Česká republika si loni výrazně pohoršila v celosvětovém žebříčku vnímané korupce. Propadla se o šest pozic na 44. místo. Jedním z důvodů podle mezinárodní organizace Transparency International (TI), která žebříček sestavuje, jsou kauzy premiéra Andreje Babiše. Ten to odmítá. Nejlépe hodnocené celkem ze 180 zemí byly znovu Dánsko a Nový Zéland, nejhůře Somálsko a Jižní Súdán. Slovensko skončilo 59. Český premiér v reakci oponoval, že za jeho vlády žádný korupční skandál nevznikl.

"V České republice skandály z poslední doby týkající se ministerského předsedy a jeho snah získat veřejné prostředky pro jeho firmu skrze dotace EU ukazují na zarážející nedostatek politické integrity," konstatuje Transparency International v mezinárodní verzi své zprávy. Poznamenává také, že skandály ukazují i na nedostatečnou transparentnost financování politických kampaní.

Babiš tvrzení TI odmítá. "Myslím, že korupce u nás významně poklesla. Nepamatuji si za éru mého působení v politice, že by ve vládě nebo někde byl nějaký zásadní korupční skandál," řekl při pracovní cestě v Izraeli politik, který je v ČR trestně stíhán kvůli kauze Čapí hnízdo.

Česko loni na žebříčku, který státy hodnotí na škále 0 (obrovská vnímaná korupce) až 100 (žádná vnímaná korupce), získalo 56 bodů, tedy o tři méně než v roce 2018. Na sdílené 44. pozici loni ČR skončila spolu s Kostarikou, Gruzií a Lotyšskem.

V rámci 28 zemí Evropské unie, které mají průměrné hodnocení 64 bodů, je Česko 19. Slovensko je v tomto srovnání s 50 body šesté od konce. Ještě hůře je na tom Maďarsko, které je se 44 body v EU spolu s Rumunskem předposlední a celosvětově až 70.

V uplynulých letech se Česko na žebříčku pohybovalo nahoru a dolů. Za rok 2015 bylo 37., pak se výrazně propadlo na 47. místo, aby si za rok 2017 polepšilo na 42. pozici. V roce 2018 se vyšplhalo o další čtyři místa výše.

Pořadí na čele žebříčku je o poznání stabilnější. Do první desítky se vedle Dánska a Nového Zélandu (oba 87 bodů) dostaly ještě Finsko, Singapur, Švédsko, Švýcarsko, Norsko, Nizozemsko, Německo (80 bodů) a Lucembursko. Velká Británie skončila na sdíleném 12. místě, Spojené státy s Francií na sdíleném 23. místě (69 bodů).

O poznání hůře je na tom další mocnost Čína, která s 41 body skončila 80. stejně jako Indie. Pro Čínu ale i toto umístění znamená vzestup o sedm pozic. O jedno místo si polepšilo i Rusko, i když stejně s 28 body skončilo až 137.

Na úplném konci žebříčku jsou Somálsko (devět bodů), Jižní Súdán (12 bodů), Sýrie (13 bodů), Jemen (15 bodů) a Venezuela (16 bodů).

Nejhorší průměrné hodnocení ze všech regionů má subsaharská Afrika s 32 body. Celosvětový průměr je 43 bodů.

Poskytování dotací i nedostatek transparentnosti při zadávání veřejných zakázek

Důvodem propadu České republiky v mezinárodním indexu vnímání korupce jsou privatizace státu oligarchy, špatné fungování regulačních orgánů a nedostatečná transparentnost při zadávání veřejných zakázek a poskytování dotací. Novinářům to dnes řekl ředitel české pobočky nevládní protikorupční organizace Transparency International (TI) David Ondráčka. 

"To, že Česká republika v žebříčku klesla, je velmi negativní zpráva, varující signál. Ukazuje se, že Česká republika v omezování korupce a prosazování otevřenosti spíše klesá. Bez funkčního státu, kvalitních institucí a důsledné justice špičku dohánět nebudeme," řekl Ondráčka.

Problém vidí v rostoucím vlivu oligarchických struktur v zemi. "V čele státu máme oligarchu přímo, ale samozřejmě jsou tu i další finanční skupiny, které získávají vliv na chod státu a státní správa tomu není schopna čelit," řekl Ondráčka.

Premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizoval i v souvislosti s dotační politikou státu, která je podle TI neprůhledná. "Dotační skandály míří na samotného premiéra, který se ve svých dotačních kauzách topí. To vysílá signál do celého veřejného sektoru, kdy místo toho, aby stát plnil svou funkci, hájí zájmy jednoho člověka," řekl.

"V České republice skandály z poslední doby týkající se ministerského předsedy a jeho snah získat veřejné prostředky pro jeho firmu skrze dotace EU ukazují na zarážející nedostatek politické integrity," uvedla mezinárodní zpráva vnímání korupce TI. Babiš vložil své firmy do svěřenských fondů a konflikt zájmů odmítá.

Premiér má s českou pobočkou TI, která se věnuje jeho údajnému střetu zájmů kvůli holdingu Agrofert, dlouhodobé spory. Opakovaně ji označil za zkorumpovanou organizaci s pochybným financováním, TI se proti tomu brání u soudu. Z výroční zprávy TI za rok 2018 vyplývá, že náklady organizace činily 9,96 milionu korun, příjmy v podobě dotací, grantů či darů 10,22 milionu. Nejvíc peněz, téměř tři miliony, TI na projekty získala od ministerstva zahraničí, další peníze poskytly například resorty vnitra a práce a sociálních věcí. Mezi zdroji je také Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).

Jako problematické vidí TI i fungování regulačních úřadů, jako jsou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Energetický regulační úřad nebo Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Tyto úřady podle organizace neplní dostatečně svou roli a jejich představitelé nenesou dostatečnou zodpovědnost za výkon svých funkcí.

Právní odborník TI Petr Leyer upozornil i na problémy s politizací státní správy. Podle něj současný služební zákon nedokáže zajistit nepolitické fungování úřadů, protože ho vláda obchází častými systemizacemi služebních míst. Podle Leyera to umožňuje odstraňování nepohodlných lidí tím, že se změní vnitřní struktura jednotlivých ministerstev.

Leyer kritizoval i problémy v chybějících zákonech, jako je regulace lobbingu nebo zpoždění při implementaci evropské směrnice proti praní špinavých peněz, která by umožnila lépe odhalovat skutečné majitele firem. Rizika podle něj nesou snahy o úpravu zákona o svobodném přístupu k informacím nebo novelizace zákona o státním zastupitelství.

TI ale vidí v Česku i pozitivní signály. "Je tady aktivní občanská společnost, která brzdí některé excesy, ke kterým by mohlo dojít," řekl Ondráčka. Podle něj to nejsou jen demonstranti v ulicích, ale i aktivní organizace i jednotlivci, kteří upozorňují na problematické věci. Za pojistku označil i justici, která podle něj představuje jistou hráz proti některým excesům.