Již během ledna by mohla Poslanecká sněmovna projednat nová pravidla nakládání s odpadem − balíček čtyř zákonů navržený ministerstvem životního prostředí. Očekává se u nich živá diskuse. Právě poslaneckých zásahů do návrhů, mezi nimiž je zákon o odpadech a zákon o obalech, se jejich autoři obávají. ­"Jejich konečná podoba je výsledkem mnoha kompromisů. Připomínek byly stovky," upozornil při jejich včerejším představení ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Zákony by podle něj měly platit už od příštího roku. Pokud by byli poslanci příliš kreativní, mohl by se jim kompromis rozpadnout. "Ty zákony nejsou ideální, ale jsou funkční. Změny by mohly znamenat návrat o několik let," varoval včera v Poslanecké sněmovně Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Ten se společně s ministerstvem průmyslu a obchodu, Hospodářskou komorou ČR a Svazem měst a obcí na tvorbě zákonů podílel.

Jejích zásadním cílem je především zvýšit třídění a recyklaci, snížit množství skládkovaného odpadu a splnit evropské závazky. Podle nich musí Česko za deset let recyklovat veškerý komunální odpad ze 60 procent. Dnes se mu to daří z 38 procent. Podle návrhu nového zákona o odpadech, bude od roku 2030 zakázáno skládkování využitelných − tedy recyklovatelných − odpadů. Ekologické Hnutí Duha ale upozorňuje, že jde o krok zpět − nyní platný zákon počítá s rokem 2024. Podle Brabce je to jeden z ústupků, který muselo ministerstvo učinit, aby dospělo k dohodě se svými partnery z hospodářské oblasti. Navíc, ke snižování množství skládkovaných odpadů má i jiné nástroje − zvyšování poplatků za ukládání odpadů na skládky. Ze současných 500 korun za tunu má vzrůst až na 1850 korun. Vedle toho návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností a novela zákona o obalech přináší vyšší poplatky producentům hůře opravitelných nebo recyklovatelných výrobků.

Zákon počítá i s motivační slevou na poplatcích za odpady pro města a obce, která dobře třídí. "Ta má zajistit, aby nepodléhaly dojmu, že mají na třídění dostatek času a byly už od začátku motivování dosahovat stanovených limitů dříve, než musí," vysvětlil Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí.

Opoziční ODS předpokládá, že se ve sněmovně zákony ještě změní, a to i výrazně. "Nijak nemotivují výrobce a obalové firmy, aby snižovali množství odpadů, a podnikatele nevedou k recyklaci," podotknul místopředseda ODS Miloš Vystrčil. Strana si chce také pohlídat, aby zákony nebyly na české firmy přísnější, než požaduje EU.

Místopředseda KDU­-ČSL Petr Hladík soudí, že v zákonech chybí konkrétní nástroje na podporu recyklace: "Například snížená sazba DPH na výrobky z recyklátů nebo jejich zvýhodnění při veřejných zakázkách." Snížené DPH se dle Brabce v zahraničí neosvědčilo. S veřejnými zakázkami, které upřednostní recyklované materiály, ale počítá, a to na základě zákona o veřejných zakázkách. "Nyní zjišťujeme, jak takové zvýhodnění zavést," sdělil ministr. Z recyklovaného plastu by mohly být tisíce kilometrů odpadních a vodovodních trubek v Česku.

Vláda chce také podpořit recyklaci v rámci takzvané ekomodulace. Lépe recyklovatelné výrobky a obaly šetrnější k životnímu prostředí budou zvýhodněny. "Například průhledná PET lahev je velmi dobře recyklovatelná, naopak výrobek kombinující několik druhů plastů je pro recyklaci velmi komplikovaný, proto by na něj byly uvaleny vyšší poplatky. Ty budou výrobce a dodavatele motivovat k tomu, aby o recyklaci přemýšleli," popsal Brabec.

Se zálohováním PET lahví zákony nepočítají. Mezi jejich autory panuje shoda, že současný systém třídění plastů přes žluté kontejnery funguje dobře a zavedení nového systému by jej mohlo podkopat. Na tom se vesměs shodují s opozičními stranami. "ODS v současnosti nevidí důvod k zavedení povinného systému zálohování na tyto lahve, neboť v Česku funguje jeden z nejefektivnějších systémů sběru plastu v Evropě," reagoval například Jan Zahradník (ODS), místopředseda výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny.

Ministr Brabec zároveň ujistil, že pokud výrobci chtějí, tak si tento systém mohou zavést dobrovolně. Těm se to ale podle společnosti Mattoni 1873, která už takový pilotní projekt spustila, jinak než s plošnou povinností pro všechny nevyplatí.