Okruh rodin s nárokem na zvýšený rodičovský příspěvek se nerozšíří. Sněmovna dnes odmítla snahu senátorů, aby jej dostali i rodiče s dětmi do čtyř let věku, kteří příspěvek v dosavadní výši už vyčerpali. Rodičovská vzroste od ledna o 80 tisíc korun na 300 tisíc korun a u vícerčat z 330 tisíc na 450 tisíc korun.

Dolní komora potvrdila svou verzi, podle níž dostanou přidáno rodiče novorozenců a dětí do čtyř let věku, kteří budou k lednu dávku ještě pobírat. Přesná částka bude záviset v těchto případech na předchozím příjmu a na počtu měsíců, které zbývají do čtvrtých narozenin dítěte. KDU-ČSL se už ale nechala slyšet, že napadne zvýšení rodičovského příspěvku u Ústavního soudu. Za diskriminační lidovci považují, že se netýká všech rodin s dětmi do čtyř let, řekl předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Návrh připravují lidovečtí senátoři ve spolupráci s iniciativou #TAKÉPEČUJEME. Předloží ho potom, co novelu podepíše prezident Miloš Zeman a vejde v účinnost.

Advokát iniciativy #TAKÉPEČUJEME Zdeněk Joukl v úterý odkazoval na právní rozbor, podle kterého je novela protiústavní, protože nezajišťuje rovnost v právech. Zákonodárci podle něj rozhodli jen podle finanční náročnosti bez hlubšího důvodu a legitimního cíle. Rozbor uzavírá, že zákon je v rozporu s principem rovnosti ve vztahu k sociálnímu právu na pomoc od státu v rodičovství.

Zvýšení rodičovské podle schváleného znění by mělo příští rok vyjít na 8,6 miliardy korun. Sněmovna opoziční návrhy na rozšiřování okruhu rodin s nárokem na vyšší příspěvek odmítla už v listopadu, kdy o novele hlasovala poprvé. Senátní varianta, která se shoduje s požadavky lidovců, se týkala zhruba 70 tisíc rodin s dětmi mladšími čtyř let, tedy zhruba pětiny. Stát by to stálo dalších přibližně 2,6 miliardy korun.

Podle senátora Marka Hilšera z klubu STAN, jenž před poslanci hájil verzi horní komory, je kritérium vyčerpání nebo nevyčerpání příspěvku to nejhorší. Jan Bauer (ODS) mluvil o možné protiústavnosti, když se rozlišují dvě skupiny dětí do čtyř let věku. Je proto možné, že záležitost skončí u Ústavního soudu.

Růst příspěvku opět vyvolal debatu i v koalici, když ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chtěla na poslední chvíli prosadit senátní variantu. U koaličního hnutí ANO ale narazila, v úterý před poslanci požádala o podporu sněmovního znění. Opoziční poslanci mluvili o obratu Maláčové. Předseda SPD Tomio Okamura označil politiku ČSSD za galimatyáš, podle šéfa frakce ODS Zbyňka Stanjury Maláčová "sklopila uši" a selhala. Ministryně se zastal předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček, jenž pravici vyčetl, že za její vlády se nepřidávalo, ale škrtalo. "Co jste dokázali vy? Nic," řekl Hamáček na adresu pravicových poslanců. Následovala slovní přestřelka mezi nimi a sociálními demokraty.

Předloha obsahuje i další změny. Počet hodin, na který mohou rodiče dávat své děti do dvou let do školky či jinam na hlídání - a nepřijít přitom o rodičovskou - se od ledna zdvojnásobí. Zatímco nyní je to 46 hodin měsíčně, nově to bude až 92 hodin v měsíci. Rodičovský příspěvek se také bude započítávat do příjmů pro nárok na všechny dávky státní sociální podpory, které na výši příjmů závisí. Dolní komora vložila do novely už při jejím prvním schvalování opatření, jejichž cílem je zamezit zneužívání příspěvku na bydlení.

Rozpočtem na příští rok zdůvodnil souhlas se sněmovní verzí šéf sněmovního klubu KSČM Pavel Kováčik. "Není-li již ve sklenici voda, tak se z ní nedá napít," uvedl. Jeho stranická kolegyně Hana Aulická Jírovcová dodala, že komunisté byli pro rozšíření okruhu rodin s nárokem na vyšší příspěvek z těch s novorozenci na všechny, které rodičovskou právě čerpají. Kdyby podle ní Maláčová nezacházela s tématem populisticky, mohla novela platit už půl roku, a nárok by tak mělo víc rodin. Ministryně podle Aulické změnila před klíčovým hlasováním názor ze dne na den.

Maláčová v úterý řekla, že původně byly na stole čtyři verze - nenavýšit příspěvek vůbec, navýšit jej pro rodiče nově narozených dětí, nynější sněmovní verze a nejširší senátní verze. Případné schválení druhé nejštědřejší verze, tedy sněmovní, by podle ní i tak bylo dobrou zprávou. Nejširší varianta by podle Maláčové měla širokou podporu, pokud by tomu nebránily rozpočtové důvody. Senátní verze může počítat s podporou opozice, v úterý se k ní přihlásili představitelé ODS, Pirátů, SPD, lidovců, Starostů i TOP 09.

ODS považuje sněmovní variantu za protiústavní. Podle poslance strany Jana Bauera zvažuje ODS ústavní žalobu. Pro případ, že jí soud vyhoví, připraví novelu zákona. Advokát Zdeněk Joukl z iniciativy #TAKÉPEČUJEME ve sněmovně uvedl, že zvýhodnění jen zhruba 80 procent rodin je diskriminační a politické dohody nemohou být nadřazeny rovnosti občanů. Odmítl, že by širší verze vyšla na 2,6 až tři miliardy navíc, jak tvrdí ministerstvo financí. Podle iniciativy by to bylo mezi 1,2 a 1,5 miliardy. Schillerová to odmítla a připomněla, že i vládní verze bude rozpočet stát 8,6 miliardy. Považuje ji za spravedlivou.

Sociální demokraté přímo neodpověděli na otázku, zda ANO hrozilo koncem koalice v případě, že by se ČSSD v hlasování odchýlila od společné dohody. Předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek řekl, že by to ANO považovalo za zásadní porušení koaliční smlouvy. "Domníváme se, že se smlouvy mají ctít," uvedl.