Vládní koalice ANO a ČSSD v úterý podle informací ČTK dospěla k dohodě ohledně budoucnosti stravenek a zálohovaného výživného. Papírové stravenky zůstanou, ale zaměstnanci budou moci tento benefit čerpat i jako nezdaněný příjem, uvedla to ministryně financí Alena Schillerová. 

Stravenkový paušál bude podle návrhu ministerstva financí alternativou ke stravenkám a podnikovému stravování. Daňové zvýhodnění paušálu by mělo zůstat stejné jako u stravenek, v případě stokorunové stravenky by tak zaměstnanci měli mít 55 korun za každý odpracovaný den, uvedla ministryně. Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním.

"V naší zemi je milion zaměstnanců, kteří nemají žádný benefit, protože si to jejich zaměstnavatelé nemohou dovolit. Nemohou si dovolit platit dvě procenta za stravenku a dále restaurace musejí platit pět až sedm procent. Chceme tuto možnost pro milion zaměstnanců, kteří na nic nedosáhnou," uvedla ministryně. Nyní stravenky dostává zhruba 1,5 milionu zaměstnanců.

Odbory plán Schillerové na zavedení stravovacího paušálu vedle nynějších stravenek na podzim odmítly. Podle předáků by znamenal rušení podpory stravování zaměstnanců. Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) naopak záměr podporuje. Úbytku hostů se neobává. Restauratéři si stěžují na administrativu i provize, které musí za lístky na jídlo platit. Podle společností, které poukázky poskytují, by změna vedla k omezení pravidelného stravování zaměstnanců, likvidaci kantýn a jídelen i k nižším příjmům rozpočtu.

Stravenky jsou nejrozšířenější firemní benefit. Firmy si mohou odečíst 55 procent hodnoty poukázky z daňového základu. S plánem zrušit daňové zvýhodnění stravenek a nahradit ho paušálem přišlo ministerstvo už před 12 lety. Návrh neuspěl, objevil se pak ještě několikrát.

Změna má být součástí daňového balíčku, který by měl platit od roku 2021 a který má podle Schillerové přispět ke zjednodušení administrativy a odstranění daňových výjimek. Přidat k daňově zvýhodněným stravenkám či obědu v kantýně i příspěvek zaměstnavatele navrhuje v posledních letech Asociace hotelů a restaurací ČR.

Proti záměru se staví Českomoravská konfederace odborových svazů. "Je to opakovaná snaha ministerstva financí bombardovat funkční, zavedený a oblíbený systém," uvedl již dříve předák Josef Středula. Pokud by podle něj plánovaný paušál byl daňově zvýhodněný, stát by jistě jeho využití kontroloval. "Nechápu potom, jak může paní ministryně hovořit o zmírnění administrativy, neboť zaměstnavatelé budou zahlceni účtenkami za jednotlivé obědy zaměstnanců pro případnou kontrolu finanční správy. Jestliže by stát toto nekontroloval, tak nedává smysl, aby cokoliv dotoval," řekl. Obává se, že návrh směřuje ke zrušení stravenek.

Podle mluvčího odborů veřejného sektoru Pavla Bednáře by zaměstnanci paušál využívali nejspíš na jiné účely než na stravování.

Podle nedávné studie Institutu oceňování majetku při Vysoké škole ekonomické díky stravenkovému systému získává státní pokladna ročně 1,6 miliardy korun a restaurace a kantýny na zisku asi 1,3 miliardy. Podle propočtů Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS) by po zrušení stravenek mohl rozpočet přijít ročně až o 30,9 miliardy korun.

Zálohované výživné bude maximálně 3000 korun

Zálohované výživné bude stát vyplácet nanejvýš dva roky, a to rodičům, jimž partner neposlal celé soudem stanovené výživné po čtyři měsíce. Podmínkou bude také podané trestní oznámení na neplacení výživného a návrh na exekuci. Stát by měl vyplácet celou částku přiznanou soudem, maximálně však dostane rodič, kterému partner dluží, 3000 korun měsíčně. Novinářům to po úterním jednání koalice řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Do Sněmovny podle Maláčové vláda pošle v souvislosti s výživným dva zákony. Jeden o zálohovaném výživném, druhý o zlepšení vymáhání z dílny ministerstva spravedlnosti. Ten má posílit sankce pro neplatiče.

Žádosti o vyplácení zálohovaného výživného budou podle ministryně zpracovávat úřady práce. Na vyřízení budou mít měsíc. Po roce vyplácení dávky stát situaci přezkoumá.

Systém zálohového výživného přijde státní rozpočet asi na 434 milionů korun ročně, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO).

Maláčová uvedla, že před dnešním jednáním návrh, který už několikrát koaliční partneři probírali, celý přepracovala. Podle původního návrhu by stát dětem neplatičů posílal soudem stanovené alimenty, nejvýš by jim ale poskytoval 15 až 25 procent průměrné mzdy měsíčně podle jejich věku. Na novou sociální dávku by dosáhly děti z domácností s příjmem pod průměrnou mzdou, které nedostaly výživné za dva měsíce. Nová verze návrhu počítá jen s maximální výší 3000 korun, což má omezit administrativu spojenou s vyplácením dávky.

Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slíbila, že prosadí zákonnou úpravu, podle které by výživné za jasných podmínek poskytoval stát. Podobný plán měla v minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců Bohuslava Sobotky (ČSSD). Shodnout se ale nedokázala. Proti nové dávce se stavělo ANO, chtělo posílit vymahatelnost.

Podle podkladů k původnímu návrhu zákona činí výživné v průměru 2991 korun.

Jednání o superhrubé mzdě koalice odložila

Koalice se ale nebyla schopna dohodnout na budoucnosti superhrubé mzdy, resp. jejímz rušení. Debatu odložila do projednávání návrhu rozpočtu na příští rok. ČSSD a hnutí ANO se tak k záměru ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) vrátí zřejmě na jaře, kdy se začínají projednávat obrysy hospodaření státu na příští rok. "Budeme o tom jednat v rámci sestavování rozpočtu," informoval ČTK předseda ČSSD Jan Hamáček. Jeho stranický kolega ministr kultury Lubomír Zaorálek dodal, že sociální demokracie se záměrem souhlasí, nesmí mít ale dopad do rozpočtu. Podle předběžných propočtu by výpadek představoval 25 miliard korun.

"Souhlasíme se zrušením, ale bez hrubého výpadku v rozpočtu," uvedl ke zrušení supehrubé mzdy Zaorálek. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) plánuje navrhnout zrušení superhrubé mzdy v daňovém balíčku pro rok 2021. Nyní mzdy a platy zaměstnanců podléhají sazbě daně z příjmů 15 procent, ale do základu se započítává i sociální a zdravotní pojistné odváděné zaměstnavatelem.

V případě zrušení superhrubé mzdy by se podle Schillerové zavedla daň 19 procent. Nyní je podle ní efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Podle jejího dřívějšího vyjádření to má však svá problematická místa, protože některým poplatníkům by se tak zvýšily daně.

Zrušení superhrubé mzdy podporuje a prosazuje opoziční ODS. Samostatný návrh předložila již dříve ve Sněmovně, neúspěšně se ho pokoušela vložit v roce 2018 do tehdy projednávaného daňového balíčku. Sociální demokraté jsou k věci skeptičtí, i když i oni dlouhodobě o zrušení superhrubé mzdy hovoří. Samotné zrušení superhrubé mzdy znamená schodek v příjmech státního rozpočtu 25 miliard korun. Takže by podle sociální demokracie chyběly peníze ve školství, zdravotnictví nebo na zvyšování důchodů.


 

OPRAVA 14. 1. 2020, 19:22: V původní verzi zprávy agentura ČTK uvedla, že se koalice shodla na zrušení stravenek. Koalice se ale dohodla na alternativě ke stravenkám. Za uveřejnění nesprávné interpretace se omlouváme.