Minimální důstojná mzda v Česku za práci na plný úvazek, aby stačila na pokrytí potřeb i na volný čas a menší spoření, podle expertů činí letos 31 463 korun hrubého. V Praze je to pak kvůli vyšším nákladům 36 850 korun. Tým odborníků ve výpočtu zohlednil náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání i volný čas a úspory na nečekané výdaje, a to pro dva lidi.

Výsledky na tiskové konferenci ve  čtvrtek představily Lucie Trlifajová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Kateřina Smejkalová z Nadace Fridricha Eberta.

Podle Českého statistického úřadu průměrná hrubá měsíční mzda v zemi ve třetím čtvrtletí dosáhla 33 697 korun. Polovina lidí nevydělávala ani 29 549 korun hrubého.

"Polovina lidí u nás minimální důstojnou mzdu nedostává. Jsou to nízkokvalifikované profese. Ve větším počtu také ženy, které u nás vydělávají v průměru o pětinu méně než muži," uvedla Smejkalová.

Podotkla, že na minimální důstojnou mzdu nedosáhnou ale ani lidé s vyšší kvalifikací a vzděláním. Zmínila nižší úředníky z radnic, pracovníky v sociálních službách, vysokoškolské učitele, kuchaře ve školách či divadelníky a filharmoniky.

Více než dvě desítky odborníků na sociální problematiku, ekonomů, sociologů a politologů pracovaly na konceptu minimálního důstojného příjmu od roku 2016. Při výpočtech experti vycházeli z údajů statistického úřadu, ministerstev i dalších institucí. Počítali odměnu za práci na plný úvazek pro člověka, který živí ještě další osobu – dítě či dospělého.

Česko patří v EU k zemím s nejnižší mírou chudoby a má nejnižší nezaměstnanost. Podle autorek a autorů ekonomické ukazatele situaci lidí v Česku ale dostatečně nepopisují a minimální důstojná mzda má představovat "základní standard". Autorský tým poukazuje na to, že úroveň výdělků je v ČR ve srovnání s cizinou nízká.

"Kupní síla je tu extrémně nízká, téměř nejnižší v EU. Čtvrtina lidí není schopna platit nečekaný výdaj, desetina obyvatel je v exekuci. Nízkými mzdami konkurujeme asijským zemím přesto, že jsme státem EU," uvedla Trlifajová. Když se podle ní mluví o chudobě v ČR, zmiňují se příjemci dávek, nezaměstnaní či lidé v ghettech. "Nemluvíme o ekonomické nejistotě, která se týká mnohem více lidí. Projevuje se to v silném pocitu frustrace, neviditelnosti," dodala Trlifajová.

Výdaje za potraviny na měsíc a také za obědy v závodní jídelně či restauraci v pracovních dnech vyšly na 5550 korun. Náklady na bydlení činily v Praze 11 929 korun a jinde 8216 korun. Oblečení a obuv stály 1144 korun, doprava 1711 korun, mobil, internet a koncesionářské poplatky 1353 korun a zdraví a hygiena 1007 korun. Na volný čas a vzdělávání, tedy na školní družinu a jeden kroužek pro dítě a kurz pro dospělého, kino, koncert či divadlo jednou až dvakrát do měsíce a jednou za rok tuzemskou jedenáctidenní dovolenou bylo měsíčně potřeba 2818 korun z výdělku. Úspory na mimořádné výdaje a na důchod dosáhly pak 3226 korun.

Expertní tým bral v potaz základní potřeby. Do výpočtu zahrnul jen běžné výdaje, ne vyšší částky za dražší oblečení a obuv či za lokální a udržitelné produkty. Za nadstandard považovali odborníci i náklady na psa, kočku či jiného domácího mazlíčka. "Drželi jsme se v debatě při zemi a chtěli jsme mít data podložená, většinou jsme brali nižší standard," upřesnila Trlifajová.

Bližší informace jsou na webu www.dustojnamzda.cz. Autorky a autoři chtějí částku každý rok aktualizovat. Uvedli, že vypočítaný minimální důstojný výdělek nepředstavuje politický požadavek, ale má do debaty o mzdách vnést "perspektivu zaměstnanců".