Sociální demokracie nechce v tuto chvíli rušit stravenky. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhuje v daňovém balíčku pro rok 2021 takzvaný stravenkový paušál. Má být alternativou stravenkám a podnikovému stravování, pracovník by dostával příspěvek na jídlo v hotovosti, ne v poukázkách. O tomto návrhu, stejně jako o superhrubé mzdě bude příští týden jednat koaliční rada.

U stravenkového paušálu je podle Hamáčka rozpor v rétorice vlády. "Na jednu stranu jsme se shodli na tom, že rušíme daňové výjimky nebo chceme rušit daňové výjimky. Rušení stravenek není nic jiného než zavedení další daňové výjimky. Z mého pohledu to bude ještě vyžadovat nějakou debatu," uvedl v neděli Hamáček.

Daňové zvýhodnění stravenkového paušálu by podle ministerstva financí (MF) mělo zůstat stejné jako u stravenek. Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním.

Související

S návrhem MF na stravenkový paušál nesouhlasí například odboráři a Asociace provozovatelů poukázkových systémů. Naopak po změně současného systému podle resortu volají provozovatelé hospod a restaurací, kteří platí na úkor své marže provize stravenkářským společnostem. Návrh MF má také podporu Asociace hotelů a restaurací ČR a Asociace českého tradičního obchodu.

Koaliční rada se bude zabývat i dalšími plánovanými body daňového balíčku pro příští rok, které Schillerová zveřejnila na začátku ledna. Zatímco na takzvané paušální dani jsou podle Hamáčka schopny se vládní strany nějakým způsobem dohodnout, možné zrušení superhrubé mzdy si podle něj vyžádá delší diskusi.

"Co se týká superhrubé mzdy, tušíme, kam paní ministryně směřuje. Z mého pohledu ale bez jasné odpovědi, kde paní ministryně zajistí náhradu toho výpadku, který to bude znamenat, a jsou to desítky miliard, ve státním rozpočtu, rušení superhrubé mzdy nepřichází v úvahu," uvedl Hamáček. Možností podle něj může být zavedení například bankovní daně, se kterou ale dlouhodobě nesouhlasí hnutí ANO. Pro zrušení superhrubé mzdy se v neděli vyslovili předsedové opozičních TOP 09 a STAN Markéta Pekarová Adamová a Vít Rakušan.

Schillerová dříve uvedla, že v případě zrušení superhrubé mzdy by se zavedla daň 19 procent. Nyní je podle ní efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. "Ale zůstávají tam určitá problematická místa, protože by to pro některé skupiny obyvatel de facto znamenalo zvýšení zdanění," uvedla ministryně. Na začátku ledna dodala, že finální návrh bude vycházet z toho, na čem se vládní ANO a ČSSD dohodnou.

Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Koncept superhrubé mzdy prosadil bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v rámci daňové reformy od ledna 2008.

Na paušální dani se předběžně ANO se sociálními demokraty dohodlo loni. Platit by ji mohli podle předběžných návrhů od roku 2021 živnostníci s obratem do jednoho milionu korun. Její výše by měla být zhruba 5500 korun měsíčně a měla by obsahovat platbu daně z příjmu a sociálního a zdravotního pojištění.

Související