Dostálové má za to, že auditní zpráva by měla být zpřístupněna ve veřejném zájmu. Podpořila to i SPD.

Podle dílčích závěrů, které pronikly na veřejnost, je Babiš podle Bartoše skutečně osobou, která ovládá Agrofert, a je ve střetu zájmů podle českého i evropského práva. Nastavení a fungování svěřenských fondů, do nichž premiér Agrofert převedl, je podle Bartoše "zcela účelové".

Fiala také uvedl, že "impérium předsedy vlády" by mělo vrátit neoprávněně čerpané dotace. "Předseda vlády může mlžit, může lhát, může si vymýšlet, ale faktem je, že firmy jeho impéria dostaly dotace," řekl předseda opoziční ODS.

Vyzval koaliční sociální demokraty, aby přestali strkat hlavy do písku a zasadili se o výměnu ministerského předsedy. "Jediným správným řešení je, aby na pozici předsedy vlády byl někdo jiný z ANO," dodal Fiala. Poznamenal, že před deseti lety by nebylo možné, aby premiér byl trestně stíhaný, jako je Babiš opět v kauze Čapí hnízdo, a aby jeho firma čerpala české i evropské dotace. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman oznámil, že obnovuje Babišovo stíhání v kauze Čapí hnízdo ve středu.

Související