Mezi zeměmi, které jsou podle OECD nejvíce ohrožené nastupující automatizací výroby, figuruje i Česko. Trh práce se výrazně mění, pracovní místa zanikají a nahrazují se jinými profesemi, s odlišnými požadavky na zaměstnance. Podniky potřebují kvůli nastupující digitalizaci a robotizaci více kvalifikovaných zaměstnanců, kteří jsou schopni přizpůsobit se novým požadavkům.

Podle experta na vzdělávací politiku Arnošta Veselého z Univerzity Karlovy si firmy v posledních deseti letech uvědomují, že úzce odborné dovednosti rychle zastarávají, a navíc je mohou relativně rychle naučit přímo v podniku. "Naopak požadují od absolventů dovednosti a osobnostní rysy, které se formují dlouhodobě, jako je jazyková vybavenost, samostatné myšlení, odpovědnost, schopnost komunikace, práce v týmu a podobně," říká.

Společný projekt serveru Aktuálně.cz, Hospodářských novin, ihned.cz a Nadace České spořitelny otevírá debatu o stavu českého školství, pojmenovává hlavní problémy a poukazuje na možná řešení.

Úspěšní podnikatelé si však často myslí, že v tomto směru tuzemské školy zaspaly dobu. "V českém školství bohužel není vidět žádný náznak odklonu od původního rakousko-uherského modelu. V budoucnu to ale nepůjde bez toho, aby lidé byli flexibilní," domnívá se majitel skupiny Wikov Industry Martin Wichterle. Jeho firma vyrábějící převodovky se podobně jako jiné podniky potýká již řadu let s nedostatkem lidí.

Všeobecné vzdělání, nebo specializace?

Dá se předpokládat, že až dnešní žáci dostudují, budou požadavky na takzvané měkké dovednosti, o kterých hovoří Veselý i Wichterle, ještě vyšší než nyní. Současně ale zástupci průmyslu stále volají po tom, aby více žáků šlo studovat technické obory, a také požadují více vyučených. Argumentují tím, že jako země závislá na průmyslu takové lidi potřebujeme.

Pokračování textu na stránkách projektu Chytré Česko