Z celkových investic za osm bilionů korun v Národním investičním plánu je určeno zhruba 6,2 bilionu, tedy 77,4 procenta, na investiční akce v dopravě. Druhý největší objem investic, 423,5 miliardy, je u ministerstva průmyslu a obchodu, z toho tvoří 300 miliard korun na stavbu dvou nových jaderných bloků. Plán počítá s Dukovany i Temelínem. Vyplývá to ze zhruba 260stránkového dokumentu se seznamem investic, který v pondělí vláda zveřejnila. Plán vznikl na základě krajských výjezdů bývalé menšinové vlády ANO a na základě požadavků jednotlivých resortů, obcí a krajů.
Vládní plán řadí dopravu i průmysl mezi investiční strategické oblasti. Mezi další patří energetika, vzdělávání, podnikání a obchod, výzkum a vývoj, investice do regionů, zdraví, kultura nebo bezpečnost.
"Zmapování jednoznačně ukázalo, že potřeba veřejných investic významně převyšuje jak finanční možnosti, tak absorpční kapacitu ČR," uvádí dokument. Podle materiálu tak bude nezbytné projekty uvedené v plánu ještě vytipovat a vytvořit metodiku takového výběru.
Podle opozice není investiční plán realistický. "Předseda vlády hází různými čísly. Připadá mi, že je tipuje náhodně, jako ve Sportce. Všichni si přeci pamatují, když se mluvilo o investičním plánu za 3,5 bilionu, za pět bilionů, teď už jsme na osmi bilionech. S realitou to už vůbec nemá nic společného," napsal na twitteru předseda ODS Petr Fiala. Babiš loni uváděl, že plán obsahuje 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu korun do roku 2030, v listopadu mluvil o 20 tisících projektech za pět bilionů do roku 2050. Podle Pirátů je sice vznik investičního plánu chvályhodná myšlenka, vládní provedení ale považují za nedostatečné. Plán kritizoval i předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
"Národní investiční plán na příštích 30 let je součástí naší strategie Česká republika - země pro budoucnost," řekl premiér v rozhovoru pro Lidové noviny. Smyslem je podle něj shromáždění veškerého investičního potenciálu země na jednom místě, vytvoření zásobníku projektů, odkud by si měli jednotlivé projekty ministři, hejtmani, primátoři, starostové vybírat.
Národní investiční plán neřeší zajištění financí, je to databáze investic, podotkl premiér. "Stěžejní je to, aby se projekty připravovaly. Ne že se bude čekat, až bude vyřešené celé financování, ministr musí vědět, co má popohnat a začít chystat, i když ještě nemá peníze," uvedl Babiš.
Investice pak podle Babiše budou zohledněné v budoucích státních i samosprávních rozpočtech. "Je to taky silný argument pro jednání s Bruselem o sedmiletém finančním rámci od roku 2021 do roku 2027. A bude to taky inspirace pro Národní rozvojový fond," řekl premiér. Mohou vybrat konkrétní investice, které by zrealizovaly, dodal.
Národní rozvojový fond je společný projekt státu a čtyř největších komerčních bank. Má sloužit k financování investičních projektů na podporu sociálního a ekonomického rozvoje. Zřízení fondu navrhl premiér místo sektorového zdanění bank, které prosazovala ČSSD. "Příští týden se bude žádat o licenci," řekl Babiš deníku. Míní, že banky budou mít zájem o velké investice. "Například o velkou nemocnici nebo vysokoškolský kampus a bude to formou PPP projektu, takže to zohlední veřejné potřeby," předpokládá předseda vlády. Po vzoru nejvyspělejších zemí chce zapojit finanční nástroje, které propojují národní, evropské a privátní zdroje. "Ideální PPP projekt by byla dostavba dálnice z Hradce Králové do Olomouce," poznamenal.
Koaliční sociální demokraté vznik národního investičního plánu vítají. Podíleli se na jeho přípravě. Trvají ale na tom, aby v zemi zůstalo víc ze zisku velkých zahraničních firem, například formou digitální nebo bankovní daně. K rozvoji ČR nestačí jen prezentace seznamu zamýšlených investic, bude to něco stát, sdělil předseda ČSSD, vicepremiér Jan Hamáček. Zdůraznil, že jde o seznam investic, kde není jasné, jak se budou financovat.
"Dobrovolný investiční fond, jak navrhuje pan premiér, přinese maximálně pár jednotek miliard, my se ale musíme bavit o bilionech korun," uvedl Hamáček.
Vláda musí podle něho začít vést diskusi o tom, kde na investice najde peníze. "A proto je podle sociální demokracie potřeba, aby velké zahraniční firmy, které v ČR vytvářejí velké zisky a odvádějí je do zahraničí, část zisku ponechaly v ČR, a mohlo tak být investováno do českých občanů," uvedl. První vlaštovkou je podle Hamáčka digitální daň a další může být bankovní daň, kterou navrhuje ČSSD.
Investiční akce ministerstev jsou v investičním plánu vyčísleny na 3,98 bilionu korun a akce hrazené z dotací na 4,02 bilionu korun. Objem peněz je přitom podle dokumentu součet investičních výdajů, které by dané ministerstvo chtělo proinvestovat samo nebo přes podřízené organizace.
Na dopravu chce investiční plán 6,2 bilionu korun
lán počítá s rozsáhlou výstavbou vysokorychlostních tratí. Vedle dostavby stávajících dálnic plán zahrnuje také vybudování nových dálničních tahů. V seznamu staveb, které plánuje ministerstvo dopravy, naopak není vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, přestože plán se o něm v úvodu zmiňuje.
Polovina z 6,2 bilionu korun by podle vlády měla být investována už do roku 2030. Větší část peněz by měla směřovat na železnici. Prioritou vlády jsou vedle modernizace a rozšiřování stávajících tratí především vysokorychlostní tratě. Ta největší by měla vést z Prahy přes Brno do Ostravy. Plán počítá i opravami nádražních budov.
U dálnic je pro vládu prioritou dostavba stávající dálniční sítě. Velká část investic je určena také na silnice první třídy a obchvaty. Plán počítá také s vybudováním nových dálničních tahů po roce 2030, které by měly vést mezi jednotlivými krajskými městy. Na ty by mělo jít 290 miliard korun, blíže však tyto investice plán nerozvádí.
U očekávaných investic ministerstva dopravy naopak není vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, ačkoliv v úvodní části vláda projekt označuje jako možnost rozšíření dopravních a vodohospodářských možností v zemi. Před zahájením příprav však chce vláda ještě posoudit jeho ekonomické a ekologické důsledky, zřejmě proto v seznamu ministerstva dopravy zatím není. Odhadované náklady na koridor jsou 660 miliard korun. Ve výčtu staveb pro vodní dopravu naopak jsou plavební stupně v Děčíně, Přelouči nebo Srnojedech.
Jádro tvoří většinu z investic MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu má v Národním investičním plánu druhý největší objem investic. Výdaje na nové bloky tvoří převážnou většinu z plánovaných investičních akcí za 423,5 miliardy korun.
"Aby bylo možné nadále zajistit dostatečnou produkci energie pro soběstačnost země v plné míře i v budoucnu, bude nutné vystavět nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany, respektive Temelín, a zároveň výrazně navýšit podíl obnovitelných zdrojů energie. Zároveň se bude česká energetika postupně odklánět od využívání uhlí," píše se v dokumentu.
Mezi další investice s garantem MPO má patřit úprava krajiny a způsobu výroby elektřiny v Ústeckém kraji po ukončení těžby hnědého uhlí za 32,7 miliardy korun. Od roku 2022 ji provede státní podnik Palivový kombinát Ústí. Následují investiční akce, které budou realizovány prostřednictvím provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS.
Nejhlavnější z nich je zvýšení mezinárodní přenosové kapacity vedení elektřiny mezi ČR a zahraničí. Zahájený byl v roce 2017 a má stát 19,2 miliardy korun. Modernizace přenosové soustavy v Ústeckém a Plzeňském kraji vyjde na 16,1 miliardy korun, v Jihomoravském, kde byla zahájena už v roce 2015, pak 15,6 miliardy korun. Na přípravu hlubinného úložiště jaderného odpadu - tj. geologické, projektové a výzkumné práce jde pod hlavičkou Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) od roku 2015 celkem 3,7 miliardy korun.
Ministerstvo pro místní rozvoj má 4,2 procenta
Ministerstvo pro místní rozvoj má investičního plánu přiděleno 333,3 miliardy korun. Jde o 4,2 procenta z celkových osmi bilionů korun. Zhruba 70 procent je určeno na projekty financované z národních dotací, 30 procent jde na akce hrazené z evropských dotací. Necelá miliarda korun je určena na rekonstrukce budov ministerstva.
Z projektů financovaných z národních dotací má jít 76 miliard korun (necelá třetina) na rozvoj regionů. Sem patří 20 tisíc kilometrů místních komunikací, 4200 sportovišť uvnitř i mimo areálů škol a 1000 rekonstruovaných veřejných budov. Dalších 66 miliard je plánováno na výstavbu 48.000 standardně vybavených bytů v bytovém fondu obcí, 33 miliard korun má jít na výstavbu 24 tisíc bytů v bytovém fondu obcí určených pro nízko a středněpříjmové skupiny.
Zhruba desetina z národních projektů (26,4 miliardy korun) je vyčleněna na regeneraci 2000 brownfieldů a 1000 demolic objektů, které nevyhovují pro bydlení.
Dalších 11 miliard korun má jít na podporu bydlení pro mladé. V plánu je podpořit 24.000 domácností s novým nebo rekonstruovaným bydlením. Vláda také plánuje financovat podporované byty pro 20 tisíc seniorů s bydlením a sociální službou (4,6 miliardy korun). Na 2400 bytů pro nájemní bydlení plán počítá s 3,7 miliardy korun.
Vnitro navrhuje investice za 47,6 miliardy, zdravotnictví za 163 miliard
Ministerstvo vnitra navrhuje v investičním plánu investice za 47,6 miliardy korun, nejvíce nákladů, 8,8 miliardy korun, má jít na obměnu vozového parku policie. Dalších 18 miliard by mělo jít na rozvoj digitalizace ministerstva. Celkově plán počítá s investicemi za osm bilionů korun do roku 2050, investice pro vnitro tvoří 0,6 procenta.
Obměna zastaralých policejních vozidel patří mezi priority policejního prezidenta Jana Švejdara. Vozový park policie čítá podle údajů z loňského dubna asi 10 tisíc aut, Švejdar minulý týden uvedl, že před obměnou bylo zhruba 76 procent osobních vozidel na vyřazení. Plán také počítá s nákupem nových policejních vrtulníků, k tomu by mělo dojít v roce 2021. Za dalších 570 milionů chce ministerstvo nakoupit speciální protiteroristická vozidla s balistickou ochranou.
Mezi další projekty patří stavba nového komplexu pro policii v Praze na Zbraslavi, pro kterou počítá plán s 5,5 miliardy korun. Areál by měl být vybudovaný v roce 2022. "Hlavním důvodem jsou značně nevyhovující podmínky pro činnosti Kriminalistického ústavu Praha a útvarů Služby kriminální policie a vyšetřování. Tyto útvary dlouhodobě plní své služební úkoly v podmínkách, které neodpovídají a nesplňují základní kritéria pro efektivní pracovní výkony jednotlivých pracovišť," uvádí materiál.
Do zdravotnictví, zejména výstavby a rekonstrukce nemocnic, chce vládní investiční plán dát 163 miliard korun. Na konkrétní projekty, většinou fakultních (FN) a psychiatrických nemocnic (PN), je vyčleněno 73,35 miliardy korun. Dalších 90 miliard půjde obecně na zastaralé budovy a přístroje po roce 2031. Po dopravě a resortu průmyslu a obchodu je zdravotnictví oblastí, kam směřuje investiční plán nejvíc financí.
Ministerstvo spravedlnosti chce podle plánu investovat téměř 13 miliard, školství přes 46 miliard
Ministerstvo spravedlnosti by chtělo v následujících letech proinvestovat 12,885 miliardy korun. Počítá především s rozšiřováním ubytovacích kapacit věznic či s rekonstrukcí soudních budov. Dvě největší investice, které se týkají výstavby, zahrnují vybudování Justičního areálu v Ústí nad Labem a stavbu nové věznice. Další 2,3 miliardy korun mají stát investice do digitalizace justice.
Na investice do školství a vzdělávání by podle zveřejněného plánu mělo jít v budoucích letech zhruba 46,3 miliardy korun. Bylo by to asi 0,6 procenta z celkových investic za osm bilionů korun. Současná vláda řadí školství mezi své priority. V investičním plánu uvádí, že kvalitní vzdělávání je nutnou podmínkou pro dlouhodobý ekonomický a společenský růst.
Přibližně polovina z plánovaného objemu investic ve školství, a to kolem 23,2 miliardy korun, by mělo jít na investiční dotace pro veřejné vysoké školy. V minulém roce pro ně vláda schválila investiční plán, který počítá s tím, že do roku 2027 získají přibližně 12,5 miliardy korun na rozvoj a obnovu své infrastruktury. Z peněz by se měly financovat mimo jiné rekonstrukce starých budov, stavby nových nebo nákupy vybavení. Celkové náklady škol na investice v tomto období by dle již schváleného plánu mohly dosáhnout 15,9 miliardy korun.
Dalších osm miliard korun je podle Národního investičního plánu třeba na výstavbu dvou nových budov kampusu Univerzity Karlovy (UK) na Albertově. Zhruba 2,6 miliardy by mělo jít na dostavbu kampusu lékařské a farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové a 1,8 miliardy na rekonstrukci prostor Vysoké školy chemicko-technologické v Zikově ulici v Praze.
Investiční plán počítá pro českou diplomacii s více než 4 miliardami
Národní investiční plán počítá pro českou diplomacii se 4,1 miliardy korun. Pět šestin nákladů je určeno na rekonstrukce a stavby zastupitelských úřadů ve světě. Všechny plánované investice spadající pod ministerstvo zahraničí by se měly začít realizovat do šesti let a plán nepočítá s tím, že by na ně bylo možné využít peníze z evropských dotací. Celkově Národní investiční plán počítá s investicemi za osm bilionů korun do roku 2050.
Největší částka určená pro ministerstvo zahraničí připadá na rekonstrukci velvyslanectví v Berlíně. Na ni by mělo jít 727 milionů korun, začít má v příštím roce. O rekonstrukci ambasády se mluví už řadu let, budova je ve špatném stavu a pro nynější potřeby diplomacie naddimenzovaná.
Dalších 723 milionů korun je určeno na nákup nové budovy pro stálé zastoupení Česka v Bruselu. Podle plánu by se nákup měl uskutečnit v příštím roce. Ministerstvo zahraničí hovoří o potřebě pořídit budovu v souvislosti s nadcházejícím českým předsednictvím v Evropské unii ve druhé polovině roku 2022, kvůli němuž bude stálé zastoupení personálně posíleno, a současné prostory nebudou stačit. Dalších 540 milionů je určeno na rekonstrukce, stavbu či nákup budov v několika světových metropolích.
Finální verze Národního investičního plánu:
