Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla jen o 6,1 procenta, což byl nejnižší růst za 29 let. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský statistický úřad. Růst čínského hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2018 činil 6,6 procenta. V posledním čtvrtletí se meziroční růst stabilizoval. Dosáhl rovných šest procent stejně jako ve třetím kvartálu. V prvním čtvrtletí růst činil 6,4 procenta, ve druhém pak 6,2 procenta. 

Končí tak raketový ekonomický boom, který Čína zažívala v posledních desetiletích. Podle analytické společnosti Oxford Economics se navíc růst čínského HDP do roku 2030 sníží na čtyři procenta a do roku 2040 na 2,8 procenta. Čína se bude muset s tímto zpomalením vyrovnat. Jak to zvládne, bude důležité nejen pro ni, ale pro celý svět.

Nejnovější statistické údaje odpovídají očekáváním analytiků i cíli vytyčenému vládou v podobě šesti až 6,5 procenta, avšak v dolní části rozmezí. Loni oslabila průmyslová výroba, spotřebitelské výdaje i investice, podotkla agentura AP. Vláda prezidenta Si Ťin-pchinga si přitom stanovila velice ambiciózní cíle, kdy ještě v tomto roce plánuje v zemi vytvořit "středně bohatou společnost" a zdvojnásobit příjem na hlavu oproti roku 2010. Číně přesto stoupá dluh, a to kvůli nadměrné expanzi ekonomiky a přeinvestování v řadě sektorů.

Ekonomice země může také uškodit neblahý demografický vývoj, hrozí totiž, že Čína zestárne dřív, než zbohatne. V minulosti se říše středu stala díky podpoře porodnosti a následným obrovským zdrojům levné pracovní síly světovou továrnou. Dnes se ale očekává, že v následujících třech dekádách počet lidí v produktivním věku v Číně klesne až o jednu čtvrtinu.

Brzdou může být také samotný Si Ťin-pching, který od svého nástupu k moci v roce 2012 ruší řadu politicko-ekonomických inovací, které v minulosti ekonomice země pomáhaly. Mimo jiné podstatně omezil hospodářské experimenty lokálních vlád, které dříve vláda naopak podporovala. Šlo například o pokusy se soukromým vlastnictvím půdy.

Očekává se nicméně, že Peking v reakci na pokles tempa růstu ekonomiky zavede nová stimulační opatření. Vláda v minulosti snížila daně a umožnila místním vládám prodat velké množství dluhopisů na financování jejich infrastrukturních programů. Banky pak zpřístupnily více úvěrů zejména malým firmám. Nové půjčky v místní měně loni dosáhly rekordních 2,44 bilionů dolarů (asi 55 bilionů korun). Kabinet se také snaží učinit zemi více inovativní a produktivní.

"Myslím, že je to udržitelné," řekl agentuře Reuters v souvislosti se stabilizací růstu ve čtvrtém čtvrtletí analytik Louis Kuijs z Oxford Economics. "V průmyslu vidíme zlepšení. Je znát snaha (ze strany tvůrců měnové politiky) zajistit pokračující růst ekonomiky, zejména úsilí o financování infrastruktury," dodal.

"Přechod k udržitelnějšímu modelu růstu spolu s bojem proti rizikům ve finančním sektoru je naléhavě nutný. Zároveň ale tlumí ekonomický růst," upozornil podle agentury DPA analytik Max Zenglein z čínského institutu China-Institut Merics.

Podle analytiků je nutné, aby tempo růstu letos zůstalo kolem šesti procent, čínští představitelé však upozorňují, že ekonomika by letos mohla čelit větším problémům než loni, takže růst by mohl klesnout pod šest procent.

Čína v roce 2010 díky rychlé hospodářské expanzi vystřídala na postu druhé největší ekonomiky světa Japonsko. Hospodářský růst v Číně však zpomaloval vzhledem ke klesající domácí poptávce a také obchodním sporům se Spojenými státy.

USA a Čína ve středu podepsaly počáteční dohodu, která zmírňuje jejich obchodní válku trvající 18 měsíců. Čína se v dohodě zavázala nakoupit v příštích dvou letech z USA navíc zboží za 200 miliard dolarů (4,5 bilionu korun) výměnou za zrušení plánovaného zvýšení některých amerických cel. Nicméně zavedené vyšší celní sazby obou stran zůstávají v platnosti.

OSN ve čtvrtek upozornila, že i deset let po finanční krizi je globální ekonomika pomalá. Obchodní a geopolitické napětí mohou dál podkopat její oživení. "V letošním roce je tu naděje na obrození, ale rizika poklesu a zranitelnosti zůstávají velmi výrazná," varoval vedoucí oddělení strategie pro globalizaci a rozvoj při Konferenci OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) Richard Kozul-Wright. Dodal, že oživení z velké části bude záviset na výkonu velkých rozvíjejících se ekonomik, jako jsou Argentina, Mexiko, Turecko a Rusko.